Reportáže v regionech
Podmalba na sklo
S obrázky na skle se setkáváme již v 70. letech 18. století i na severu a severovýchodě Čech. Ve své době byly velmi oblíbené – prodávali je na poutních místech, na jarmarcích a trzích, někdy je roznášeli i podomní obchodníci. Technika zhotovení obrázku na skle spočívala v tzv. podmalbě. Pod sklo se nejprve položila šablona (často rytina nebo malovaný obrázek), jež sloužila jako předloha, kterou autor kopíroval. My vás v Toulavé kameře pozveme do Břeclavi, kde nám Slávka Floretová ukáže, jak tuhle kumštařinu zvládá ona.
Podmalba na sklo
Černvírský most
Čas letí jako bláznivý. A nezastavil se před barokními mosty v údolí řeky Svratky nedaleko Pernštejna. Ten černvírský slouží už tři staletí a jde o nejstarší most na Moravě. Dodnes se jich v celém Česku dochovalo už jen třicet a postupně se opravují. A věřte, že sehnat ten správný materiál, který by se k takové nápravě hodil, není jednoduché. Kryté dřevěné mosty si to ale zaslouží.
Černvírský most
Světelský oltář v Adamově
V posledním zastavení zavítáme do Adamova na Blanensku. Důvod naší cesty s kamerou byl jednoduchý: světelský oltář. Devět metrů krásy vyřezané z lipového dřeva spatřilo světlo světa v 16. století. Do Adamova ho přivezli Lichtensteinové. Za své jméno vděčí německému městu Zwettl (Světlo). Odborníci ho označují jako jeden z evropských unikátnů pozdní gotiky s prvky baroka. Neznámý umělec v duchu vizionářské tradice a podunajské školy, která se vyznačovala rostlinnými ornamenty, plně uplatnil symbol onoho zázračného dubu, jehož ústředním motivem se stala legenda z 5. století o nanebevzetí Panny Marie. Z původního světelského oltáře je dochována pouze střední část a je umístěna v kostelíku sv. Barbory právě v Adamově u Brna.
Světelský oltář v Adamově
Moravský kras
Nejznámější jeskynní komplex Moravského krasu tvoří čtveřice jeskyní: Punkevní, Sloupsko-sošůvská, Kateřinská a Balcarka. Teď k nim přibude pátá – Výpustek. Nejde o nově objevený útvar, naopak, první speleologové si ji mohli prohlédnout už v 19. století a dějepisné učebnice ji pak traktují jako naleziště pravěkých lvů a medvědů. S Jiřím Habelkou a Robertem Dvořáčkem se do jeskyně podíváme. Možná vás překvapí, že tady sídlila dokonce německá armáda, která tady vyráběla součástky pro letecké motory, a pak i Rudá armáda.
Moravský kras
Těšanští kováři
Ve druhé reportáži vám ukážeme, jak v jihomoravských Těšanech vítají kováře. Každoročně si totiž právě tady dávají dostaveníčko, a to proto, aby si ukázali, kdo z nich toho ví nejvíc o damascénské oceli. Pod záštitou brněnského Technického muzea. Touha a vlastně i potřeba spojit dva druhy kovu proto, aby se zvýšila jeho tvrdost i pevnost, je stará už víc než tři tisíce let. Pravá damscénská ocel se vyráběla v Indii, v Damašku se falšovala, říká jeden z našich průvodců Ladislav Laska. Těšanská kovárna slouží zároveň jako expozice kovářství a kolářství.
