Reportáže v regionech
Podzemí Přeskače
Na pomezí Vysočiny a jižní Moravy najdeme vesničku Přeskače. S necelou stovkou obyvatel patří k nejmenším obcím u nás, přesto si ale zaslouží zastavení. Při kopání nové kanalizace tu totiž před několika lety objevili podzemní chodby, o kterých neměl nikdo tušení a nebyly dokonce zmíněny ani v žádných starých plánech. Nadšení jsou samozřejmě místní, ale i geologové. Pod zemí se tu totiž skrývá vzpomínka na časy několik stovek let staré. Archeologické nálezy to dokazují. Jak chodby vznikaly, k čemu sloužily a co všechno se při jejich zpřístupňování našlo? O tom všem si budeme povídat.
Podzemní chodby v Přeskačích
Plavba po Dyji
Lednicko-valtický areál jsme už navštívili několikrát. Tentokrát poprvé si některé jeho zajímavosti prohlédneme z lodní paluby. Na Dyji se totiž můžete mezi Břeclaví a romantickou zříceninou Janohrad u lednického zámku projet i v zimním období. Šance, že by řeka zamrzla, jsou poměrně malé, takže se všichni zájemci mohou těšit na adventní i na vánoční plavby. Romantiku umocní zřícenina Janohrad postavená pány z Lichtenštejna, majiteli lednického panství, na přelomu 18. a 19. století. A po projížďce si můžete dopřát procházku zámeckým parkem v Lednici. I na podzim a v zimě je tam co obdivovat.
Plavba po Dyji
Nový hrad u Blanska
Nový hrad v lesích mezi Blanskem a Adamovem míval prý za úkol chránit strategickou cestu z Brna blanenským údolím. Před nepřáteli býval dobře ukrytý, ale svým strážcům nabízel skvělý rozhled do okolí. Říkalo se o něm dokonce, že je nedobytný. Přesto jej ale dobyli Švédové během třicetileté války. Těm ale k úspěchu pomohl zrádce, který je provedl tajnou chodbou a dopřál jim tak bohatou kořist. Nicméně za to byl alespoň krutě potrestán. Zajímavostí bychom v několikasetleté historii našli celou řadu, stejně jako různé pověsti. Při prohlídce hradu nám o nich povypráví současný hradní pán Robert Vančura.
Nový hrad u Blanska
Hrad Veveří
První zmínka o mohutném hradu Veveří, který najdete nedaleko Brna, pochází z roku 1234 a svědčí o tom, že byl založen markrabětem Přemyslem, bratrem krále Václava I., hned v prvních letech jeho vlády. Hradní komplex je tvořen kromě vlastního hradu na západní straně předhradím, odděleným příkopem a kamenným mostem. Původní románský zeměpanský lovecký hrad byl velmi prostý a kromě obvodové hradby jej představovala masivní hranolová věž (donjon) s obytným prostorem v patře. Již ve 13. století se stavba rozšířila o přední hrad tvořený válcovou věží s břitem a dnes nedochovaným palácem.
Hrad stojící stranou veškerého dění byl oblíbeným místem, kde poskytoval Přemysl Otakar II. svým odpůrcům nedobrovolné útočiště. Ještě na konci 13. století byla vně severní hradby vystavěna kaple sv. Prokopa, později sv. Václava. Přilehlý palác současně s parkánem vznikl až v polovině 14. století na vstupní straně hradu. Pozdní gotika přinesla plošně trojnásobné rozšíření hradu a uzavřela je hradbou s hranolovými věžemi. Hrad byl dvakrát obléhán, a to roku 1424 husity a roku 1645 Švédy, nikdy však nebyl dobyt. Po třicetileté válce byly palác a kaple upraveny v raně barokním slohu. Dnešní podoba pochází z přelomu 18. a 19. století, kdy byla stržena poslední část původního přemyslovského paláce. Na jejím místě vybíhá visutá vyhlídková terasa. Hrad v průběhu staletí často měnil majitele, od roku 1925 je v majetku státu. A proč se jmenuje Veveří? Legenda, kterou vám řekneme, má i v tomhle jasno.
Hrad Veveří
Velké Bílovice
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v Česku. Vinice se tady pěstují téměř na 800 hektarech. Patří mezi největší obce na Břeclavsku a řadí se k nejmladším městům České republiky, staly se jím v roce 2001. První písemná zmínka je z roku 1306, ale archeologické nálezy potvrzují osídlení už od neolitu. Městu dominuje farní kostel Narození Panny Marie, který stojí na mírném návrší na Žerotínově náměstí. Ve městě je několik dochovaných habánských sklepů, z nichž největší a nejznámější se nachází v areálu vinných sklepů směrem na obec Čejkovice. Sklepy pochází z 16. století z doby, kdy se zde usadili Habáni, kteří velkou měrou přispěli ke zdejšímu rozvoji vinařství. Nedaleko Velkých Bílovic uprostřed vinic na vyvýšenině Hradišťku stojí kaplička zasvěcená sv. Urbanu, sv. Václavu a sv. Cyrilu a Metoději.
Směrem na Čejkovice se nachází rozsáhlý areál vinných sklepů tvořen 37 ulicemi, třemi náměstíčky a celkem 650 sklepy. Za tímto areálem se v údolí nachází rybník Velký Bílovec (41 ha), oblíbený a známý zejména u rybářů. Velké Bílovice nabízí ideální podmínky pro turistiku a cykloturistiku. Cyklistům nabízí menší i větší okruhy pro cyklistické výlety. Mohou si vybrat z nabídky podle vlastní chuti, například jednodenní výlet sady a vinicemi po Velkopavlovické vinařské stezce nebo 242 kilometrů dlouhou trasu po červeně značené Moravské vinné stezce od svahů Bílých Karpat na východě až po národní park Podyjí na západě. Blízko je i Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO.