Reportáže v regionech
Naučná cyklostezka po Strážnicku
Na kole se tentokrát projedeme v okolí Strážnice. Nasedneme ve Tvarožné Lhotě, kterou proslavily hlavně oskoruše, tedy stromy, které jsou na Slovácku doma a v téhle obci mají dokonce své muzeum. Pak se kolem starých vinohradů přesuneme do Petrova, kde najdeme unikátní areál malebných vinných sklípků. Budovat se ty nejstarší začaly už v 15. a 16. století, ale původně nesloužily k výrobě a uchovávání vína, nýbrž jako úkryty v době války. Pak se v nich skladovalo obilí, ale také například brambory nebo řepa. V roce 1983 byl celý areál s bezmála osmi desítkami staveb vyhlášen památkovou rezervací. Můžete si sklepy prohlédnout, ale také v nich ochutnat lahodná moravská vína.
Naučná cyklostezka po Strážnicku
Národní park Podyjí
Středověký hrad Hardegg s jediným muzeem na světě věnovaným císaři Maxmiliánovi Mexickému, o něco mladší zámek Reigersburg, ale také turisty vyhledávaná vinice Šobes. To všechno a samozřejmě i další místa můžete najít v národním parku Podyjí. Ten je naším nejmenším a zároveň jediným, na který se mohou těšit obdivovatelé krásné přírody při cestě na Moravu. Vedle sebe tu najdete dva dřív rozdílné světy – část bývala v pravěku ukrytá pod hladinou moře a část pevninou. Moderní časy nabízejí dělení jiné – železnou oponu. Parkem vedla hranice mezi Československem a Rakouskem. My se ale už můžeme vydat za krásami tuzemskými i zahraničními. Kdo chce, ať vyrazí pěkně po svých, ale na své si přijdou i vyznavači cykloturistiky, pro které jsou tu nachystané hned čtyři okruhy.
Národní park Podyjí
Babí lom
Vrchol Babího lomu v Adamovské vrchovině začal lákat turisty už koncem 19. století. A tehdy na něm také vyrostla rozhledna. Vlastně hned dvě, jedna také trochu stranou na hřebeni. Za první republiky začaly ale chátrat a zdálo se, že krásný výhled z nich bude zapomenut. Až v šedesátých letech vznikl nápad postavit rozhlednu novou. Nikdy by ale nevyrostla bez nadšení desítek místních sokolů. Ti zhruba sto metrů pod stavbou umíchaný beton v kbelících vynášeli nahoru. Takže nebyla potřebná žádná mechanizace. Z rozhledny dohlédneme k vrcholkům Bílých Karpat a za ideálních podmínek prý až k Alpám. A pokud vás zajímá, jak Babí lom přišel ke svému jménu, tak i na to se zeptáme. Nabídneme hned dvě verze.
Babí lom
Černá hrnčířina
Hlavně nádoby na mléko nebo třeba na povidla vyrábí ve své dílně v Bukovanech na Kyjovsku Ivo Nimrichter. Ač se vyučil zámečníkem, před lety mu učarovala černá neboli zakuřovaná keramika a její výrobě se věnuje dosud. Hlínu si chodí sám kopat do starých hlínic v okolí Bukovan. V jeho dílně pak kromě hrnčířského kruhu najdeme také pec, které říká kaselka. Je to pec kasselského typu, jejíž specifika nám samozřejmě popíše. Nádoby se v ní pálí až 16 hodin, kouř jim pak dodává specifickou barvu. Pan Nimrichter nám prozradí i to, že inspiraci získává například díky nálezům starých střepů. Pokud vás jeho hrnčířina zaujme natolik, že byste se třeba chtěli přiučit, dozvíte se, kdy a kde máte šanci.
Černá hrnčířina
Baťův kanál
Když Tomáš Baťa ve třicátých letech minulého století nechal vykopat Baťův kanal, nejspíš sotva tušil, že tohle místo bude o pár desítek let později oblíbeným cílem turistů. Přes padesát kilometrů dlouhý kanál, který byl vykopaný ručně, sloužil tehdy k čistě průmyslové přepravě. V současnosti se po něm plaví hlavně po relaxu a poznání toužící návštěvníci. Dozvědí se, jak tohle unikátní dílo fungovalo a užijí si okolní krásné přírody. Někdo se vypraví třeba až do slovenské Skalice, další pak zvolí kratší trasu. A lákavou možností je i ubytování na hausboatu. Milovníci historie se mohou projet i šlapací drezínou po dráze, po níž se ke kanálu vozíval z Ratíškovic vytěžený lignit, aby dál mohl putovat po vodě.