Reportáže v regionech
Baťův kanál
Když Tomáš Baťa ve třicátých letech minulého století nechal vykopat Baťův kanal, nejspíš sotva tušil, že tohle místo bude o pár desítek let později oblíbeným cílem turistů. Přes padesát kilometrů dlouhý kanál, který byl vykopaný ručně, sloužil tehdy k čistě průmyslové přepravě. V současnosti se po něm plaví hlavně po relaxu a poznání toužící návštěvníci. Dozvědí se, jak tohle unikátní dílo fungovalo a užijí si okolní krásné přírody. Někdo se vypraví třeba až do slovenské Skalice, další pak zvolí kratší trasu. A lákavou možností je i ubytování na hausboatu. Milovníci historie se mohou projet i šlapací drezínou po dráze, po níž se ke kanálu vozíval z Ratíškovic vytěžený lignit, aby dál mohl putovat po vodě.
Baťův kanál
Vodní mlýn Slup
První vodní mlýny u nás vyrostly nejspíš na přelomu prvního a druhého tisíciletí. V období vrcholného středověku pak už klapáče byly běžnou součástí krajiny. Ještě před druhou světovou válkou jich fungovala skoro tisícovka, dnes bychom se při počítání dostali přes dvě stovky. Na počátku 16. století se začala psát historie mlýnu v obci Slup na jihu Moravy, který se časem dočkal opravdu velkolepého rozšíření. Mlynář tu měl k dispozici hned čtyři vodní kola. Prohlédneme si vlastní stavbu i expozici mlýnského zařízení. A možná vás překvapíme tím, že rčení o tom, že má někdo něco za lubem, pochází právě z mlýnského prostředí.
Vodní mlýn ve Slupi
Vranov nad Dyjí
Do Vranova na Dyjí tentokrát nevyrazíme na prohlídku oblíbeného zámku, ale za památkou mnohem starší. Románský kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší památkou svého druhu na Moravě. Vyrostl už ve třináctém století a je stavbou vskutku monumentální. Jeho velikost nasvědčuje tomu, že místo, kde stojí, muselo být hodně významným. Po drancování Švédů v období třicetileté války vyhořel a při obnově se románský svatostánek dočkal barokní výzdoby i vybavení v tehdy módním stylu. Opravdu vzácných kusem jsou varhany, které se ovšem poprvé v plné kráse rozezněly až po nedávné rekonstrukci. Kvůli nedostatku peněz totiž v době svého vzniku nebyly dokončeny.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově
Jurkovičova vila
Architekt Dušan Jurkovič zanechal své stopy na mnoha místěch naší země. Jednou z nich je vila nesoucí architektovo jméno dokončená v roce 1906. Najdeme ji v brněnských Žabovřeskách a hned dodáme, že je v současné době opět přístupná pro návštěvníky. Co mohou obdivovat? Samozřejmě exotický vzhled, pro nějž čerpal Jurkovič inspiraci v moderních trendech za hranicemi. A taky to, jaké technické vymoženosti nabízelo bydlení v něm. Svítilo se tu plynem a elektřinou vyráběnou generátorem v suterénu. Největším skvostem je schodištní hala, kde sedával Jurkovič se svými hosty. A našli bychom mezi nimi řadu významných osobností. Za pozornost stojí i prostory, které měli pro sebe pán domu i jeho choť.
Jurkovičova vila
Borkovanské kraslice
K pomlázce dřív patřila vajíčka plněná, duté kraslice přišly do módy později. I ony ale okouzlují koledníky už hodně dlouho. Doslova mistryně jejich zdobení se rodí už po generace v moravských Borkovanech. Tradice je tu tak silná, že se kraslice dostala i na obecní prapor. My jsme zavítali do rodiny Lukášových, kde se zdobení kraslic věnuje už čtvrtá generace. Necháme se poučit, jak zdejší doslova umělecká díla vznikají. Najdeme na nich kytičky, často tulipány nebo kopretiny, ale také třeba zajíčky. A dozvíme se i to, že malování je doslova společenskou událostí. Aby práce šla lépe od ruky a nedostavila se únava, schází se maléreček hned několik a je z toho beseda třeba jako při draní peří. Představte si, že z Borkovan se každoročně do světa vydá na sto tisíc kraslic, což je množství opravdu úctyhodné.