Reportáže v regionech
Jihomoravské muzeum
Z návštěvy Znojma si tentokrát odvezeme předevěším umělecké zážitky. Vydáme se do dvou ze šesti objektů Jihomoravského muzea. Jedním z nich je Dům umění na náměstí. Jedná se o jeden z nejstarších renesančních domů na Moravě, který vznikl na místě dvou menších gotických domů v polovině 16. století. Najdeme v něm vzácná umělecká díla z období gotiky, renesance a baroka. Prohlédneme si i sbírku Mince zemí Koruny české, kterou v 19. století shromáždil učitel Josef Květoň. Pak se přesuneme do areálu minoritského kláštera, který byl založen ve 13. století. V kryptě jeho chrámu byl dokonce pochován Přemysl Otakar II. V expozici této části Jihomoravského muzea zaujmou docela určitě například orientální zbraně. Většina z nich pochází z 19. století, ale některé exponáty pamatují i o dost víc.
Jihomoravské muzeum
Litina v Blansku
Město Blansko je proslulé jako brána do Moravského krasu, za prohlídku ovšem stojí nejen krásná příroda v okolí, ale i město samotně. Pochlubit se může řadou pamětihodností, ke kterým patří renesanční zámek s několika expozicemi. Jedna z nich je věnována místní tradici výroby dekorativní a užitkové litiny. Slévárna vyrostla v Blansku už na konci 17. století, ale rozvoj výroby litiny mají v tom dobrém slova smyslu knížata ze Salm–Reifferscheidtu. Ti se stali majiteli panství ve století devatenáctém. Za jejich časů se tu rodily nejen drobné litinové předměty sloužící například k dekoraci, ale také výrobky větší, například kamna nebo krby. A dokonce také sochy. Jedním z posledních mistrů, kteří se v Blansku výrobě litiny tradiční technikou odlévání a formování věnují, je pan Miloš Maixner, který nás nechá nahlédnout a také trochu poučí.
Litina v Blansku
Hvězdárna a planetárium
V brněnské hvězdárně a planetáriu si užijeme nejen pohled na hvězdnou oblohu. Po rozsáhlé rekonstrukci si totiž v prostorách hvězdárny z poloviny 20. století přijdou na své nejen milovníci oblohy, ale také ti, které zajímají přírodní vědy jako například geologie nebo matematika a fyzika. Minout při naší návštěvě nemůžeme expozici představující Sluneční soustavu. Dozvíme se v ní nejen to základní o planetách, ale také spoustu neobvyklých informací. Třeba to, kolik člověk váží na jednotlivých planetách. Nejvíc návštěvníky přitahuje velká koule uprostřed prostoru, která se díky projektoru může proměnit v různé planety. A zajímavých exponátů je tu celá řada, k těm nej… určitě patří také víc než dvacet kilogramů vážící meteorit.
Hvězdárna a planetárium
Četnické humoresky
Prostory brněnského Letohrádku Mitrovských v současnosti nápadně připomínají seriál Četnické humoresky. Stejně jako on vás aktuální výstava zavede do doby, kdy jsme si po rozpadu Rakousko–Uherska založili vlastní sbor ochránců pořadku. Četníci měli dbát především o dodržování zákona na venkově, ale bylo by chybou domnívat se, že řešili jen ukradené slepice nebo bitky. Při procházce výstavou si můžeme udělat představu o tom, jak vypadala tehdejší četnická služebna, ale nahlédneme také do starého obchodu, lékařské ambulance a na závěr dokonce i do kadeřnictví. A nebudeme jen nečinně přihlížet. Zapojíme se do vyšetřování vraždy. Seznámíme se s podezřelými i všemi okolnostmi případu a pokusíme se odhalit pachatele.
Četnické humoresky
Igráčci
V Technickém muzeu v Brně si tentokrát pěkně pohrajeme. Čekají nás tam totiž Igráčci. Postavičky, které spatřily světlo světa na začátku druhé poloviny sedmdesátých let, patřily dlouho k oblíbeným společníkům dětí. Postupně se figurek na trhu objevilo padesát. První byl zedník a každý rok přibývali další pracanti. Inspiraci si autoři figurek přivezli z Německa od jednoho modeláře. Zatímco německé figurky se přízni těšily i na přelomu století, o ty naše přestal být zájem a z obchodů pomalu mizely. V regálech se Igráčci znovu objevili až v době, kdy mohli slavit pětatřicáté výročí svého narození. Na výstavě zjistíme, že se mezi těmi novými objevila celá řada unikátů, kterých bychom se dřív sotva dočkali. Jedním z nich je vojevůdce Jan Žižka, dalším pak třeba Červená Karkulka.