Reportáže v regionech
Bohutická křížová cesta
V Bohuticích na jihu Moravy se mohou pochlubit opravdovou raritou. Mají tu totiž kopii Lurdské jeskyně. Nechal ji tu na konci dvacátých let minulého století vybudovat místní farář František Prášek. Díky tomu do obce se zhruba šesti až sedmi stovkami obyvatel přicházelo denně pět až šest tisíc poutníků. Podnikavý farář dokázal situace využít a z darů poutníků se rozhodl zařídit vybudování křížové cesty. Z Libanonu přivezl tamní cedr a nechal z něj vytvořit 55 soch, které měly zdobit jednotlivá zastavení cesty. Altánky pro ně už ale nevyrostly, protože přišla válka a pak nástup komunismu. Sochy ovšem díky kvalitnímu materiálu přežily i různé skladování a stěhování a dnes jsou vystaveny na zámku. Pokud se budete chtít v Bohuticích zdržet ještě déle, můžete se projít po církevní naučné stezce.
Bohutická křížová cesta
Vila Tugendhat
Manželé Tugendhatovi si v roce 1928 nechali vybudovat velmi výjimečné rodinné sídlo. Za cenu vily, jejíž stavbu dostal na starost Ludwig Miese van der Rohe, by si tehdy pořídili hned několik běžných domů. Jejich vila je ale natolik výjimečným dílem, že byla v roce 2001 zapsána na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. A po rekonstrukci je nyní znovu přístupná návštěvníkům. Zařízení vzbuzuje pocit, že Tugendhatovi odešli jen krátce před naším příchodem. Obdivovat můžeme jednoduché vybavení bez doplňků zútulňujících prostory, technické vymoženosti jako klimatizaci či zabezpečovací systém a hlavně velký prosklený pokoj, který byl chloubou manželů Tugendhatových. Mazal přechod mezi exteriérem i interiérem. Paní domu prý milovala lenošení u oken.
Vila Tugendhat
Muzeum romské kultury
Pátrání po romské historii bylo vždy velkým úkolem pro historiky. Do dávných časů i vzdálené země nás zavede také expozice v Muzeu romské kultury v Brně. Dozvíme se tam, že Romové pocházejí pravděpodobně z Indie, čemuž nasvědčuje podobnost jazyka, zvyky i způsob života. K dávné historii se váže zajímavá legenda. Podle ní dostali Romové kdysi od jednoho panovníka zrcadlo. Jenže se pohádali a rozbili ho. Rozlétlo se na tisíc kousků po celém světě a Romové prý musí všechny posbírat, aby se mohli zase jako národ spojit. Zajímavá je i jejich cesta do Evropy. Zhruba v jedenáctém století se usadili v Byzantské říši, kde získali také své asi nejznámější pojmenování – Cikáni. Prozradíme vám samozřejmě, kde má tohle slovo svůj původ. A věnovat se budeme i prvním Romům na našem území.
Muzeum romské kultury
Drahanská vrchovina
Toulky bílou stopou nabízí v zimních měsících i Drahánská vrchovina. Kolem obce Suchý je připraveno šest udržovaných tras v délce od pěti do deseti kilometrů, které jsou ideální pro začínající běžkaře i pro jejich zkušené kolegy. A samozřejmě si můžeme užít i okolních krás. Těsně například mineme nejvyšší bod vrchoviny, kde se nachází přírodní rezervace. Nedalko od cesty pak také pramení říčka Punkva. Víte, jak přišla ke svému názvu? Pochází za staročeského „ponikev“, což znamená pronikání a propadání. Brzy totiž mizí pod zemí, aby se objevila v jeskyních Moravského krasu. Těšit se můžete také na plavební kanál z 18. století, který sloužil k plavení dřeva z místních lesů až do Boskovic. Zajímavostí je také meteorologický radiolokátor na nejvyšším vrcholu.
Drahánská vrchovina
Muzeum loutek
Brněnské divadlo Radost je už přes šest desítek let domovem loutek. Když bychom pečlivě počítali, objevili bychom jich kolem patnácti stovek. V současné době tam můžeme obdivovat nejen ty v akci při představení, ale další v muzeu. Navíc expozice v něm se pravidelně mění, takže klidně můžete zavítat víckrát a pořád se těšit na nové postavičky. Při naší návštěvě se dozvíme také něco z historie loutkových divadel, pohádkově příběhy s neživými herci hráli už Egypťané a Babyloňané, k nám loutky dorazily ve 14. století. Nahlédneme také do dílny, kde vznikají nové loutky. Co představení, to noví herci, které si výtvarník navrhne. Největším pokladem v muzeu jsou protagonisté faustovské legendy, kteří jsou hotovými světoběžníky, pobývaly už i za velkou louží.