Reportáže v regionech
Výstava Cyril a Metoděj
Letos si připomínáme jedenáctisté padesáté výročí příchodů soluňských bratrů na Velkou Moravu. Nemůžeme proto nevyrazit na výstavu, kterou na tohle téma připravili v Zemském muzeu v Brně. Co se tam o věrozvěstech, kteří se navždy zapsali do dalších dějin, dozvíme? Třeba to, že jediná hmatatelná vzpomínka na jejich působení je malý křížek s řeckým nápisem objevený archeology v Uherském Hradišti-Sadech. Zmínit bychom měli i fakt, že to bratři neměli po svém příchodu moc lehké. Dřív než oni byli na Moravě frančtí kněží, kteří konkurenci neviděli vůbec rádi a staroslověnština i s hlaholicí jim byla trnem v oku. A zmíníme i cestu Cyrila a Metoděje po skončení misie do Říma. Měli vysvětlit papeži své postupy, ale jejich přijetí ovlivnil hlavně fakt, že přinesli ostatky sv. Klimenta. Díky tomu se dočkali velkolepého uvítání.
Výstava Cyril a Metoděj
Zaniklá obec Bystřec
Psal se rok 1401, když zanikla možná docela bezvýznamná obec Bystřec v Moravském krasu. Její obyvatelé při stavbě svých domků neodhadli sílu paní Přírody, a proto jejich první stavení smetla voda s pískem. Ty další pak později poničil červený kohout. Víc než šest století se pod zemí ukrývaly vzpomínky na běžný život, které jsou dnes díky archeologům k vidění v Moravském zemském muzeu v Brně. Najdete tam například unikátní soubor klíčů, železný poklad, ale taky zbytky oběda, který už hospodyně nestihla naservírovat. Dozvíte se i to, jak odborníci přišli na to, kdy Bystřec lehla popelem. A pak se můžete taky vypravit do míst, kde stávala. Obdivovat tu i dnes máte co. Rybníky i další přírodní krásy potěší určitě každého.
Zaniklá obec Bystřec
Kamenotisk
Kamenotisk patřil dlouhé desítky let k velmi oblíbeným tiskařským technikám. U jeho zrodu stál pražský rodák, herec a dramatik Alois Jan František Senefelder. Psal se tehdy rok 1798 a za novinku prý mohl seznam prádla zachycený na okenním parapetu otištěný na papír. Ať to bylo tak nebo úplně jinak, kamenotisk neboli litografie uchvátil svět a tisklo se na něm snad všechno. Kupříkladu i plakáty Alfonse Muchy nebo dokonce bankovky. Přenos motivu z kamene na papír nám popíše paní Věra Nohelová. Kamenotisku se věnuje už roky a umí hotová kouzla. Dozvíme se, jaký kámen se používal a bude nás samozřejmě zajímat, jaký je pracovní postup. Začneme opracováním kamene, pak na něj namalujeme motiv a ten s pomocí arabské gumy s kyselinou dusičnou učiníme plastickým. Prohlédneme si i některá díla, která Věra Nohelová vytvořila.
Kamenotisk
Papouščí ZOO
V celé naší zemi byste mohli zavítat zhruba do sto dvaceti zoologických zahrad. Jednu z nich najdete v Bošovicích na Vyškovsku. Jejími obyvateli jsou výhradně papoušci. Před bezmála půlstoletím se Vlastimil Škrhák pustil do chovu andulek a před pár lety se rozhodl představit své kamarády i veřejnosti. V současné době tu narazíte na necelé tři desítky druhů, celkem byste napočítali víc než stovku obyvatel unikátní ZOO. Najdete mezi nimi i velké poklady. Tak například amazoňanů jamajských je na celém světě v zoologických zahradách jen 37. Z toho šest se jich narodilo loni právě v České republice, čtyři už odcestovali na Jamajku a zbývající dva čekají v Bošovicích na samičky, aby mohli pracovat na záchraně svého druhu. Pokud máte rádi třeba papoušky ara nebo kakadu, i na ty se můžete u Škrháků těšit. A někteří ze zdejších opeřenců vám taky rádi předvedou, jak umí mluvit.
Papouščí ZOO
ZOO Brno
V brněnské zoologické zahradě dnes najdeme na tři stovky druhů zvířat. A v budoucnu by jich mělo ještě přibývat. Nicméně momentálně se zahrada soustředí na oslavu svého jubilea – šedesátých narozenin. A my nemůžeme chybět. První pokus dopřát jihomoravské metropoli ZOO přišel už dva roky před druhou světovou válkou, jenže Němci mu nedopřáli dlouhého života, a tak si místní museli ještě pár let počkat. V roce 1953 vzniklá ZOO zabírala plochu jen nějakých 17 hektarů a byla domovem 170 zvířat. Časy se měnily, k ne moc příjemnému období patřila osmdesátá a devadesátá léta, ale s příchodem nového tisíciletí se začalo blýskat na lepší časy a došlo na postupnou rekonstrukci. Návštěvníky těší například nový pavilon Beringie, kde najdou hlavně severská zvířata. Místními hvězdami rozhodně jsou malá lední medvíďata.