Reportáže v regionech
Opevněný kostel
Do Kurdějova na jihu Moravy se můžete vypravit za vínem, které je s touto obcí spojeno po staletí. My vás ale zavedeme k jinému místnímu pokladu, a to ke kostelu sv. Jana Křtitele z 15. století. Dominuje mu mohutná věž, která ovšem stojí samostatně. A dodnes jsou tu patrné zbytky hradeb, které svatostánek chránily. Ve věži můžeme obdivovat zvon z druhé poloviny patnáctého století a podle pověsti bychom tu taky možná mohli najít poklad. Hradby pak připomínají, že svatostánek býval nejen místem duchovním, ale současně v neklidných dobách nabízel místním ochranu za hradbami. Opevněných kostelů moc nebývalo, církvi se tahle praxe nelíbila, prý znevažovala posvátnost objektů. Až po husitských válkách její představitelé změnili názor. A pod kurdějovským kostelem navíc najdeme tajemné podzemní chodby.
Opevněný kostel
Stříbský mlýn
V Ivančicích vás zavedeme k několik stovek let starému mlýnu, kterému tu už odnepaměti říkají Stříbský. Konkrétně od konce 16. století, kdy ho koupil Jan Stříbský z Kružce. Klapání mlýnského kola nás ale nepřivítá. Mlýn totiž jeho současný majitel, sochař Josef Zahradník, proměnil ve svůj ateliér a v galerii. Rodí se tu jeho ocelové plastiky, ale taky další umělecká díla. A dokonce byste tu narazili na scénu ochotnického divadla. My se ale necháme pozvat do ateliéru a budeme sledovat pana Zahradníka při práci. Dozvíme se, že z materiálů ho teď nejvíc láká nerez a taky to, čím se inspiruje a jak vypadá jeho cesta od nápadu k hotovému dílu. A pokud byste chtěli vidět i další kousky ze zdejší dílny, můžete vyrazit třeba do brněnské kostnice nebo na cyklostezku z Brna do Vídně.
Stříbský mlýn
Znojemské podzemí
Už ve středověku vybudovali znojemští obyvatelé pod městem pořádný labyrint chodeb, který sloužil pro uskladnění potravin, ale taky například jako spolehlivý úkryt v době nepokojů. Celý labyrint má délku bezmála třiceti kilometrů, nedávno tu otevřeli tři nové prohlídkové trasy, které jsou rájem zejména pro milovníky adrenalinu. Ponoříte se hluboko pod zem a v předklonu se sunete tmou. Jedním ze zajímavých úseků podzemí je jezuitský vodovod. Nenechte se zmást názvem, vodu do města nikdy nepřiváděl. Odváděl naopak děšťovou z města do Dyje. A nesmíme zapomenout na to, že cestou úzkými a nízkými chodbami narazíte i na několik zajímavých expozic. Jedna se věnuje moravské tradici – vinařství, další pak třeba archeologickým vykopávkám objeveným právě pod Znojmem.
Znojemské podzemí
Špilberk
Dominantu Brna hrad Špilberk zná nejspíš každý z nás. Její historie se začala psát už ve 13. století. O výstavbě rozhodl buď Václav I. nebo Přemysl Otakar II., s jistotou to historici zatím určit nedovedou. A od té doby hrad procházel různými úpravami a proměnami. Těch si užívá dodnes a díky nim se mohou návštěvníci těšit na nové informace i prostory. Nejznámějším obdobím v historii Špilberku je nejspíš doba baroka, kdy sloužil jako vojenská pevnost a bývalo tu taky vězení. Méně známou skutečností je, že o dost dřív býval sídlem moravských markrabat a vládnout se tu učil i Otec vlasti Karel IV. Zavítat můžete i do jižního křídla. Vyrostlo v 18. a 19. století, v tom minulém, za druhé světové války, sloužilo wehrmachtu. A do těchto časů nás vrátí podoba jeho prostor po rozsáhlé rekonstrukci.
Špilberk
Tišnov a okolí
Městečko Tišnov bere většina návštěvníků jižní Moravy jako výchozí bod pro výlety do kouzelné krajiny Českomoravské vrchoviny. My se vás pokusíme přesvědčit, že návštěvu si zaslouží i město samotné a jeho nejbližší okolí. Začít můžeme dávnou historií. Zdejší kraj okouzlil i vdovu po Přemyslu Otakarovi I., českou královnu Konstancii Uherskou. Natolik, že v obci Předklášteří v těsném sousedství Tišnova rozhodla založit klášter pro řeholnice cisterciáckého řádu Porta Coeli neboli Brána nebes. Prostory, které pamatují bezmála osm stovek let, si společně projdeme. Prohlédneme si například gotický portál zdejší baziliky, který patří k nejcennějším stavbám svého druhu ve střední Evropě, kapitulní síň, kde se odehrávalo to nejpodstatnější z dění v klášteře a taky křížovou chodbu, která nemá na Moravě obdoby.