Reportáže v regionech
Brněnská architektonická stezka
Mezi zajímavými architektonickými počiny v Brně nás provede neobvyklá naučná stezka. Putovat budeme po předem dané trase, ale tabule na ní nás nečekají. Jsou totiž virtuální. Nicméně nemusíte se bát, tvůrci Brněnského architektonického manuálu našli jiný způsob, jak nám prozradit všechno, co bychom se měli o jednotlivých stavbách dozvědět. O slavné vile Tugendhat jste toho nejspíš slyšeli či četli už dost, ale co víte o brněnských mrakodrapech? Tedy o stavbách, které jimi měly být. Nebo o domu, který pro Rakousko-Uherskou báňskou důlní společnost navrhl vídeňský architekt Karel Lehrman? Ukážeme vám všechny její zvláštnosti. A prozradíme i to, že brněnská stezka se stala i inspirací pro jiná města, takže podobný výlet si možná brzy dopřejeme i jinde.
Brněnská architektonická stezka
Jeskyně Výpustek
Nejmladší přístupnou jeskyní v Moravském krasu je Výpustek. Návštěvníky v ní překvapivě nečekají krápníky, které nechali vylámat například Lichtenštejnové pro svou umělou jeskyni v Lednici, ale zase tu najdou vzpomínky na neobvyklé využití jeskyně v minulém století. Nejprve se tu těžily fosfátové hlíny na hnojivo a kosti pravěkých zvířat pro potřebu cukrovarů. A posléze se jeskyně zalíbila prvorepublikové armádě. Té sloužila jako muniční sklad. Německé armádě později jako továrna na výrobu součástek do leteckých motorů. Do třetice tu pak vybudovala naše lidová armáda velitelské stanoviště pro případ jaderného konfliktu. To všechno si při prohlídce připomeneme a zároveň se dozvíme o jedné záhadě, na jejíž vyřešení tu pořád čekají.
Výpustek
Svět tajemných Baltů
Historie Pobaltí není tak dlouhá jako dějiny našeho území. Před deseti tisícovkami let tamní území ještě pokrýval ledovec, pak ustoupil a vzniklo Baltské jezero. Z něj nakonec nám známé Baltské moře. Nahlédnout do minulosti Pobaltí nám umožní výstava, kterou připravilo Moravské zemské muzeum. V brněnském Paláci šlechtičen nás čeká řada vzácných nálezů. Například jantar, důležitá součást obchodu už od pravěku. Nebo šperky, které nosily tamní ženy. Při porovnání s těmi, které krášlily ženy velkomoravské, jsou mnohem těžší. Oblíbené šperky dávaly manželé svým ženám i do hrobu. Ale k nim prý přidávali třeba taky motyky. Na výstavě narazíte taky na kamenné baby, které stávaly v posvátných hájích. A prozradíme vám i to, kdy a čí zásluhou jsme měli s Pobaltím nejvíc společného.
Výstava o Pobaltí
Poklad u Slavkova
Legendární bitva tří císařů nedaleko Slavkova pro všechny představuje především velkou válečnou vřavu s mnoha mrtvými a raněnými. Pro milovníky tajemna a pokladů je ale dodnes taky trochu výzvou. Traduje se, že 2. prosince 1805, ve chvíli, kdy bitva už byla téměř rozhodnutá, padl v ruském táboře rozkaz ukrýt poklad. Odborníci nejčastěji hovoří o soudcích se zlatými a stříbrnými mincemi, zřejmě velkých tak, aby každý unesl jeden voják. Ale zatím se nikomu nepodařilo tenhle ohromný poklad najít. A že pokusů bylo nemálo. My se na slavkovské bojiště vypravíme ve společnosti mužů, kteří se o to pokoušejí. Dozvíme se, podle čeho zjišťují, kde by ono bohatství mohlo být zakopané, kolik své touze získat ho věnují času a budeme se zajímat i o to, proč se zatím nikomu nepoštěstilo.
Poklad na slavkovském bojišti
Expozice betlémů
Betlémy z jedné z největších sbírek svého druhu u nás jsou v současné době k vidění v muzeu ve Švábenicích na Vyškovsku. Nadšeným sběratelem, kterému nejrůznější zpracování vánočního příběhu o narození Ježíška učarovala, je pan Libor Pištělka. Na výstavě můžete obdivovat víc než osm stovek kousků, většina z nich je papírových, ale najdete mezi nimi i unikáty vyrobené paličkované krajky, cínu, vosku nebo čokolády. A při prohlížení si povíme taky něco o historii betlémů. První prý postavil František z Assisi v italské Umbrii. Všechny postavy byly živé, jen nemluvně nikdo půjčit nechtěl. Po staletí byly betlémy především ozdobou kostelů, do domácností se začaly šířit až díky Josefovi II. Ten je totiž v kostelech zakázal, a tak si lidé začali pořizovat svoje vlastní.