Reportáže v regionech
Zámek Bučovice
Zámek v Bučovicích bývá někdy nazýván skrytou renesanční perlou Moravy. Módním slohem se při jeho stavbě nechal inspirovat jeden z nejbohatších moravských šlechticů Jan Šembera. Původně chtěl ovšem stavět na kopci, ale dílo se nedařilo a úspěchu se nedočkal ani poté, kdy začal budovat v údolí. Všechno vždy spadlo, a dokončit stavbu mohl až poté, co do jejích stěn nechal zazdít poutníka. K chloubám zámku patří fontána na nádvoří. U jejího zrodu stál Šemberův zeť Maxmilián z Lichtenštejna a věnoval ji své choti Kateřině. Pojmenoval ji po bohovi vína, veselí, úrody a hojnosti. Fontána se po dlouhých sto padesáti letech dočkala opravy, takže ji návštěvníci mohou obdivovat v plné formě. A nahlédnout mohou samozřejmě i do zámeckých komnat.
Zámek Bučovice
Rokytná
Na Českomoravské vrchovině zavítáme do obce Přeskače, k jejímž chloubám patří středověké podzemí. A jelikož je větší část přístupná veřejnosti, vydáme se pod povrch zemský a proti proudu času i my. Užijeme si ale taky krásné přírody v údolí řeky Rokytné, kde se daří zajímavým rostlinám i živočichům.
Rokytná
Jevišovice
První zmínky o Jevišovicích, nejmenším městě v Jihomoravském kraji, pocházejí ze 13. století. Na místě, kde dnes stojí renesanční zámek, býval kdysi hrad. Jedním z jeho pánů byl Hynek z Kunštátu, kterému přezdívali „suchý čert“. Byl to zlý a obávaný loupeživý rytíř, který přepadal obchodníky putující kolem. Zároveň ale podporoval Václava IV. a zachránil Znojmo před vojáky Zikmunda a vévody Albrechta Rakouského. Loupeživé rytíře si připomeneme i v okolí města. V hlubokých lesích, kterými vedly četné obchodní stezky, se jim opravdu dařilo. Naše putování zakončíme ve starém ovocném sadu, kde vznikla neobvyklá křížová cesta. Dozvíme se, jak se zrodil nápad na její vybudování, a projdeme si jednotlivá zastavení ukrytá pod korunami stromů.
Jevišovice
Vojtěch Kubašta
Vojtěch Kubašta byl známý český ilustrátor, který by letos oslavil své sté narozeniny. Najde se ale určitě hodně těch, kteří jeho jméno neznají. Ato proto, že jeho tvorba sloužila takřka výhradně jako exportní artikl. Dá se říct, že patřila k tomu, co naši zemi v minulém století proslavilo i daleko za jejími hranicemi. Pokud máte zájem, seznámit se s ní můžete na výstavě v Brně. Svou sbírkou se o ni zasloužil Jan Maroušek. A na co se tedy můžete těšit? Vojtěch Kubašta byl sice vystudovaný architekt, ale místo stavby domů se pustil do stavby knížek. Hlavně dětských. A ty okouzlovaly děti na západ i na východ od naší vlasti. Vyvezly se jich desítky milionů. Úspěch slavily taky jeho plastické betlémy a koneckonců i díla, která sice vytvořil, ale pod nimiž chyběl jeho podpis.
Vojtěch Kubašta
Zoologická zahrada Hodonín
Hodonínská zoologická zahrada nepatří k našim největším ani nejstarším. Což ovšem vůbec neznamená, že by si nezasloužila naši návštěvu. Její největší letošní atrakcí je páreček lvů. A ne jen tak ledajakých. Samba a Nadira jsou bílí lvi, vzácná varianta lva afrického. V zahradách na celém světě byste jich našli jen pár stovek. A v domovině této rarity prý věří, že jsou to duchové, kteří se zhmotňují jen tehdy, když je příroda v ohrožení. Samba s Nadirou ale nejsou jedinými zajímavými obyvateli hodonínské zahrady. Zavedeme vás ještě třeba k tygrům usurijským, jaguárům a tukanům. Víte, k čemu jim především slouží jejich nepřehlédnutelný zobák? Slibujeme, že na tuhle otázku dostanete odpověď. A pátrat budeme i po tom, jak složité je přivést na svět jejich mláďata.