Reportáže v regionech
Nadace Letecké historické společnosti
Patříte-li k nadšencům, kteří mají rádi vojenské stroje létající mezi nebem a zemí a jejich příběhy, pak si docela určitě na své přijdete ve Vyškově. Vypravíme se tam za členy Nadace Letecké historické společnosti. U jejího zrodu stal unikátní nález. Ještě třicet let po válce totiž u Drnovic ležely motor a část kabiny sovětského bitevníku IL – 2. A když došlo na jeho vyzdvižení, setkalo se hned několik lidí, kteří měli zájem, aby tyhle památky na válečné časy zůstaly v regionu a navíc měli touhu pátrat po dalších. Díky jejich bádání a hledání dnes můžeme zavítat do muzea, kde najdeme bezmála čtyři desítky letadel, ale i další poklady s létáním a vzdušnými bitvami spojené. A taky další rarity, například uniformu, kterou nosíval maršál Malinovský.
Nadace Letecké historické společnosti
Mandolíny
Tušíte, kdy spatřila světlo světa mandolína? A kdo byl jejím předchůdcem? Nebo jaké existují typy? Tohle všechno se dozvíme při návštěvě v dílně Tibora Haluščáka z Ochozu u Brna, kterému tyhle romantické nástroje učarovaly natolik, že se pustil do jejich výroby. Všechno o jeho práci vám teď samozřejmě neprozradíme, ale můžeme říct třeba to, že na zadní desku používá javorové dřevo a nejraději žíhané. Na povrchovou úpravu historických nástrojů zase šelakové laky. A pokud jde o historii, dozvíme se, že mandolína se vyvinula pravděpodobně z loutny, ačkoliv vzhledem připomíná možná spíš kytaru. V dílně pana Haluščáka najdeme i vzácné poklady. Například mandolínu portugalskou, na které obdivuje tvar korpusu, který připomíná hrušku.
Mandolíny
Flašinety
Pokud máte pocit, že flašinety patří už jen do pohádek nebo muzeí, pak vás vyvedeme z omylu. I když na jarmarcích už jejich muziku nejspíš sotva uslyšíte a mistři v ovládání kliky se svými kouzelnými skříňkami ani neobcházejí vesnice, pořád má tenhle hudební nástroj spoustu přívrženců. My se za takovými nadšenci vypravíme do Brna. A nebudeme si jen užívat hudby, ale taky se dozvíme spoustu zajímavostí o vývoji flašinetů. Když se objevily v Evropě, sloužily nikoliv k obveselení společnosti, ale k výcviku zpěvného ptactva. Později se proměnil v univerzální hudební nástroj, který dokázal dokonce nahradit i varhany v kostele. Dozvíme se, jak moc se lišilo vybavení jednotlivých kousků i to, jak se postupem času měnila jejich podoba.
Flašinety
Babí Lom
Na kole se tentokrát projedeme brněnskými lesy. Pamatují toho už hodně, jejich historie se začala psát ve středověku. O tom, jak vypadaly v minulosti, ale taky celou řadu zajímavostí ze současnosti, se dozvíme díky nové cyklostezce Babí lom. Její tvůrci si vzali příklad ze slavného Učitele národů Jana Amose Komenského a pro cyklisty tu připravili školu hrou. Víte například, že každý z nás Čechů má ročně k dispozici takřka kubík dřeva? Čistě teoreticky samozřejmě. A tušíte, kdy je ten správný čas na sklizeň šišek z různých stromů? Symbolicky si taky projdeme život stromů od vysazení až po zpracování dřeva. A pak si můžeme pořádně dát do těla na některém z místních sportovišť, kde si na své přijde snad každý. Ještě dodáme, že společnost vám budou dělat dřevěné sochy Jaroslava Pecháčka, vyřezané motorovou pilou.
Babí Lom
Zámek Bučovice
Zámek v Bučovicích bývá někdy nazýván skrytou renesanční perlou Moravy. Módním slohem se při jeho stavbě nechal inspirovat jeden z nejbohatších moravských šlechticů Jan Šembera. Původně chtěl ovšem stavět na kopci, ale dílo se nedařilo a úspěchu se nedočkal ani poté, kdy začal budovat v údolí. Všechno vždy spadlo, a dokončit stavbu mohl až poté, co do jejích stěn nechal zazdít poutníka. K chloubám zámku patří fontána na nádvoří. U jejího zrodu stál Šemberův zeť Maxmilián z Lichtenštejna a věnoval ji své choti Kateřině. Pojmenoval ji po bohovi vína, veselí, úrody a hojnosti. Fontána se po dlouhých sto padesáti letech dočkala opravy, takže ji návštěvníci mohou obdivovat v plné formě. A nahlédnout mohou samozřejmě i do zámeckých komnat.