Reportáže v regionech
Trojice vodojemů
Vysloužily si označení podzemní katedrály, nesloužily ovšem k bohoslužbám, nýbrž k zásobování Brna pitnou vodou. Tři nádrže byly na Žlutém kopci vybudovány před víc než sto lety a obyvatelům jihomoravské metropole sloužily nepřetržitě až do roku 1998. Poté začaly chátrat, naštěstí se je ale podařilo zachránit, kompletně zrekonstruovat a otevřít pro návštěvníky.
Trojice vodojemů
Rakovecké údolí
Rakovecké údolí najdete v sousedství Moravského krasu a srdci Drahanské vrchoviny. Název dostalo podle potoka Rakovce, který jím protéká, a ten je zase pojmenován podle raků, kteří v něm kdysi žili. V okolní krajině se i dnes daří zajímavým druhům rostlin. I proto je údolí chráněné jako přírodní park a některé části dokonce coby rezervace nebo oblast na seznamu významných lokalit Natura 2000. Obdivovat můžete mokřadní louky či lužní lesy.
Rakovecké údolí
Brněnské pověsti
Když se řekne Brno, vybavíme si především hrad Špilberk, katedrálu Petrov nebo slavnou vilu Tugendhat. Víte ale třeba to, proč průjezd Staré radnice zdobí vycpaný krokodýl a letité loukoťové kolo? Vysvětlení nabízí netradiční multimediální expozice věnovaná pověstem s jihomoravskou metropolí spjatým. Jmenuje se Ohnivý kůň a drak a najdete ji na Dominikánském náměstí ve sklepení pod sídlem magistrátu. Před její prohlídkou si dopřejeme i kratičký výlet do historie budovy.
Brněnské pověsti
Arnoldova vila
V Brně byl nedávno po několikaleté rekonstrukci turistům zpřístupněn další z místních architektonických skvostů. Arnoldovu vilu si vybudoval v roce 1862 v nově vznikající prestižní čtvrti nad Lužáneckým parkem významný architekt Josef Arnold. Její podobu ale výrazně ovlivnili poslední majitelé, manželé Hože, kteří přistavěli věž a interiér doplnili o prvky art deco. Zajímavou historii památky přibližuje i nová expozice, která v ní vznikla.
Arnoldova vila
Fládrování
Techniku zdobení zvanou fládrování ovládali už staří Egypťané, v Evropě se ale výrazně rozšířila až v renesanci. Jde vlastě o malbu, při níž se pomocí štětců dává povrchu méně kvalitního dřeva podoba toho ušlechtilého, například dubového nebo mahagonového. Využívalo se jí především při dekorování nábytku či dveří, ale třeba i na okenních rámech. Na nich se uplatnila také na zámku v Miloticích. Jejich renovaci se tam věnuje Pavel Polášek, který nám předvede, co všechno taková práce obnáší.
