Reportáže v regionech
Archeopark Pavlov
Je to už hodně dávno, co v okolí jihomoravského Pavlova žili lovci mamutů. Přesto si je díky archeologickému průzkumu můžeme připomenout i dnes. Před bezmála stoletím tu odborníci objevili nejstarší známou keramickou sošku, legendární Věstonickou Venuši. A i další jejich nálezy stojí za to. Mezi ty nejunikátnější patří soška mamuta nebo trojhrob, který vědcům přinesl jednu velkou záhadu. Dlouho totiž nedokázali určit, zda v jeho středu našel místo svého posledního odpočinku muž nebo žena. Řadu pokladů si návštěvníci Pálavy dnes můžou připomenout v nově otevřeném Archeoparku. V něm jsou k vidění umělecké předměty i ty denní potřeby. A místní nálezy doplňují artefakty z Brna, Předmostí u Přerova a dalších sídlišť pravěké Evropy.
Archeopark Pavlov
Drnovice
Drnovice nedaleko Vyškova znají nejspíš hlavně milovníci kopané. Vesnička se zhruba dvěma tisícovkami obyvatel byla možná tou nejmenší na světě, v níž se hrála nejvyšší fotbalová soutěž v zemi, a dokonce i utkání evropských pohárů. Tahle slavná éra už ovšem patří minulosti. Nicméně důvodů k návštěvě Drnovic je pořád dost. Vypravíme se na místní rozhlednu, z níž můžeme vidět Drahanskou vrchovinu, Chřiby, Hostýnské vrchy, Beskydy a Pálavu. Minout bychom neměli ani chráněnou přírodní lokalitu, systém tůněk, v nichž odborníci objevili devět druhů obojživelníků. A zastavíme se ještě u zámku, který vyrostl v 19. století, ale majiteli se dílo stavitelů nelíbilo. Zjistíme proč.
Drnovice
Na kole jihem Moravy
V sedle bicyklu společně vyrazíme na toulky jihem Moravy. Čeká nás poměrně krátká trasa, která je však plná zajímavých zastavení. Místem, odkud odstartujeme, je Šatov. Turisti ho objevili teprve nedávno, protože desítky let byl schován za železnou oponou. Cestou narazíme na vzpomínku na dobu před vypuknutím druhé světové války. I tady se začalo, stejně jako na severu naší země, budovat opevnění hranic. Zdejší objekty ale nezůstaly opuštěné ani v pozdějších letech a dlouho je využívala armáda. Dnes jeden z nich láká hlavně milovníky vojenské techniky. Dozvíme se, jaké unikáty jsou v něm k vidění, a pak se vydáme k rakouským sousedům. V Retzu zavítáme do muzea, které mapuje bezmála dvě stovky let dlouhou historii kol.
Na kole jihem Moravy
Královské koruny
České korunovační klenoty byly na Pražském hradě vystaveny letos na jaře. Nicméně Svatováclavskou korunu můžete teď obdivovat na Moravě, konkrétně ve Valticích. Tedy jen její repliku. Nachází se tu ve skvělé společnosti dalších skvostů, které zdobily hlavy panovníků i duchovních vůdců. K vidění je tu ovšem taky několik originálů. Všechna tahle krása pochází z nejslavnější světové sbírky královských korun. Začala se rodit po druhé světové válce. Wuppertalský hodinář a zlatník Jürgen Abeler si jen pro své potěšení začal po večerech vyrábět kopie vzácných klenotů. Postupně se stal vyhlášeným odborníkem, takže se mu dostalo té cti držet v rukou mnohé originály. A pozor, ve Valticích nás čeká ještě jeden poklad. Ten pro změnu pochází z Číny.
Královské koruny
Parková dráha
Kilometr a půl dlouhé kolejiště nás čeká v Brně. Jedná se o největší parkovou dráhu u nás. U jejího zrodu stála parta železničních nadšenců, kteří nejprve dali dohromady 150 metrů kolejí, pár souprav a jezdili s nimi, kde jen to šlo. Pak svůj park i délku trati rozšířili a dnes se po ní prohánějí vlaky každý víkend. Jednou za měsíc na ni dokonce vyrážejí parní lokomotivy. A můžete se i svézt, pokud vás tedy nevyděsí, že místo ve vagónu pojedete na něm. Získáte tak představu o tom, jak to na železnici funguje a navíc si užijete zábavy. Velké rychlosti se bát nemusíte, vlaky tu zvládnou sedm kilometrů za hodinu, což je bezpečné pro všechny. Bude nás zajímat, jaké rozchody kolejí tady fungují a dozvíme se samozřejmě něco víc i o mašinách a vagónech, které tu jsou k vidění.
