Reportáže v regionech
Mečíř
Ne každý má to štěstí, že se jeho koníček stane současně povoláním. Patrick Bárta z brněnského předměstí Bosonohy k těm šťastlivcům patří. K výrobě mečů se prý dostal někdy v osmdesátých letech. Bylo mu patnáct a začal šermovat. A protože v té době nebylo možné meč koupit, rozhodl se, že si poradí sám. Zajímala ho kovařina, a tak snadněji postupně pronikal do tajů mečířského řemesla. Později si postavil dílnu, do níž rekonstruoval staré stroje a vyrobil vlastní nářadí. Zpočátku se specializoval na meče asijské, japonské, čínské a další exotické kousky. Ale postupně u něj převládl zájem o naší historii, a tudíž i o naše zbraně. Dnes se soustředí především na repliky pokladů z dob od narození Krista až do 9. století.
Mečíř
Modrotisk
Látky nezaměnitelně tmavě modré barvy s bílými vzory, známé jako modrotisk, se u nás začaly vyrábět už od konce 18. století. Postupně si získaly oblibu nejširších vrstev obyvatel především na moravsko-slovenském pomezí a staly se součástí tamních lidových krojů. Ačkoliv jako řemeslo modrotisk během 20. století téměř vymizel, dnes znovu přichází do módy. Historie strážnické dílny rodiny Jochů se začala psát na počátku 20. století. A tradiční tiskařskou a barvířskou technikou se v ní látky v nezměněné podobě zdobí pořád. Dnes tu vládne zástupce třetí generace – František Joch. Společně do jedné ze dvou posledních dílen, které se téhle výrobě u nás věnují, nahlédneme a bude nás zajímat, jak modrá paráda vzniká a co všechno se z ní dneska šije.
Modrotisk
Muzeum zemědělských strojů
Obec Hoštice-Heroltice najdeme na Hané. Vznikla v roce 1942 spojením dvou do té doby samostatných vesnic. Na konci 80. let pak začala v místním zemědělském družstvu vznikat zajímavá sbírka, z níž se postupem času stalo muzeum. Je věnováno zemědělským strojům a nabízí ukázku hospodaření na vesnici v regionu. Najdete v něm prakticky všechno od cepu po kombajn. Kromě klasických zemědělských strojů i neúspěšné počiny v oblasti polní mechanizace. Mezi ně patří unikátní motorový pluh, jakýsi předchůdce traktoru. Nejstarším vystaveným pokladem je ruční šrotovník zrna z roku 1836, nepřehlédnutelné jsou ale i legendární pásové traktory Stalince.
Muzeum zemědělských strojů
Botanická zahrada Mikulov
Na začátku se vydáme za květenou, díky níž si Pálava vysloužila zájem botaniků, ať už jde o kosatce či písečnice velkokvěté, které u nás jinde nenajdete, nebo třeba šalvěj etiopskou. Pěkně pohromadě je najdete v mikulovské botanické zahradě ukryté na jedné z teras zdejšího zámku. Významné dílo zahradního stavitelství u nás prošlo před dvěma lety obnovou jeho pozdně renesančního a barokního hávu. A rozhodně nešlo o jedinou úpravu v jeho historii, dlouhé 400 let.
Botanická zahrada Mikulov
Kovář
Daniel Hlobil si už jako kluk oblíbil kovářské řemeslo. Když před deseti lety přišel s nápadem obnovit kovárnu na starém hamru u cyklostezky z Obřan do Bílovic, mnozí prý jen nevěřícně kroutili hlavami. Jenže on se nedal odradit a polorozpadlý objekt z roku 1820 koupil. S pomocí kamarádů a rodiny mu postupně vrací zašlý lesk a snaží se ho oživit. Prohlédneme si ho a budou nás zajímat nejen už hotové části, ale i další Danielovy plány. Rád opravuje staré a osvědčené předměty. V jeho království tak najdeme třeba na nový kabát čekající měch z počátku 20. století či o poznání starší pérový buchar. Slouží k rychlému tvarování materiálu. Daniel však shání další poklady ze starých kováren a dílen, které by dokázal dát dohromady a znovu zprovoznit.
