Reportáže v regionech
Voda v okolí zámku Lednice
Zámek v Lednici patří k nejnavštěvovanějším památkám u nás. Neogotické reprezentativní sídlo Lichtenštejnů je jednou ze součástí Lednicko – valtického areálu zapsaného na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Panstvo po staletí upravovalo taky okolní krajinu, takže i ona je dnes oblíbeným cílem turistů a cyklistů. My se tentokrát v sedle bicyklu vypravíme za stavbami, jejichž společným jmenovatelem je voda. Připomeneme si, jak ji majitelé areálu dovedli využít, jak ji přivedli do zámeckého parku a vydáme se i k dalším vodním plochám v okolí. Kupříkladu k Lednickým rybníkům nebo k největšímu rybníku na Moravě, který dostal jméno Nesyt.
Voda v okolí zámku Lednice
Pohansko
Lanžhotský výběžek patří mezi největší lužní lesy v Evropě. Na jeho dnešní podobě pralesa má lví podíl zásah člověka, který ho celá staletí upravoval k hospodářské činnosti. Cenným je zejména skoro padesátiprocentní zastoupení dubu letního. Za krásami tohoto cípu, který byl celá desetiletí v hraničním pásmu, se vypravíme na kole. Naším cílem bude jedno ze čtyř našich soustátí - soutok Moravy a Dyje. Dvojice řek, jejichž koryta zde už historicky tvoří státní hranici. Naší první zastávkou bude Pohansko vzdálené necelé čtyři kilometry od Břeclavi. Kdysi dávno tu stávalo sídliště srovnatelné s většinou tehdejších evropských metropolí. Jeho pozůstatky odkrývají archeologové už 60 let.
Pohansko
Krhovicko-jaroslavický kanál
První zmínky o budoucím Dyjsko-mlýnském nebo Krhovicko-jaroslavickém náhonu se objevily už kolem roku 1302. V průběhu let byl postupně prodlužován a jeho současná podoba pochází z 30. let 19. století. Začátek náhonu najdete v Krhovicích, kde se odpojuje od Dyje. Tu poté sleduje po pravém břehu v délce skoro 32 kilometrů. Na své pouti dodával vodu čtveřici klapáčů. Největší z nich je ve Slupi. Od mlýna se vydáme do Jaroslavic. Jejich dominantou je jedna k nejhodnotnějších renesančních památek u nás. Zámek, v němž po druhé světové válce sídlila i armáda a lepší časy mu nepřinesla ani doba po sametové revoluci. Náhon odsud pokračuje k našim jižním sousedům. Těsně na hranici můžete narazit na dva akvadukty, kterými překračuje místní toky.
Krhovicko-jaroslavický kanál
Kunštát
V dobách, kdy naši zemi ještě většinou pokrývaly neprostupné hvozdy, vznikl na výrazném návrší nad jednou z větví Trstenické stezky mohutný hrad Kunštát. Jak potvrdily nejnovější výzkumy, jde o jedno z nejstarších sídel na Moravě. Památkáři totiž v areálu současného zámku postupně odkrývají nové a dosud neznámé části původní středověké stavby. Doslova klenotem je středověká figurální nástěnná malba. Nám známá současná podoba sídla je mnohem mladší. Pochází z konce 17. století. Ale ani sály zámecké samozřejmě nemineme. Nakoukneme do salónů zpřístupněných turistům teprve v roce 2005. Podle starých fotografií byly upraveny do podoby, jak je znali v polovině 19. století tehdejší majitelé Honrichsové z Wolfswarffenu.
Kunštát
Valtice
Jihomoravské Valtice bývají nazývány hlavním městem vína. Jejich dominantou je zámek, který býval rodovým sídlem knížecího rodu Lichtenštejnů. Do historie Feldsbergu, jak zní německý název města, se významně zapsal rok 1919, kdy byl na základě poválečných mírových smluv přiřazen k nově vzniklému Československu. To proto, aby železnice, která spojuje Znojmo s Břeclaví, neležela na území dvou států. Blízkost státní hranice však místní pocítili o dvě desetiletí později, kdy na ní začala růst Železná opona. Projdeme se místy, kam se smělo jen s propustkami, připomeneme některé smutné příběhy s ní spojené, ale taky se pokocháme krásami zdejší krajiny z neobvyklé kolonády.
