Reportáže v regionech
Vyšívačka Alexandra Pěčková
Tradiční lidové ornamenty udržují na krojích i dalších předmětech při životě především starší generace. Alexandra Pěčková z Břeclavi sice teprve nedávno oslavila jednatřicáté narozeniny, ale přesto ji trápilo, že se na ně pomalu zapomíná. A napadlo ji, že by je mohla spojit se současnou módou a přiblížit je tak i svým vrstevníkům. Společně s maminkou vyšívá oblíbené motivy našich prababiček na látky a z těch vyrábí originální kabelky. Její výtvory se těší oblibě nejen doma, ale i za hranicemi. Lidé jí dokonce posílají vzory ze svých rodných krajů, a tak pod jejíma rukama vznikají doplňky inspirované folklórem Maďarska nebo Bulharska.
Vyšívačka Alexandra Pěčková
Obora Holedná
Pokud se obyvatelé několika brněnských sídlišť rozhodnou vyrazit do přírody, nemusí se trmácet nikterak daleko. Mezi paneláky totiž mají k dispozici oboru. Své jméno dostala po 391 metrů vysokém kopci Holedná a celoročně se v ní můžete projít členitou krajinou s údolíčky a jezírky a potkat lesní zvěř, která ji obývá. Ať už jde o divočáky nebo daňky, jejichž stáda se dají pozorovat hodně zblízka. Oborou vede dvojice naučných stezek. První je dlouhá zhruba 600 metrů a zaměřená na děti. Ty se na panelech zábavnou formou dozvědí základní informace o tom, jak funguje les a jaká zvířata se v něm dají potkat. Druhá je určena návštěvníkům starším a projdete ji zhruba za hodinu a půl.
Obora Holedná
Výstava Baron Trenck
Vášnivý bojovník s prudkou povahou, ale také muž, který si nikdy nebral servítky. Takový byl František svobodný pán z Trencku. Proslul v bojích s Osmany a během válek o rakouské dědictví patřili jeho panduři k nejobávanějším jednotkám na bojišti. Vypráví se třeba o obsazení Českých Budějovic a zajetí pruského generála nebo uloupení stříbrného servisu Fridricha Velkého při prohrané bitvě u Horního Žďáru na Trutnovsku. Kromě toho byl baron také nejslavnějším vězněm na brněnském Špilberku. Tam ho dnes připomíná výstava prezentující výsledky zkoumání jeho ostatků. Mimo jiné se na ní dozvíme i to, jak vlastně vypadal a kolik z legend s ním spjatých se zakládá na pravdě.
Výstava Baron Trenck
Krajinou Novohradských hor
Jestlipak víte, odkud se vzalo známé rčení „mít za lubem?“ Pro mnohé překvapivě souvisí s mlynářským řemeslem. To mělo dlouhou tradici i v nejjižnějším cípu Česka, v těsné blízkosti rakouských hranic. Tahle část naší země byla po dlouhá desetiletí pečlivě střežená a běžným návštěvníkům proto nepřístupná. Díky tomu ovšem dnes turistům nabízí jedinečná přírodní zákoutí, která jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. I proto se do poetických končin vydáme. A nemineme ani už zmíněné klapáče. Jeden z nich se dochoval a díky rodině Zevlů je plně funkční dodnes.
Krajinou Novohradských hor
Dolní Věstonice
Na severním úpatí Pálavy na břehu Novomlýnské přehradní nádrže leží obec Dolní Věstonice. Nenápadnou jihomoravskou vesničku proslavila ve 20. století zejména archeologická naleziště. Odborníci v rámci průzkumu vedeného profesorem Karlem Absolonem započatého roku 1924 odkryli nejen sídliště lovců mamutů z doby před 30 až 25 tisíci lety nebo slovanské hradiště a pohřebiště z doby Velkomoravské říše, ale i jeden unikátní nález. Sošku paleotické ženy dnes známou jako Věstonická Venuše. Díky ní zná Dolní Věstonice celý svět. Letos tu navíc otevřeli naučnou stezku spojující Dolní Věstonice s archeoparkem v nedalekém Pavlově. V okolí je totiž celkem 13 lokalit, kde odbornici objevili vzpomínky na tzv. kulturu lovců mamutů, a na pěti zastaveních trasy se seznámíte s nejvýznamnějšími z nich.
