Reportáže v regionech
Krajinou Novohradských hor
Jestlipak víte, odkud se vzalo známé rčení „mít za lubem?“ Pro mnohé překvapivě souvisí s mlynářským řemeslem. To mělo dlouhou tradici i v nejjižnějším cípu Česka, v těsné blízkosti rakouských hranic. Tahle část naší země byla po dlouhá desetiletí pečlivě střežená a běžným návštěvníkům proto nepřístupná. Díky tomu ovšem dnes turistům nabízí jedinečná přírodní zákoutí, která jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. I proto se do poetických končin vydáme. A nemineme ani už zmíněné klapáče. Jeden z nich se dochoval a díky rodině Zevlů je plně funkční dodnes.
Krajinou Novohradských hor
Dolní Věstonice
Na severním úpatí Pálavy na břehu Novomlýnské přehradní nádrže leží obec Dolní Věstonice. Nenápadnou jihomoravskou vesničku proslavila ve 20. století zejména archeologická naleziště. Odborníci v rámci průzkumu vedeného profesorem Karlem Absolonem započatého roku 1924 odkryli nejen sídliště lovců mamutů z doby před 30 až 25 tisíci lety nebo slovanské hradiště a pohřebiště z doby Velkomoravské říše, ale i jeden unikátní nález. Sošku paleotické ženy dnes známou jako Věstonická Venuše. Díky ní zná Dolní Věstonice celý svět. Letos tu navíc otevřeli naučnou stezku spojující Dolní Věstonice s archeoparkem v nedalekém Pavlově. V okolí je totiž celkem 13 lokalit, kde odbornici objevili vzpomínky na tzv. kulturu lovců mamutů, a na pěti zastaveních trasy se seznámíte s nejvýznamnějšími z nich.
Dolní Věstonice
Podluží
Podluží je jednou z částí Slovácka, regionu na pomezí Moravy a Slovenska. Typické pro tamní krajinu jsou lužní lesy rozprostírající se podél řeky Moravy. Ta pak v místě, kde se stéká s Dyjí, tvoří hranici naší země, Slovenska a Rakouska. Kromě okouzlující přírody kraj zdobí četné vzácné památky z časů prvních Slovanů a Velkomoravské říše. Třeba Mikulčice nebo Pohansko. A další z dob, kdy oblasti vládl rod Lichtenštejnů. Některé z nich si prohlédneme. Naše putování začneme u břeclavského zámku a nemineme ani nepřehlédnutelný kostel, který patří chloubám města.
Podluží
Perleťářské muzeum v Senetářově
Na Blanensku v oblasti Moravského krasu nikdy nebyly příliš vhodné podmínky pro zemědělství. Velká část obyvatelstva byla proto už v 19. století nucena poohlédnout se po jiných způsobech obživy. Lidé v okolí Blanska hledali obživu v průmyslu, kdežto obyvatelé vzdálenějších obcí spíš v podomácké výrobě. V Senetářově se kromě výroby záclon a sítěk na vlasy rozšířilo zejména perleťářství. Tenhle obor tu zažíval největší boom před první světovou válkou. Prozradíme vám, jak se perleťové knoflíky vyráběly a kdy o ně přestal být zájem a prohlédneme si muzeum věnované právě tomuto řemeslu, kde se dozvíme řadu dalších zajímavostí.
Perleťářské muzeum v Senetářově
Stezka železné opony Šatov – Retz
Jedním ze symbolů druhé poloviny minulého století byly ostnaté dráty rozdělující dva světy. Termín Železná opona poprvé veřejně použil britský premiér Winston Churchill v roce 1946, když nařkl představitele Sovětského svazu z dělení Evropy. Její hmatatelná podoba se objevila o pár let později. Nechyběla samozřejmě ani na moravsko-rakouském pomezí. Dnes se naštěstí mezi oběma zeměmi můžeme toulat bez omezení. A tak náš výlet odstartujeme v Šatově v Areálu Československého opevnění v Šatově a pak se vydáme do Retzu na druhé straně hranice. Zjistíme mimo jiné, kdy a proč tam z kašny místo vody teče víno.
