Reportáže v regionech
Nechory
Hodonínsko patří k vinařským oblastem jihu Moravy. Pěstování a zpracování révy má dlouhou tradici i v obci Prušánky. Stávaly v nich tudíž také sklepy, v nichž lahodný mok z hroznů zrál a skladoval se. Jenže byly na trase ke kostelu, a tak muži kolikrát vůbec nedorazili na nedělní bohoslužbu, protože se cestou zastavili na skleničku a u sudů se tak nějak zapomněli. Na konci 18. století proto vrchnost nechala tyto stavby zbourat a dala vybudovat nové asi dva kilometry za vsí. A tak vznikly Nechory, malebná osada, kde na opojný nápoj dodnes narazíte doslova na každém kroku. Tak okoštujeme.
Nechory
Znojemský pivovar
Znojmo patří mezi nejznámější vinařská centra u nás. V jeho historii byste ale našli i dlouhou pivní stopu. Právo várečné a mílové dostali místní měšťané od Rudolfa I. Habsburského při jeho tažení z bitvy na Moravském poli v roce 1278. Zlatavý mok se ve středověku vaříval v pravovárečných domech, před třemi sty lety se pak jeho výroba přesunula do areálu znojemského hradu. Právě tam dnes můžete navštívit expozici pivovarnictví, jejíž chloubou je památkově chráněná varna. Připomeneme si i historii bývalého panského sídla. Sahá do 11. století, kdy tu knížata z rodu Přemyslovců vybudovala jeden z opěrných bodů na jižní hranici své země. Na skalnatém ostrohu tehdy vznikla i rotunda sv. Kateřiny či takzvaná Loupežnická věž.
Znojemský pivovar
Slavkov
Slavkov se do světových dějin zapsal 2. prosince 1805 bitvou tří císařů. Na místním zámku se čtyři dny po ní podepsalo příměří. Bývalé šlechtické sídlo proslavil i balkon, odkud Napoleon Bonaparte 3. prosince pronesl jednu ze svých nejslavnějších proklamací. S legendárním vojevůdcem je spojována i jedna postel, o které se říkalo, že v ní po bitvě přespal. Na památce probíhaly v posledních letech opravy, které finišují právě nyní. Na letošní sezónu tu připravili několik novinek. Kromě zámeckých komnat a sklepení se můžete projít i parkem, kde vás mimo jiné čeká pátrání po stromech, odpovídajících našemu znamení zvěrokruhu.
Slavkov
Adamov
Adamov na Blanensku a jeho okolí proslavila zejména železářská výroba, k jejímuž rozvoji významnou měrou přispěli páni z rodu Lichtenštejnů. Jejich zásluhou se ale město pyšní i jednou národní kulturní památkou. Tou je takzvaný Světelský oltář z 16. století umístěný v místním kostele. Vyřezávaný reliéf zobrazující Nanebevzetí Panny Marie je jednou z vrcholných ukázek pozdně gotického řezbářství. Prozradíme vám, kde vznikl i kdy a jak se dostal na jih Moravy. Místním nadšencům se navíc v sousedství kostela podařilo nedávno objevit pramen. A tak jej vyčistili a vyvedli na povrch, aby mohl sloužit všem kolemjdoucím. Nazvali jej Pramen Světla Matky Boží.
Adamov
Tišnov
Na řece Svratce v kotlině obklopené zalesněnými kopci leží Tišnov. První písemná zmínka o vsi zvané tehdy Tusnovice byla objevena v zakládající listině nedalekého cisterciáckého kláštera Porta coeli z roku 1233. V průběhu staletí město muselo překonat několik těžkých období. V roce 1428 ho vypálili husité, výrazně utrpělo i za třicetileté války a při napoleonských taženích. Přesto je za čím se do něj vypravit. My se vydáme třeba do jedné z nejužších uliček u nás a také po neobvyklé stezce, která nutí k zamyšlení. Připomíná totiž sedm největších lidských hříchů. Končí u kaple, kterou si také prohlédneme.
