Reportáže v regionech
Křížová cesta Mikulov
Na Velký pátek si především křesťané připomínají Ježíšovu mučednickou smrt. Události toho dně mapují jednotlivá zastavení křížových cest, kterých byste u nás našli několik stovek. Tu nejstarší v celé zemi mají v Mikulově na jižní Moravě. Věřící po ní stoupají do poutního areálu na Svatém kopečku nad městem, který letos slaví kulaté čtyřsté narozeniny. Trasa se 14 zastaveními je navíc svědectvím o tom, jak se podoba těchto cest v minulosti měnila. Projdeme si ji.
Křížová cesta Mikulov
Dům šlechtičen
Brněnské náměstí Svobody se pyšní několika zajímavými stavbami. Jednou z nich je palác postavený coby školské zařízení pro dívky z vyšších vrstev. Jeho provoz řídila nadace, kterou ve své závěti z roku 1654 založila Františka Priska Magnisová ze Strážnice. Brněnský „Dům u šlechtičen“ byl první institucí s tímto posláním v monarchii. Dnes v něm najdete expozice mapující tradice lidové kultury a historii loutkářství na Moravě.
Dům šlechtičen
Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějším místem Moravského krasu. K jejich největším lákadlům patří propast Macocha, kterou poprvé zmiňují písemné prameny už v roce 1663. Další prostory čekaly na své objevení až do počátku 20. století, kdy věhlasný archeolog a také úspěšný speleolog Karel Absolon zahájil průzkum zdejšího podzemí. To bylo postupně zpřístupňováno veřejnosti a od 1. července 1933 můžou turisté absolvovat celou nám známou trasu, na kterou se vydáme i my.
Punkevní jeskyně
Vila Tugendhat
Brněnská vila Tugendhat, jedna z našich neznámějších památek zapsaných na seznamu UNESCO, dodnes udivuje a inspiruje odborníky po celém světě. Unikátní dílo německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe patří k nejnavštěvovanějším stavbám u nás. Vila vybudovaná v letech 1929 – 1930 ovšem nemá své kouzlo jen v létě, kdy ji obklopuje rozkvetlá zahrada, ale také v zimních měsících, kdy naopak lépe vyniknou některé z unikátních architektonických prvků.
Vila Tugendhat
Špilberk
Už sedm století je hrad Špilberk neodmyslitelnou dominantou Brna. Býval sídlem moravských markrabat z rodu Lucemburků, nedobytnou barokní pevností, ale i vězením. O jeho současnou podobu se nejvíc zasloužili vojáci, nejprve ti z Napoleonovy armády a v minulém století pak příslušníci Wehrmachtu. Celou historii památky mapuje nový prohlídkový okruh, díky kterému mohou návštěvníci poprvé vidět některé dosud nepřístupné prostory.
