Reportáže v regionech
Špilberk
Už sedm století je hrad Špilberk neodmyslitelnou dominantou Brna. Býval sídlem moravských markrabat z rodu Lucemburků, nedobytnou barokní pevností, ale i vězením. O jeho současnou podobu se nejvíc zasloužili vojáci, nejprve ti z Napoleonovy armády a v minulém století pak příslušníci Wehrmachtu. Celou historii památky mapuje nový prohlídkový okruh, díky kterému mohou návštěvníci poprvé vidět některé dosud nepřístupné prostory.


Špilberk
Náklo
Poblíž Hodonína, mezi obcemi Ratíškovice a Milotice, se nachází vrch zvaný Náklo. Je vysoký necelých 270 metrů, přesto převyšuje své okolí a můžete se z něj rozhlédnout do všech světových stran. Snad i to ho předurčovalo k tomu být významným místem. Podle jedné z hypotéz na něm kdysi dokonce mohlo stát město Veligrad, bájné centrum Velkomoravské říše, o jehož přesném umístění historici dodnes nemají jasno.


Náklo
Kounicovy koleje
První pokusy vybudovat v Brně vysokou školu, na níž by se vyučovalo česky, se objevily už v 60. letech 19. století. Jenže narážely na silný odpor místní německé komunity. Dlouhodobý spor musel rozsoudit až sám císař. Svým dekretem z 19. září 1899 sice nezaložil požadovanou univerzitu, ale vysokou technickou školu, která funguje dodnes. S ní je spjat i příběh Kounicových studentských kolejí, které patří k architektonickým chloubám jihomoravské metropole.


Kounicovy koleje
Hrad Brumov
V nejjižnějším cípu Valašského království najdete na úpatí Bílých Karpat malebné městečko Brumov-Bylnice. Na štíhlém ostrohu, vypínajícím se nad údolní nivou, lze z dálky spatřit zříceninu hradu postaveného za vlády Přemysla Otakara I. Střežil Vlárský průsmyk a sloužil jako správní centrum panství. Po dvou ničivých požárech v letech 1760 a 1820 osiřel. Výšina nad městem zarůstala křovím, hradní zdi postupně mizely. Až teprve koncem 20. století začalo místo znovu ožívat.


Hrad Brumov
Větrný mlýn v Kuželově
Jeden z našich nejzachovalejších větrných mlýnů najdeme v Kuželově, v Bílých Karpatech, co by kamenem dohodil od hranic se Slovenskem. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Zahrál si v řadě filmů, třeba v pohádce o statečném kováři, a mihnul se i v legendárním seriálu Cirkus Humberto. První návštěvníky přivítal už koncem 70. let minulého století.

