Reportáže v regionech
Telč
Některé zámky nezavírají své brány ani v zimě. Letos poprvé se mezi ně zařadil i ten v Telči. V uplynulých třech letech prošel rekonstrukcí, a navíc v jeho prostorách přibyly k původním třem prohlídkovým trasám dvě úplně nové. Pokud vám areál bude připadat povědomý, tak možná proto, že si zahrál v řadě slavných filmů. Například v pohádkách Jak se budí princezny, Z pekla štěstí nebo Pyšné princezně.
Telč
Sedlářka
Ohlávky, uzdy, postroje, sedla nebo chomouty, to všechno patří k běžnému výrobnímu sortimentu sedlářů. Počátky tohohle řemesla, sahají až do doby před třemi tisíci lety, kdy se člověk naučil vydělávat kůži. Jenže když jsme přesedlali z koňského hřbetu do pohodlnějších aut, měla tahle profese namále. Naštěstí ale díky milovníkům krásných zvířat s hřívou úplně v propadlišti dějin nezmizela. Věnuje se jí například Daniela Netíková z Horní Rozsíčky nedaleko Bystřice nad Pernštejnem, do jejíž dílny se teď vypravíme.
Sedlářka
Zámek Žďár nad Sázavou
Jedním z našich nejslavnějších architektů byl bezpochyby Jan Blažej Santini-Aichl. Dokázal spojit zdánlivě nespojitelné, strohý stavební sloh středověku a rozevláté umění 18. století. V pouhých 29 letech přišel do Žďáru nad Sázavou a díky přátelství s opatem tamějšího kláštera proměnil během město a jeho okolí v nejvýznamnější středisko barokní gotiky v Evropě. Nejznámějším jeho tamním dílem je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, my si ale prohlédneme zámek, na jehož podobě se také podílel.
Zámek Žďár nad Sázavou
Jihlavské předhradbí
Královské horní město Jihlava se mohlo ve středověku chlubit tříkilometrovým prstencem hradeb, které chránily jeho bohatství pramenící z těžby stříbra a obchodu. Později ke kamenným fortifikacím přibyly také zemní valy na a konci třicetileté války ještě bastiony barokní pevností. Jenže po roce 1755 Jihlava o statut pevnostního města přišla a nastalo rozšiřování zástavby do míst, kam kdysi mohli vstoupit jen vojáci. Některé památky, které vyrostly v těchto místech, si prohlédneme.
Jihlavské předhradbí
Kostel Vítovhov
Svratecká hornatina v okolí města Bystřice nad Pernštejnem byla vyhlášena v roce 1990 přírodním parkem s nejčlenitějším reliéfem Českomoravské vysočiny. Řeka Svratka ji dělí na dvě zhruba stejně velké poloviny. Najdete tu nejen krásnou krajinu, ale i řadu památek. Jednou z nich je kostelík svatého Michaela archanděla ve Vítochově, považovaný za druhou nejstarší dochovanou svatyni na Moravě hned po Velehradu. Stojí na vrcholu kopce a je výchozím bodem výletu ke dvěma rozhlednám v blízkém okolí.