Reportáže v regionech
Stříbrný dům
Jihlava zbohatla ve 13. století díky těžbě stříbrných rud. Z drahého kovu se tu tehdy také razily jednostranné mince, kterým se říkalo brakteáty. Jenže ty vznikaly i v jinde, a odborníci dlouho nebyli schopni zjistit, které z nich pocházely právě z metropole Vysočiny. Záhadu se jim podařilo objasnit až nedávno při archeologickém průzkumu. Poklady, které při něm spatřily světlo světa, si dnes můžete prohlédnout v novém informačním centru v domě, kde byly objeveny.
Stříbrný dům
Křemešník
Vrch Křemešník nedaleko Pelhřimova je se svými 765 metry nejvyšším bodem české části Českomoravské vrchoviny. První písemné zmínky o něm jsou spjaty s dobývaním stříbra ve 13. století. S těžařskou činností nejspíš souvisí i jedna z pověstí, jimiž je opředen. Prý se někde na něm nachází studna, která vede až do pekla. Legendě kopec vděčí i za to, že se stal vyhlášeným poutním místem. Ochutnáme i vodu, která tam vyvěrá a má údajně zázračnou moc.
Křemešník
Masné krámy v Moravských Budějovicích
První masné krámy vznikly v Praze už v roce 1234 za vlády Přemysla Otakara II. a postupně se rozšířily snad do všech měst. Jejich zakládání bylo spjato s cechovními pravidly, kterými se u nás řídili řemeslníci všech oborů po několik staletí, až do zrušení cechů v roce 1860. Poté si řezníci na základě nového živnostenského zákona zřizovali vlastní provozy. Staré masné krámy většinou zchátraly a řada měst je nechala zbourat. Jedny z těch, které se dochovaly, najdete v Moravských Budějovicích, kam se vypravíme.
Masné krámy v Moravských Budějovicích
Číhošť
Jednou z nejstarších obcí Českomoravské vrchoviny je Číhošť. Přesné datum jejího vzniku byste v historických pramenech hledali marně. Nicméně v kronice Václava Hájka z Libočan se dočtete, že už v roce 1140 stávala v těchto místech tvrz. Samotná ves je pak poprvé zmiňována o zhruba 200 let později. Do širšího povědomí veřejnosti se ale dostala až v roce 1949 díky takzvanému číhošťskému zázraku a následnému tragickému osudu tehdejšího faráře Josefa Toufara. V příštích minutách si onu událost připomeneme.
Číhošť
Žďár nad Sázavou
Ocelové srdce Vysočiny. Tak býval nazýván Žďár nad Sázavou. Jeho rozmach nastal se zahájením provozu strojírenského a slévárenského závodu Žďas v roce 1951. Až do roku 1949, kdy došlo k administrativnímu spojení pod dnešním názvem, se tu po několik století paralelně rozvíjely dvě samostatné obce – Město Žďár a Zámek Žďár, kde se nachází známý kostel na Zelené hoře. Zatímco tuto perlu barokní gotiky zná téměř každý, město zatím turisté příliš neobjevili.
