Reportáže v regionech
Velké Meziříčí
Mezi Jihlavou a Brnem leží Velké Meziříčí. Minout ho nemůžete, jedete-li na Brno, pak z dálničního mostu uvidíte jeho siluetu. V roce 1236 byl na místě dnešního zámku hrad, z roku 1385 se můžete dočíst o první zmínce v městské knize.
Město mělo svého kata a dodnes má svých několik nej. Třeba největší věžní hodiny a největší podsvícený ciferník. Osada sloužila dřív jako důležitá, zejména obchodní, křižovatka.
Rozvoj města nastává ale až později a je spjat s textilním průmyslem. Z Velkého Meziříčí se stává centrum kůže a textilu. S kurátorkou výstavy v městském muzeu se podíváme na to, jak vypadala ševcovská dílna nebo tehdejší hračky.
Co je ale důležité – část expozice je věnována i meziříčským rodákům – třeba Janu Čermákovi, jakémusi velkomezeříčskému Járovi Cimrmanovi. Původní profesí byl tenhle pán pilot.
Velké Meziříčí
Zkamenělý zámek
A podíváme se i na střední Moravu, a to proto, abychom vás pozvali na sestup pod zem. Projdeme se totiž v labyrintu zkamenělého zámku u Javoříčských jeskyní – u obcí Javoříčko a Březina v malebné krajině, jejíž dominantou je hrad Bouzov.
Jedná se složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních. Část nazývaná Svěcená díra a propast Zátvořice, byly známy odnepaměti, první písemná zmínka o přilehlých podzemních prostorách je od anonymního autora a pochází z roku 1873.
V letech 1936-1938 byla objevena podstatná část Javoříčských jeskyní pracovní skupinou, kterou vedl revírník Vilém Švec, který mimo jiné zahájil se svou pracovní skupinou výkopové práce ve dně Svěcené díry. Po šesti týdnech se otevřela propast, na jejíž dno, o 27 metrů níže, postupně sestoupili. Narazili na jeskynní chodbu, která pokračovala oběma směry. Po složitých průstupech lezecky náročnými prostorami tzv. Objevné cesty, které jsou podrobněji popsány v následující kapitole, objevili výzkumníci dne 14. 4. 1938 mohutné prostory Dómu gigantů a posléze další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Krátce po objevu bylo zaměřeno místo v Suťovém dómu, kde se podařilo prokopat chodbu na povrch. Po té byly zahájeny zpřístupňovací práce, aby mohly být krápníkové jeskyně dne 15. května 1939 otevřeny pro veřejnost.
Snad ještě dodáme, že tady „bydlí“ i ploštičník evropský, a není proto divu, že celá tahle oblast byla zařazena mezi evropsky významné lokality do soustavy Natura 2000. Vy si ji můžete rovněž projít po naučné stezce, která tímto krásným kusem přírody vede.
Zkamenělý zámek
Westernový ranč Vápenka
Jiří Votava – westernový nadšenec, milovník koník a taky výrobce jezdeckých sedel. Prvně si pořídil koně, sedlo následovalo. Je totiž často dražší než kůň sám. Navíc pan Votava toužil po takovém, které se užívalo na Divokém západě před 150 lety. Sám přiznává, že první pokus mu moc nevyšel, proto se rozhodl přivézt si první profesionální kostru z Německa a podle ní vyrobil model, který se podařil. Dnes má kovboj na svém kontu už tři desítky sedel, která padnou na koňský hřbet ... jak jinak než jako ušitá.
Ranč Vápenka ve východočeských Jestřebích horách je vyhlášeným místem rančerů. Pan Votava nám ukáže a řekne, jak své výrobky připravuje. Od papírové šablony až po pony sedlo, které sloužilo na pony expresu. A protože žádný kovboj se neobejde bez čapsů, přijde řeč i na ně.
Westernový ranč Vápenka
Model Třebíče
Od roku 2003 je třebíčská židovská čtvrť zapsána na seznamu kulturních památek Unesca. A když se v Třebíči řekne, že se jdeme projít po židech, pak všichni vědí, že špacírovat se bude právě v této historické části města. Modelář Stanislav Vrška přišel s nápadem, jak pomoct těm, kteří v labyrintu židovských uliček bloudí, a vytvořil jakousi maketu židovského města. Trvalo mu to sice rok a půl, ale jeho model věrohodně odráží to, jak třebíčské židovské ghetto vypadalo v roce 1837. Jeho domy jsou vypiplány do nejmenších detailů včetně verand a pavlačí.
Model Třebíče
Hasičské muzeum
V depozitáři Hasičského muzea v Přibyslavi je toho ke koukání dost. Třeba sbírka praporů nebo technika – čtyřkolové koňské stříkačky či automobily. A to všechno na přibyslavském zámku, který patří Sdružení hasičů Česka. Kromě základní výbavy tady narazíte i nejstarší telefonní ústřednu, čističku hadicí nebo ohlašovačku požáru. Požáry provázely dějiny lidstva odnepaměti. A ta technika hasicí vůbec nejstarší? No přece lidský řetěz a voda.
