Reportáže v regionech
Jihlavská ZOO
Do zoologické zahrady se můžete vypravit i v zimě. My jsme se tentokrát vydali do té jihlavské, abychom okoukli nejmenší jihoamerické opičky a malé medvědy malajské. Medvědi se k nám dostali trochu neobvykle – jako úhrada dluhu Vietnamu vůči Československu. Jsou malí a ani moc neváží, mohli by se někomu zdát vhodní pro pohrání nebo pomazlení. Ale jsou hodně silní a také rychlí, takže by mohli být také pěkně nebezpeční. Největší laskominou pro ně je hmyz, který žije pod kůrou stromů a také, jak jinak, med.
Zoo Jihlava
Stvořidla
S Bořkem Klabíkem ze zámku Vilémovice a Václavem Vackem se budeme pak toulat po Stvořidlech. A to i do míst, kam jezdil Jaroslav Foglar, pravidelně dvacet let, a pomáhal tady stavět junácký tábor, v němž pak Hoši od Bobří řeky prožívali svá dobrodružství. Kamenité koryto řeky Sázavy si oblíbili už dávno vodáci. Vlakové spojení je velmi dobré, v místě je železniční zastávka. Krásná je procházka korytem řeky po červené značce a ti, kteří to tady už znají, vědí, že pro stanování a rekreaci je zde vyhrazeno veřejné tábořiště či penziony. Za zmínku stojí i Melechov (707 m).
Narazíte tady na rozhlednu a zříceninu tvrze z 15. století, která chránila poutníky na zemské obchodní cestě z Rakous do Kutné Hory – po žluté do kopce, ale dá se to. Stvořidla jsou nejstarší rezervací na Havlíčkobrodsku. Původně byla vyhlášena v roce 1948. V nově upravených hranicích pak znovu v roce 1998. Rozprostírá se na ploše 246,4 hektarů.
Obec Vilémovice se zmiňuje už ve 13. století – v souvislosti s migrací mnichů. Našli tady nějaký kus, ne zahrady, ale kus obrostlé plochy. A v koutku té plochy nalezli tis. Tis, který je v dnešní době chloubou Vilémovic a řadí se mezi nejstarší stromy ve střední Evropě. Samotný zámek Vilémovice byl založen Ignácem Bechyněm z Lažan v roce 1739 jako barokní zámek, který v roce 1825 vyhořel. Přestavba už nesla prvky klasicistní.
Stvořidla
Sběratel Egypt
V Egyptě už byli Zápařkovi víc než dvacetkrát. Z vesničky Kamenice u Herálce je to pravda cesta komplikovanější a poněkud dlouhá, ale protože protagonisté našeho dalšího výletu Egyptu a egyptologii propadli zcela, pan Zápařka dokonce už 25. rokem, není divu, že mají o čem vyprávět a že jsme se za nimi vypravili i my.
Studovaný keramik, který sbíral rád středověkou keramiku a pracoval pro archeologický ústav, se nechal zlákat keramikou egyptskou a bylo rozhodnuto. Začne se budovat sbírka starého Egypta. V prachu pouštního písku tráví hodiny hledáním vzácných předmětů a v mezinárodních aukcích pak utrácejí své úspory.
Jejich sbírka čítá nyní úctyhodných dvanáct set kusů. Svou rozmanitostí a různým stářím dokumentují předměty téměř celou egyptskou starověkou historii. A vy uvidíte něco, co za to opravdu stojí. Historie z těchto předmětů čiší, dýchá. Jedinečné raritní kousky na pozadí dějin lidské civilizace.
Sběratel Egypt
Zámecká hygiena
V Náměšti nad Oslavou pro nás připravili takovou jednu kuriózní výstavu. Pozveme vás do míst, kde většina lidí nechce být rušena – intimní zákulisí šlechtického života poodhalí v renesančním zámku expozice předmětů, které panstvo používalo k osobní hygieně.
Návštěvníci se podívají, kde vykonával potřebu třeba hrabě Haugwitz. Prý jde o pohodlné posezení, říká kastelán Marek Buš. Noční stolek vypadá na první pohled jen jako kus pěkného pánského nábytku. Dole však má šuplík, v němž je nefalšovaný nočník – to aby pan hrabě nemusel v noci chodit někam na vzdálenou toaletu. Jednoduše vytáhl šufle a sedl si u postele na nočník. Jakmile si ulevil, přikryl nočník deskou a zasunul zpět do stolku – tak asi takhle to fungovalo. Kromě hraběcí toalety jsou vystaveny ještě desítky dalších předmětů. Jedná se o předměty související s hygienou od 18. po 20. století.
Zámecká hygiena
Třešť
V srdci Českomoravské vrchoviny, poblíž poloviny cesty mezi Prahou a Vídní, v soutěsce ohraničené vrchy Špičákem (734 m), Čeřínkem (761 m) a ve vzdálenějším jižním horizontu i nejvyšším vrcholem celého regionu Vysočiny Javořicí (837 m) se nalézá město Třešť. Město nebo taky městys s dlouhou tradicí. První písemná zpráva o Třešti pochází z roku 1349, kdy je připomínán farní kostel sv. Martina. Tehdy náležela Závišovi z Třeště.
Vzhled moderního náměstí v Třešti se nese v duchu symboliky. Město má největší sluneční hodiny v republice, které naznačují, že život tepe neúprosně ve stejném rytmu. Svůj smysl mají také javory, představující fáze života, ale i fontánky, které znázorňují roční doby.
Třešťští mají ale i zámek, který dnes funguje jako hotel, a navíc je to město, které proslulo betlémy. Můžete se o tom přesvědčit sami. Žije tady totiž několik rodin, k nimž můžete přijít i v průběhu roku a obdivovat právě vyřezávané betlémské postavičky.