Reportáže v regionech
Řeznické muzeum
Největší sbírku řeznických strojů v republice najdeme v letos otevřeném řeznickém muzeu v Náměšti nad Oslavou. Myšlenka na zřízení expozice se zrodila v hlavě řeznického mistra Jana Pavlíčka, ale už ji nestihl zrealizovat, a tak se do práce pustily jeho děti. Shromáždily tisícovku exponátů, z nichž některé jsou hotovými poklady a připomínají hodně staré řeznické časy. Prohlédneme si například korouhev se znakem cechu a povíme si, jak si řezníci vysloužili do svého znaku lva. Díky tomu, že celou řadu sekáčků, mlýnků nebo strojů najdeme v muzeu v několika provedeních, můžeme si udělat představu, jak se na práci řeznických mistrů podepsal technický pokrok. A prozradíme vám také, kde Pavlíčkovi exponáty získávají a kdo jim vrací zašlý lesk.
Řeznické muzeum
Michalův statek
Michalův statek najdeme v obci Pohleď na Vysočině. Žije tu sice už jen necelá stovka obyvatel, ale ti se snaží, aby jejich domov neupadl v zapomnění. K jejich chloubám patří škola z 19. století, na počátku našeho století tu pak vybudovali zvonici. Ne jen tak nějakou, řídili se starými letopisy. Ve zmiňovaném statku pak zřídili selské muzeum. Statek byl vybudován na konci 16. století a hospodařilo se v něm až do počátku devadesátých let toho minulého. Pak hospodáře vystřídala obec a statek se pomalu vrátil k podobě z období po třicetileté válce. Starosta obce a správce statku se kvůli tomu dokonce pustil do výroby šindelí, kterou nám ukáže a popíše. A prohlédneme si samozřejmě i stavení. Zjistíme, jak se v něm žilo, co to byl a k čemu sloužil kamnovec a podíváme se i pod střechu.
Michalův statek
Humpolec
Aleš Hrdlička, Gustav Mahler a Hliník z filmu Marečku, podejte mi pero. Co mají tihle tři společného? Přece Humpolec. A taky to, že jim místní vybudovali muzeum či památník. V tom, kterému nikdo neřekne jinak než Hliníkárium, se návštěvníci hlavně pobaví, při prohlídce expozice věnované významnému antropologovi Aleši Hrdličkovi se pak vypraví do historie lidstva a připomenou si vývoj člověka až k druhu Homo sapiens. Prohlédneme si i památky, kterých je v Humpolci celá řada. Jednou z nich je židovská čtvrť. Na hřbitově tu odpočívají třeba předci Franze Kafky nebo už zmiňovaného Gustava Mahlera. A minout nemůžeme ani první toleranční kostel postavený u nás či nejstarší památku ve městě – katolický kostel, který byl vybudován už před sedmi staletími.
Humpolec
Kamenné nástroje
Kamenné hudební nástroje se rodí v dílně Jana Řeřichy. A nejsou to nástroje jen tak ledajaké. Rozeznívají je slovutní mistři. Na housle vyrobené panem Řeřichou například hraje Jaroslav Svěcený, na kytaru pak Štěpán Rak. První housle, které z guatemalského mramoru vznikly, vážily pět kilogramů a bylo tede opravdu těžké je zvládat, teď už je to mnohem snazší. Samozřejmě vám umožníme poslechnout si, jak kamenné nástroje zní, ale při návštěvě u pana Řerichy prozradíme také, jak třeba takové housle vznikají. Jejich výroba trvá zhruba čtvrt roku a je třeba při ní pospojovat znalosti řemesla kamenického, fyziky, sochařiny a samozřejmě také hudebního nástrojářství. A představíme si i materiál – už zmiňovaný guatemalský mramor. Je jedinou horninou, která se dá mechanicky ohýbat.
Kamenné nástroje
Světlá nad Sázavou
Broušené vázy a další výrobky ze skláren ve Světlé nad Sázavou bývaly vyhledávanou ozdobou. Bylo to asi právě sklářství, které město proslavilo nejvíc. Před ním tu vládla výroba kamenická, která ovšem taky nebyla neúspěšná. Do historie nás zavede expozice na místním zámku, ale nesmíme zapomenout, že jedním z nejzajímavějších exponátů je zámek samotný. Vyrostl v 19. století pro reprezentaci knížat ze Salm-Reifferscheidů, na jeho místě už ale od 16. století původně stávala tvrz vystavěná pány Trčky z Lípy. Přehlédnout nemůžeme ani kostel svatého Václava, který toho pamatuje ještě mnohem víc. V historických pramenech je totiž zmiňován už ve 14. století. Místem, které nadchne všechny milovníky tajemna, je pak nedávno zpřístupněné podzemí. Kdo a kdy ho vykopal, to se ovšem zatím nepodařilo vypátrat.