Reportáže v regionech
Černovické vyhlídky
Městečko Černovice leží na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1369, kdy bylo v majetku Rožmberků. Po celý středověk pak bylo centrem obchodu a řemesel na křižovatce významných obchodních cest. V současné době je známé především díky svým historickým památkám a krásné okolní přírodě. Leží totiž v mělkém údolí, obklopeném různě vysokými kopci. Na jejich úbočích je řada míst s výhledem do kraje, pro které se vžil název Černovické vyhlídky. Spojuje je 22 kilometrů dlouhá cesta, vedoucí po vrstevnicích.
Černovické vyhlídky
Pelhřimovské brány
Ke vzniku Pelhřimova se váže celé řada pověstí. Jedna z nich jmenuje biskupa Peregrina, česky Pelhřima z Vartenberka, který se tady zastavil při své pouti do Říma v letech 1225 a 1226 a byl natolik okouzlen zdejší krajinou, že tu založil město. Církvi patřilo až do husitských válek, a v roce 1446 vešlo do dějin sněmem, který sem kvůli uklidnění situace v Čechách svolali zástupci katolické a kališnické strany. V té době už tu stály mohutné hradby, ze kterých se dochovala hned trojice bran. Procházka po nich a zbytcích středověkého opevnění nás přenese o stovky let proti proudu času.
Pelhřimovské brány
Medlov
V samém srdci Žďárských vrchů pod Paseckou skálou se nachází samota Medlov. Už za první republiky tu vyrostlo rekreační zařízení, určené původně pro sportovní přípravu dívek. Záhy se do něj ale začaly sjíždět tehdejší celebrity. Smetánku 30. let včetně herců Adiny Mandlové, Jana Wericha či Oldřicha Nového před půl stoletím vystřídali odboráři. Areál na břehu druhého nejvýše položeného rybníka Vysočiny je tak živoucí kronikou 20. století. Je navíc cenným architektonickým souborem, který nebyl narušen pozdějšími přestavbami. Pro prohlídce vyrazíme i na procházku do okolní krajiny.
Medlov
Bazilika v Třebíči
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči začala růst v polovině 13. století v románském slohu. Podepsala se na ní ale už i tehdy nastupující středověká gotika. Například klenba tak připomíná katedrály v jižní Francii. Právě prolínání dvou stylů, které tvůrci dokázali propojit v monumentální jedinečný celek vedly k tomu, že byla památka v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Bazilika v Třebíči
Lesní sklo
Jak naši dávní předci objevili sklo, není úplně jasné. Prý za něj vděčíme Féničanům a jejich ohňům obloženým křemeny, které se přetavily v průhlednou hmotu. Dlouho šlo o velmi luxusní materiál, až na konci středověku se zboží z něj stalo dostupným i pro běžné lidi. Díky zabarvení do zelena se pro kousky z té doby vžilo označení lesní sklo. A právě jeho tvorbě se věnuje František Novák se svým synem v Dobroníně u Jihlavy.
