Reportáže v regionech
Sochy Michala Olšiaka
Už jste se někdy potkali třeba s Hamroněm? Může se vám to poštěstit, pokud budete putovat okolím Žďáru nad Sázavou na Vysočině. A narazíte tu dokonce i na draka, který střeží cestu z Přibyslavi do Hamrů. Ve výčtu prapodivných stvoření, která se tu zabydlela, bychom mohli ještě chvíli pokračovat, jsou jich totiž už víc než dvě desítky. A na svědomí je, v tom dobrém slova smysl, má sochař Michal Olšiak. Ač působí hrůzostrašně, bát se jich nemusíte, jsou totiž vytvořené z betonu. A jak na tenhle neobvyklý sochařský materiál Michal Olšiak přišel? V době, kdy v Thajsku stavěl sochy z písku, zatoužil něco podobného vytvořit i doma v Čechách. A protože písek by dlouho nevydržel, vymyslel si práci s betonem. Vytvořil velký zvěřinec a pozor, letos taky obří houby.
Sochy Michala Olšiaka
Náměšť nad Oslavou
Na zámku v Náměšti nad Oslavou připravili pro návštěvníky novinku. Zvou je do časů zdejších pánů, hrabat z rodu Haugwitzů. Panství se zámkem jim patřilo zhruba dvě století, od konce toho osmnáctého až do konce druhé světové války. My se podíváme, jak si takový pan hrabě žil zhruba před stovkou let. Buďte vítání v jeho bytečku. A můžete se spolehnout, že jde o podobu velmi blízkou té původní. V Náměšti se totiž dochovala řada historických alb, která zachycují dávné uspořádání a zařízení komnat, ale také původní mobiliář. Zámek se krátce po znárodnění stal adeptem na využití pro prezidentskou kancelář, takže ho nepotkal osud jiných šlechtických sídel, z nichž bylo vybavení odvezeno nebo dokonce rozkradeno. A na co se můžete těšit? Nahlédneme do soukromí hraběcí rodinky, ale dozvíme se i něco o jejích společenských povinnostech.
Zámek Náměšť nad Oslavou
Chovatel ptactva
Neobvyklý koníček učaroval Soběslavovi Požárovi z Vanče na Třebíčsku. Už od mládí rád choval různé domácí ptactvo a časem si vybudoval hotovou zoologickou zahradu. Před patnácti lety zdědil usedlost po babičce a mohl se své zálibě začít věnovat naplno. Sháněl husy, kachny, ale i pávy. Svého času pečoval o víc než stovku druhů, dnes byste jich na rodinné usedlosti napočítali kolem sedmi desítek. Pan Požár nám prozradí, jak všechny své chovance získal, kteří patří k nejvzácnějším a odkud pocházejí. Uvidíme také, že se všem opeřencům u Požárových líbí natolik, že tu vyvádějí i mláďata. Kde všude dovedou vybudovat hnízdo, to se samozřejmě rovněž dozvíme. A pak nás ještě bude zajímat, jestli má pan Požár už vyhlédnutého nějakého nástupce.
Chovatel ptactva
Podlipnické kostelíky
K ozdobám krajiny Humpolecké vrchoviny patří tři gotické kostelíky, které sice notně poznamenal zub času, ale díky úsilí členů sdružení Přátelé podlipnických kostelů je návštěvníci mohou dnes obdivovat v plné kráse. Prvním pokladem je kostel v Loukově. Vyrostl ve 14. století a býval centrem vesnice. Ta ale nejspíš během třicetileté války zanikla a kostelík se stal samostatným výrazným bodem kraje. Zajímavá je nejen stavba, ale i její výzdoba. Druhý zachráněný kostelík najdeme v Dolním Městě. Ten byl postaven už na přelomu 13. a 14. století a je nejstarší stavbou regionu. Jeho silné zdi pevnostního charakteru připomínají, že kostely bývaly taky místem ochrany v době nebezpečí. A do třetice se zastavíme v Řečici, které dominuje kostel sv. Jiří.
Podlipnické kostelíky
Jihlavská ZOO
Jihlavská ZOO nepatří k největším u nás, ale zajímavostí vás tam čeká spousta. Momentálně zahrada prochází velkou proměnou, takže se můžete těšit na nové pavilony i expozice. My se zdržíme hlavně na australské farmě. Předlohou pro ni se stala farma prvního českého osadníka v Austrálii. Josefa Poláka v roce 1877 k protinožcům vedla touha přesvědčit se na vlastní oči, jestli existují černé labutě. A už v cizině zůstal. Na farmě v Jihlavě ovšem vládnou zvířata. Klokani zabydleli obývák, papoušci hospodářské komory a jeden z australských symbolů – ledňák – zase kůlnu. Zahlédnout můžete i živočichy, kteří ožívají v noci, ty ale musíte většinou chvíli hledat. A pokud budete mít chuť změnit prostředí, ve svém novém pavilonu vás rády přivítají žirafy a potěšit se můžete i u malých tygříků.