Reportáže v regionech
Moravské Budějovice
V malebném městečku Moravské Budějovice nás přivítá jeho nepřehlédnutelná dominanta, věž kostela svatého Jiljí. Míst, které si zaslouží naše zastavení, tu ale najdeme víc. Třeba původně románskou rotundu. Za zmínku stojí ovšem i bývali páni na místním zámku. Jedním z nich byl Rudolf z rodu Salmů. Muzejní expozice připomíná, že byl velkým dobrodruhem a nadšeným cestovatelem. V Moravských Budějovicích se ale taky na počátku minulého století narodil vyorávač brambor. Jednoduchý vynález, který výrazně přispěl k rozmachu pěstování téhle plodiny nejen u nás. V prostorách bývalých masných krámů pak nahlédneme do dílen hned několika řemeslníků vybavených tak, jak vypadaly v dobách minulých. A dozvíme se taky něco o jejich práci.
Moravské Budějovice
Mrákotín
Slyšeli jste už někdy o Mrákotínu na Jihlavsku? Možná i vám se automaticky vybaví ve spojení s ním žula, která kraj proslavila doma i v zahraničí. Patří k nejkvalitnějším ve střední Evropě, takže zdobí řadu slavných staveb. Třeba Pražský hrad. V okolí Mrákotína se ovšem kdysi taky dolovalo stříbro. Přímo pod kopcem, na kterém vyrostl kostelík zasvěcený patronovi horníků svatému Jáchymovi. Nicméně my se nebudeme věnovat jen podzemnímu bohatství, ale budeme obdivovat i pamětihodnosti a přírodní krásy na povrchu zemském. Zastavíme se například u zříceniny hradu Štamberka, který pobořili vojáci Jana Žižky navzdory tomu, že jeho stavitelé v opevnění důmyslně využili skalní bloky. Do kraje se rozhlédneme z Míchovy skály a u kamenného stolu zase zavzpomínáme na České bratry.
Mrákotín
Park Čeřínek
Jen kousek od Jihlavy najdeme přírodní park Čeřínek. Své jméno dostal podle stejnojmenného vrcholu a společně se přesvědčíme, že příroda tu nadělovala velmi štědře. Naše putování začneme listováním v pověstech. Podle nich tady mezi skalami kdysi sváděly víly z cesty myslivce a prý tu snad řádily i pekelné mocnosti. Žulový labyrint nazývaný Na skalce potěší ale především milovníky zajímavých skalních útvarů. Zavítáme taky k jednomu z nejstarších rašelinišť na Vysočině, kde bychom mohli narazit i na pozůstatek doby ledové, třtinu nachovou. Osvěžit se můžeme u některého z celé řady pramenů. Několik z nich má dokonce svá jména, takže možná narazíme kupříkladu na lesní studánku svatého Josefa nebo Nejsvětější trojice.
Park Čeřínek
Křemešník
Křemešník patří k nejvyšším vrcholům Českomoravské vrchoviny. Ve 13. a 14. století zaujal místní panstvo především díky zásobám stříbra, které se tu začalo těžit. Ve století šestnáctém pak na jeho vrcholu vyrostla dřevěná kaplička, která ovlivnila další osud vrchu. Podle legendy byla poděkováním pelhřimovského měšťana Matouše Chejstovského za to, že se mu podařilo dostat ze štoly, do které spadl. Kaplička se brzy stala vyhledávaným poutním místem, a tak na jejím místě zhruba po sto letech nechali pelhřimovští vystavět novou, zděnou. A ve století osmnáctém ji pak nahradil barokní kostel obklopený ambity. Nejvíce poutníků k němu přicházelo v dobách, kdy naši zemi zužovala epidemie cholery. Prozradíme vám proč a společně si taky prohlédneme největší chlouby areálu.
Křemešník
Křižánky
Křižánky, vesnice na řece Svratce ve Žďárských vrších, bývaly obcí pilníkářskou. Od poloviny 19. století až do poloviny toho minulého tu snad v každé chaloupce bývala dílna, kde pilníky vyráběli. Mistři měli pořád dost zakázek, a tak obec bez velkých následků přečkala i světovou hospodářskou krizi. Historie Křižánek je ale mnohem delší. První zmínka o nich pochází z konce 14. století, dlouhé věky tu ovšem bývaly obce dvě. Každá na jednom břehu Svratky, která tvořila zemskou hranici. Jedny Křižánky tedy byly české a druhé moravské. Zkusíme vypátrat, odkud pochází jejich název a pořádně si prohlédneme chalupy, které tvoří památkovou rezervaci, největší v kraji Vysočina. A vyrazíme i do okolí, kde nás čeká krásná příroda a v ní třeba zajímavý skalní útvar zvaný Milovské perníčky.