Reportáže v regionech
Oslavany
Oslavany se do historie zapsaly už ve 13. století. Tehdy se v jejich blízkosti začala těžit měď. Mnohem víc ale celou oblast proslavil rok 1760, kdy zde bylo objeveno uhlí. To tu horníci dobývali víc než 200 let. Se zásobami tohohle nerostu souvisel i rozvoj výroby elektrické energie. A po jejích stopách se vydáme. Povede nás cyklostezka nazvaná Energetická. Dojedeme po ní z Oslavan k jaderné elektrárně Dukovany, kde se v informačním centru dozvíme to nejdůležitější o její historii i současnosti. A zastavíme se taky na Dalešické přehradě, která se pyšní nejvyšší funkční sypanou hrází ve střední Evropě. Pak nás ještě čeká unikátní Mohelenská hadcová step a jedna z nejstarších rozhleden na Moravě – Babylon.
Oslavany
Roštejn
Nevelký hrad Rozenštejn neboli Růžová skála, který my známe pod názvem Roštejn, vyrostl v polovině 14. století. Jeho původním posláním bylo střežit hranice jindřichohradeckého panství. Jeho dominantou je bezmála padesát metrů vysoká sedmiboká věž. Z jejího vrcholu při troše štěstí dohlédneme až do Alp. V 16. století ovšem Zachariáš z Hradce zásadně změnil podobu stavby. Nechal ji v duchu renesance proměnit v lovecký zámeček, kde panstvo hodovalo a užívalo si radovánek po honitbách. Ze Zachariášových časů pochází taky kaple, kterou si společně prohlédneme. Časy jejího vzniku připomíná renesanční klenba, později pak přibyl barokní oltář. Zavítáme taky do dvou sálů. Jeden z nich se jmenuje erbovní a druhý botanický. Dozvíme se, jak k těmhle jménům přišly.
Roštejn
Chadimův mlýn
Na Vysočině se budeme věnovat historii mlynářského řemesla. U Horních Dubenek tam najdeme klapáč, který vyrostl už v 15. století. Zhruba o dvě stovky roků později ho koupil Matěj Chadim. Od té doby tu hospodařilo 11 generací tohoto rodu a mlýnu se taky říká Chadimův. Porozhlédneme se po mlýnici i dalších prostorách a prozkoumáme podrobně zdejší vybavení. Většina strojů pochází z časů první republiky. V roce 1926 totiž tehdejší pan otec po velkém požáru obnovil vodní pohon, ale místo kola využil sílu Francisovy turbíny. Obdivovat ale můžeme i některá starší zařízení. A necháme se samozřejmě taky poučit o tom, jak se obilí v bílou mouku měnilo, co všechno k tomu bylo zapotřebí a jak těžká vlastně práce mlynáře byla.
Chadimův mlýn
Stonařov
Byla to neděle jako každá jiná, v kalendáři stálo datum 22. května roku 1808. Místní mířili do kostela. A najednou se z nebe začaly sypat meteority. Stonařov na Jihlavsku se tak stal rázem známým místem. Brzy dorazila i komise z Vídně, která tento úkaz zkoumala. Některé z meteoritů jsou uloženy v přírodovědných sbírkách vídeňského muzea. Další ale najdete přímo ve Stonařově, kde mají malé muzeum. Tuhle událost připomíná i křížová cesta, jejíž tvůrci se jí inspirovali. A navíc se společně vydáme k dalšímu místu, kde dopadly na zem z nebe kameny. To se ale událo o dost později. Při téhle příležitosti svět ohromili čeští vědci, kteří dokázali s velkou přesností spočítat místo dopadu meteoritů. My si necháme vysvětlit, jak jejich práce probíhala.
Stonařov
Betlémy ve skořápce
Betlémy v časech našich babiček a dědečků patřily o Vánocích k neodmyslitelným ozdobám domovů. A v posledních letech zase získávají na oblibě. Vyráběly a vyrábějí se z nejrůznějších materiálů. Z papíru, dřeva, perníku, ale taky třeba z nitek. Jaroslav Kosař z obce Probluz u Hradce Králové příběh o narození Ježíška ztvárňuje z moduritu. A jeho hlavní hrdiny vkládá do skořápek vlašských ořechů. Tahle titěrná práce vyžaduje nejen šikovné ruce, ale taky hodně trpělivosti. Pan Jaroslav se jí věnuje už patnáct let. Nemá spočítáno, kolik času věnuje výrobě jednoho miniaturního betlémku, dělá jich vždycky víc najednou. Budeme sledovat, jak se takové malé umělecké dílko rodí, co všechno jeho tvorba obnáší a obdivovat, do jakých detailů je propracované.