Reportáže v regionech
Alternátor
V Třebíči zavzpomínáme na časy geniálního ševce Tomáše Bati, ale zároveň nahlédneme do vesmíru. Můžeme se těšit například na pohled na povrch Merkuru, na vesmírná tělesa i různé atmosférické jevy. To všechno je k vidění v bývalé kotelně, která kdysi vytápěla nejen továrnu, v jejímž areálu se nachází, ale taky okolní domy. Centrum, jehož exponáty nahradily staré stroje, dostalo jméno Alternátor. Věnováno je hlavně různým obnovitelným zdrojům energie. A zároveň mapuje historii průmyslové výroby v Borovině. U jejího zrodu stáli bratři Budischowští. V roce 1842 vybudovali koželužnu, kterou během dvou desítek let proměnili v jeden z největších provozů svého druhu v celé monarchii. Dozvíme se, kdy a proč skončily jeho zlaté časy a co měl v následujících letech společného s už zmiňovanou obuvnickou legendou.
Alternátor
Tropický pavilon
Takřka pod stromeček dostali v jihlavské zoologické zahradě nový domov místní krokodýli a další obyvatelé plazí říše. Jako poslední část projektu ZOO pěti kontinentů vyrostl právě pro ně tropický pavilon. Jeho hvězdami jsou především krokodýl čelnatý Roccos partnerkou. Na svět přivedli už tři desítky potomků a jsou nejstaršími obyvateli zahrady. Dvoupatrový prales zdobí mohutné kmeny, řeka, vodopády, liány. Mnohé návštěvníky nejspíš překvapí vrak letadla, v němž našli azyl bazilišci. Plazi tvoří naprostou většinu obyvatel, narazit tu můžete třeba i na největšího hada naší planety – anakondu. Užívají si tu ale i opice a brzy se sem nastěhují rovněž motýli nebo exotičtí opeřenci. Bude nás zajímat, co obnáší péče o zvířata, jejichž domovinou jsou tropy, co je na ní nejtěžší a taky nejnákladnější.
Tropický pavilon
Třebíčské betlémy
Jesličky z papíru, dřeva, perníku, ale taky třeba keramiky. Společně jsme dokonce obdivovali už i betlém z tvárnic. Ztvárnění příběhu o narození Ježíška má mnoho podob. Jinou v Podkrkonoší nebo třeba na západě Čech. Ovlivňují ho i profese, které té či oné oblasti vládnou. Vyhlášené jsou kupříkladu betlémy třešťské, které voní lesem. My si ale tentokrát představíme ty třebíčské, které se rodí jen o kus dál. Jejich základem jsou ručně malované papírové figurky. A doslova legendou mezi tvůrci pak Antonín Čeloud, který je stavěl na přelomu 19. a 20. století. Vyhrával snad všechny soutěže a zavedl nové prvky, které pak inspirovaly generace jeho nástupců. Třeba pastýřské a tříkrálové scény. Naopak odstranil všechny světské.
Třebíčské betlémy
Centrum Eden
V Bystřici nad Pernštejnem váz pozveme do ráje. Centrum Eden vyrostlo v areálu bývalého školního statku a azyl našlo i v bývalém zámečku Mitrovských. V jednotlivých částech nahlédneme do časů minulých. Dozvíme se vše podstatné o řemeslech, která sloužila k obživě našim předkům, o půdě a jejím využití. V jednotlivých staveních dokonce budeme mít šanci sledovat řemeslníky při práci a udělat si představu, co všechno obnášela. Nahlédneme taky do prostor, v nichž žilo zdejší panstvo. V zámečku najdeme dobové vybavení, ale rovněž spoustu zbraní, protože Vladimírové Mitrovští byli náruživými lovci. A možná ještě raději hodovali, což se prý projevovalo i na jejich figuře.
Centrum Eden
Kamenice
Historie Kamenice se začala psát už někdy ve 12. století, kdy kraj kolonizovali mniši z třebíčského kláštera. V té době taky pravděpodobně vyrostl románský kostel svatého Jakuba Většího. Ten byl později přestavěn v duchu gotiky, ale přesto se dochovalo několik prvků, které nejstarší časy připomínají. Po prohlídce ostrožny, kde stával, sestoupíme do městečka. I v něm nás čeká několik zajímavostí. K největším patří tvrz na náměstí, kterou po roce 1558 postavil Burian Osovský z Doubravice. Do minulosti sídla, na kterém pobývala i sestra Albrechta z Valdštejna, nás zavede expozice v jejím interiéru. V ní se seznámíme rovněž s nejslavnějšími místními rodáky. Jedním z nich je Mistr Jakub z Kamenice, který provedl první doloženou pitvu u nás.
