Reportáže v regionech
Nová Cerekev
Pokud zavítáte do Nové Cerekve na Pelhřimovsku, určitě vás upoutají dvě místní dominanty. Jsou připomínkou časů, kdy tu po boku žili vyznavači křesťanské víry a židé. Jednou z pamětihodností je kostel sv. Tomáše Becketa. Vyrostl na místě původního dřevěného svatostánku. Druhou pak je synagoga z poloviny 19. století. Ještě před druhou světovou válkou tvořili židé víc než 10 procent obyvatel Nové Cerekve. Jenže po jejím skončení se vrátili jen tři. Místo jejich modliteb tak začalo chátrat. Před dvěma lety se naštěstí dočkalo záchrany a dnes je přístupné návštěvníkům. Při prohlídce se dozvíme například to, k čemu tu sloužil parochet. Pak vás ještě zavedeme do Stanovic, které se rovněž pyšní několika vzácnými vzpomínkami na časy dávno minulé.
Nová Cerekev
Chřenovice
Jednou z nejstarších osad v okolí Ledče nad Sázavou jsou Chřenovice. Založili je pravděpodobně benediktýni ze Sázavského kláštera už v 11. století. Počátky obce připomíná kostel na návsi, který tu zřejmě vyrostl ve věku třináctém. Svatostánek si společně prohlédneme, zastavíme se například u starobylého románského portálu nebo raně gotického presbytáře. K zajímavostem patří i schránka na svátost oltářní. Pak se společně vydáme o několik kilometrů dál, do údolí řeky Sázavy. Na skále se tam mezi stromy ukrývá zřícenina středověkého hradu. Bude nás zajímat, kdo byl jeho zakladatelem a jak dlouho sloužil svému účelu. A nezapomeneme ani na legendární Posázavský pacifik, který trampy a turisty do tohohle kraje vozí déle, než jedno století.
Chřenovice
Okolí Žďáru nad Sázavou na elektrokoloběžce
Trochu zabrat svému tělu dáme na Vysočině, konkrétně v okolí Žďáru nad Sázavou. Ale ne zas tak moc, takže se bez obav můžete přidat. Dopřejeme si totiž výlet Žďárskými vrchy na elektrokoloběžce. Prozradíme vám, v čem spočívá kouzlo tohohle čím dál oblíbenějšího stroje, ale i některá úskalí jízdy na něm. S pomocí elektrického pohonu zvládneme krajinu prozkoumat lépe. Zavítáme mimo jiné k Pilské nádrži, která je častým cílem místních. Ale taky k Drátenické skále vyhledávané pro změnu horolezci. V její blízkosti narazíme například na kámen připomínající výstupy jednoho z našich nejznámějších – Radka Jaroše. Nemineme ani nejvýznamnější památku Žďáru nad Sázavou, kostel na Zelené hoře. A dozvíme se taky spoustu zajímavostí o přírodě Žďárských vrchů.
Okolí Žďáru nad Sázavou na elektrokoloběžce
Japonská kamenná zahrada
Milovníci exotických zahrad si přijdou na své ve Sněžném u Nového Města na Moravě. Pavel Šimon tam vytvořil japonskou kamennou. Do historie i kultury asijských národů se zamiloval během vojny a tahle záliba mu vydržela. Dílo budované v duchu buddhistických a šintoistických tradic hlídají dva kamenní draci. Tomu, kdo je pohladí, splní prý i ta nejtajnější přání. Samec Pratonda je zasvěcený Slunci, jeho partnerka Klotilda zase noci. Bude nás zajímat, co symbolizují. V zahradě nás nečekají pestré květy, zato si užijeme nejrůznějších tvarů dřevin a taky mnoha odstínů zeleni. A projdeme kupříkladu branou Torri, zvanou ptačí nebo Samurajskou, která je vlastně poctou legendárním bojovníkům. Zajímavostí je ovšem v zahradě k vidění mnohem víc.
Japonská kamenná zahrada
Bible
Příběh nejpřekládanější knihy světa, která bývá nazývána Knihou knih, si připomeneme v malém muzeu v Pelhřimově. Že nevíte, o jakém titulu je řeč? Přece o bibli. Mimochodem, my Češi jsme patřili k prvním národům, kteří se dočkali jejího překladu do svého jazyka. Dozvíme se, kdy naši předci mohli číst její části a které česká historická vydání jsou nejznámější. V expozici ale najdeme i jiné jazykové verze bible, některé pro nás značně exotické. Nechybí mezi nimi ani kapesní vydání nebo jedno připomínající komiks. Bude nás zajímat, kdy a jak se k nám podobné tituly dostávaly nelegálně. V expozici nás navíc čeká starý tiskařský lis, který nahradil ruční přepisování. A jak to vypadalo v dobách, kdy právě tahle forma šíření knih vládla světu, to si dokonce můžeme vyzkoušet.
