Reportáže v regionech
Lyže
K místům, které proslavilo lyžování, a hlavně lyže, patří Nové Město na Moravě. Připomeneme si tamní dlouhou historii výroby dřevěných prkýnek, zjistíme, jak se její postup za víc než století změnil a kdy se tu začalo v bílé stopě závodit. A pak se vydáme na výlet do okolí.
Lyže
Kovárna v lese
Štědrosti letošní zimy na sněhovou nadílku můžou využít návštěvníci rozhraní Vysočiny a Jihočeského kraje. My se na toulky vydáme z obce Studená. Na své si tam přijdou i milovníci sjíždění kopců, ale vzhledem k nadmořské výšce je místo ideálnější pro vyznavače bílé stopy. Tras je tu připraveno hned několik, nás zlákala ta nejdelší. Naše cesta vede lesy až k samotě na Pláništi, odkud už zdálky uslyšíme rány kovářského kladiva. Auvnitř se můžeme ohřát u výhně. V sedmdesátých letech tu stávala jen opuštěná stodola. Vyhlédl si ji Alfred Habermann a pustil se do opravy. Odlehlé místo se mu líbilo i proto, že hlukem nikoho nerušil. Dozvíme se, jaká krása se pod rukama zdejších mistrů černého řemesla zrodila, co mají na své práci nejraději a chvíli je při ní taky budeme pozorovat.
Kovárna v lese
Jihlava
Jihlava bývala po staletí královským horním městem. A její bohatství v podobě stříbra a vzkvétajícího obchodu bylo potřeba chránit. Proto kolem ní začal už v první polovině 13. století růst prstenec kamenných zdí. Postupně byla vybudována šest metrů vysoká vnitřní hradební zeď s věžemi, široký parkán obehnaný další zdí s baštami a před nimi až sedmimetrový příkop. Na délku měl celý systém kolem dvou kilometrů. V průběhu staletí se samozřejmě dočkal řady proměn. A taky využití. V roce 1402 se například rozhodli město přepadnout lapkové z okolí. Byli ale včas odhaleni a ještě na hradbách místními poraženi. Na památku této události se v Jihlavě slavil kapří den. A my vám prozradíme, proč dostal jméno zrovna podle šupináče.
Jihlava
Zámek Červená Řečice
Historie zámku v Červené Řečici na Pelhřimovsku se začala psát ve 13. století. Tehdy si tu pražští biskupové postavili tvrz, která se rozrostla na gotický hrad. Největších proměn se sídlo dočkalo poté, co přešlo do světských rukou. Stal se z něj zámek s bohatou sgrafitovou výzdobou. Ta pochází ze 16. století a u jejího zrodu stálo panstvo z rodu Leskovců. Jejich dílem je i u zámků nevídané opevnění. Které ovšem nemělo ani tak obranný charakter, ale bylo spíš demonstrací síly, moci a bohatství majitelů. Jeho součástí je rovněž malá věžička s hladomornou, z níž podle pověsti na Dušičky vychází průvod mrtvých do nedalekého kostela ve vsi na černou mši. Vybavení na zámku zatím chybí, ale přesto stojí jeho prostory za prohlídku. Obzvlášť, když si ji můžete dopřát i mimo hlavní turistickou sezónu.
Zámek Červená Řečice
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejmonumentálnějším barokním stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Najdeme v něm celou řadu reprezentačních sálů. Jedním z nich je Sál předků. V něm samozřejmě nechybějí portréty představitelů rodu, který zámek získal po bitvě na Bílé hoře. Jedno z nejčestnějších míst v téhle galerii patří Janu Adamovi Questenberkovi. Právě on se při svém pobytu na dvoře Ludvíka IV. rozhodl přebudovat rodové sídlo v duchu baroka. Přispěl taky k tomu, že Jaroměřice se staly mekkou dobových kumštýřů. Zajímavé jsou ale i další prostory, včetně těch, v nichž panstvo žilo. A za zastávku stojí též kostel, který je rovněž součástí areálu.
