Reportáže v regionech
Naučná stezka Březina
Naučná stezka Březina v okolí Humpolce se snaží turistům přiblížit krásu zdejší přírody i zajímavou historii kraje. Na bezmála desetikilometrovém okruhu si připomeneme časy, kdy se tu rýžovalo a později pod zemí dobývalo zlato. V lokalitě nazvané Na Štůlách těžba probíhala od 13. století. Hlavní zlatá žíla byla dlouhá přibližně 120 metrů. Zdejší horniny jsou velice pevné a tvrdé. Za 800 let těžby z nich havíři vydolovali přibližně dvacet tisíc tun rubaniny, z čehož se nakonec získalo 100 kg čistého zlata. Zastavíme se navíc u zříceniny hradu Orlík. Památka je pro většinu návštěvníků kraje tím největším lákadlem, třebaže se toho ze stavby vybudované v polovině 14. století do dnešních dnů příliš nedochovalo. To, co dlouhou dobu přečkalo, si prohlédneme i my.
Naučná stezka Březina
Do divočiny z Náměště nad Oslavou
Z Náměště nad Oslavou se vydáme na výlet do divočiny. Prozkoumáme část Údolí Oslavy a Chvojnice na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje. Celá rezervace má plochu přes 2000 hektarů a nejcennější je oblast kaňonu nazývaná Divoká Oslava. Je to úsek s krásnými meandry, přechodové území mezi chladnou a vlhkou Českomoravskou vrchovinou a teplou a suchou jižní Moravou. Údolí funguje v podstatě jako jakýsi migrační koridor, kterým se teplomilné druhy šíří na Vysočinu, a naopak chladnomilné horské druhy sestupují do nižších poloh. Cestou narazíme i na zříceniny Lamberka či Sedleckého hradu a o kus dál po proudu na altán Gloriet. Ten nechal v roce 1830 postavit hrabě Haukwitz, který zde pořádal vyjížďky. O století později si údolí zamilovali pro změnu trampové. I na ně zavzpomínáme.
Do divočiny z Náměště nad Oslavou
Po stopách Jana Zrzavého
Po stopách malíře Jana Zrzavého se vydáme Vysočinou. Naše putování začneme ve škole v obci Okrouhlice. Postavena byla v roce 1880 a o deset let později se v ní řídícímu učiteli a jeho ženě jako šesté dítě narodil syn Jan. Už od mládí ho to táhlo k malířskému plátnu. A taky do Francie, kam poprvé odjel v sedmnácti letech. Po Mnichovské dohodě ale na zemi galského kohouta zanevřel a vrátil se domů do vlasti. Od roku 1959 pak pobýval i v rodné obci. Krajinu, kde vyrůstal, taky zachycoval na svých obrazech. Do míst, která měl rád, nás zavede stezka s deseti zastaveními. Jedním z nich je třeba hrad v Lipnici nad Sázavou, který Jan Zrzavý zvěčnil v roce 1940.
Po stopách Jana Zrzavého
Předín
V Předíně na Vysočině se dobývalo zlato. Čeká nás pověst, která se váže k objevení tohohle vzácného bohatství, a projdeme se místy, která těžbu připomínají. Navíc pozor, narazit tu na lesklý kov prý při troše štěstí můžete dodnes. Nejstarší historie dolování v okolí Předína spadá zhruba do stejné doby jako vypuknutí stříbrné slávy královského města Jihlavy. Prospektoři tehdy při svých průzkumech došli až sem a objevili tu bohatství ukryté pod zemí. Získávalo se tehdy například na říčce Brtnici. Později došlo opakovaně k obnovení těžby, takže ve finále se v oblasti vzácný kov dobýval celkem čtyři století. Definitivní útlum přinesla třicetiletá válka. Vydáme se i do malého muzea, které zlaté časy připomíná.
Předín
Koláři
Za mistry kolářského řemesla se vypravíme do Nyklovic u Poličky. V rodině Uherků se stará profese dědí už po několik generací. Dozvíme se, kdo stál u zrodu téhle tradice, kde jeho pokračovatelé získávali znalosti i zkušenosti a budeme je sledovat při práci. V jejich dílně neuvidíme rozhodně jen kola. Pracuje se v ní 6 dní v týdnu, protože jinak by tu všechno nestíhali. Někdy Uherkovi dostanou do rukou i historický unikát, který nutně potřebuje renovaci. My jsme si například mohli prohlédnout lovecký kočár, který je doma v muzeu v Čechách pod Kosířem. Pochází zřejmě z počátku 20. století. A taky zhruba stejně starou sanitku, která sloužila za první světové války. Tu sem přivezli z jedné rakouské expozice. Měla ji čekat oprava kol a karosérie, ale nakonec si vysloužila větší zásah.
