Reportáže v regionech
Počátky
V kopcovité krajině Vysočiny se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice rozkládá město Počátky, prvně zmiňované v listáři Tobiáše z Bechyně z konce 13. století. V ní se praví o zpustošení Počátků během bojů mezi Václavem II. a Závišem z Falknštejna. 17. století bylo pro město nešťastné. Třicetiletou válku a hlavně rok 1645, kdy tu rabovali Švédové, přežila jen třetina obyvatelstva. Pohromu pak dokonaly dva požáry v letech 1651 a 1662. Větší rozvoj města tak započal až ve druhé polovině 19. století. Právě v této době, roku 1892, tu bylo otevřeno muzeum.
Počátky
Stezka Karla Löwa v Heleníně
Helenín je jednou z částí Jihlavy. Jeho novodobá historie je spojená se jménem Karla Löwa, podnikatele pocházejícího z jedné z největších textilních rodin v Brně. Na Vysočině využil postupy výroby a potiskování sukna, kterým se naučil během svého studia v Anglii a Francii. Neméně zajímavá je ale osada samotná. Proti proudu času se v ní můžete vydat na naučné stezce, která připomíná její rozmach pod taktovkou jihlavského Bati, jak se Karlu Löwovi říkalo.
Stezka Karla Löwa v Heleníně
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí vzniklo na soutoku řek Oslavy a Balinky snad už ve druhé polovině 12. století. Prvně zmiňováno je ale roku 1281. Největší rozmach zažilo v 16. století, díky obchodu a konvářství, zvonařství nebo kamenictví. V té době tu vznikla řada renesančních památek, z valné části dílem zdejší vlašské komunity, která se často živila právě zedničinou. Jejich služby využívala jak vrchnost, tak i konšelé a měšťané. Řada z jejich děl zdobí velkomeziříčské náměstí dodnes.
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí vzniklo na soutoku řek Oslavy a Balinky snad už ve druhé polovině 12. století. Prvně zmiňováno je ale roku 1281. Největší rozmach zažilo v 16. století, díky obchodu a konvářství, zvonařství nebo kamenictví. V té době tu vznikla řada renesančních památek, z valné části dílem zdejší vlašské komunity, která se často živila právě zedničinou. Jejich služby využívala jak vrchnost, tak i konšelé a měšťané. Řada z jejich děl zdobí velkomeziříčské náměstí dodnes.
Velké Meziříčí
Třebíč
V roce 2003 se Třebíč dočkala zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, Zasloužily se o to místní židovské památky, ale také areál bývalého kláštera. Ten ovšem už déle než půl tisíciletí slouží světským účelům. A jeho bazilika sv. Prokopa byla dokonce stovky roků využívána jako sýpka, konírna či pivovar. Před totální zkázou celý komplex nedávno zachránila rozsáhlá rekonstrukce.
