Reportáže v regionech
Brandýs nad Orlicí
Hrad Brandýs nad Orlicí sloužil po staletí jako sídlo majitelů panství. Žili na něm kupříkladu páni z Boskovic, Šternberkové nebo Kostkové z Postupic. Pernštejnové ho nechali v první polovině 16. století pobořit. A pak už v podstatě jen chátral. Dnes se o záchranu jeho zbytků snaží Spolek pro záchranu hradu Brandýs nad Orlicí.
Brandýs nad Orlicí
Geopark Železné hory
V Železných horách budeme obdivovat mimo jiné kouzla paní přírody spjatá se zimními měsíci. Mrazivým královstvím by se dal nazvat útvar, který každý rok vzniká v těsné blízkosti hráze Sečské přehrady na Chrudimsku. S šířkou 45 metrů a 15 metry výšky je to největší ledopád v kraji. Za třpytivou mozaiku může takzvaná ohebská rula. Tedy rozpraskaná hornina, kterou protéká voda. Jméno jí dal hrad, k jehož zřícenině se taky vydáme. Vyrostl ve 14. století, ve tom 16. byl pobořen. Oheb se mu začalo říkat proto, že řeka Chrudimka, která pod ním protéká, se kolem ostrohu, na němž byl vybudován, otáčí o 180 stupňů. V tuto dobu si od památky můžete užít dechberoucí pohled na přehradu a její okolí. Projdeme se i dalšími zastavení Národního geoparku, dozvíme se řadu zajímavostí o jeho historii i jedinečnosti.
Geopark Železné hory
Království sov v Králíkách
Radek Podolský si už jako malý kluk oblíbil dravce. Později dokonce složil sokolnické a myslivecké zkoušky a ve dvaceti letech si pořídil malou poštolku, kterou cvičil. Postupem času ho ale víc začaly lákat sovy. První dostal jako svatební dar. A rychle k ní přibývaly další. Nakonec se s manželkou v roce 2016 v Králíkách pustili do budováni naučného centra věnovaného těmto moudrým opeřencům A loni ho zpřístupnili veřejnosti. Najdeme v něm zástupce téměř všech evropských druhů a dozvíme se o nich spoustu zajímavosti. Těšit se můžete kupříkladu na sovici sněžní, kterou znají nejen děti zejména z filmů o Harrym Potterovi. Zjistíme, jak tihle noční opeřenci vidí, slyší a orientují se.
Království sov v Králíkách
Keramik Miloslav Chaloupka z Brozan na Pardubicku
Miloslav Chaloupka z Brozan na Pardubicku se s keramickou hlínou seznámil v 15 letech, kdy se přihlásil do školního kroužku. Svoje první dílko, kterým byla lodička v bouři, má prý dodnes schované. Po ukončení studia začátkem 80. let zůstal, jak se říká, na volné noze, což byla v té době zvláštnost. Na Starém městě v Pardubicích získal malý ateliér, kam si pořídil keramickou pec. Dnes má na svém kontě řadu výstav doma i v zahraničí. Nahlédneme do jeho ateliéru. Hodně svých děl modeluje Miloslav z volné ruky. Jejich podobu má většinou jen v hlavě. U složitějších kusů si ale raději prvotní nápad nakreslí. Jeho vznik a realizaci totiž občas dělí i několik let. Základem pro práci je jemná žacléřská hlína. Dělá příjemný povrch. Hodí se třeba na kachle. Dozvíme se, co všechno musí mistr tradičního řemesla zvládnout.
Keramik Miloslav Chaloupka z Brozan na Pardubicku
Dolní Morava
Dolní Moravu v pohoří Králický Sněžník jsme už společně navštívili. Nedaleko pramení řeka, která dala obci s necelými čtyřmi stovkami obyvatel jméno a dělí ji na českou a moravskou část. Okolní svahy z ní učinily ráj milovníků zimních radovánek. A toho při bohaté sněhové nadílce využijeme samozřejmě i my k tomu, abychom se vydali na běžkách, ale taky na sněžnicích na výlet po horách. Nejprve nazujeme sněžnice a prozkoumáme nejbližší okolí. A pak na běžkách vyrazíme po jesenické lyžařské magistrále až na horu Slamník. Cestou se zastavíme u vodopádu, ale taky u Mléčného pramene. Bude nás zajímat mimo jiné to, proč voda z něj bývá někdy opravdu bílá.
