Reportáže v regionech
Lázně Bohdaneč
První písemná zmínka o městě Bohdaneč pochází z roku 1340. Na přelomu 15. a 16. století se o jeho rozvoj zasloužil Vilém z Pernštejna. V okolí vybudoval rozsáhlou síť rybníků, napájených z řeky Labe uměle vybudovaným Opatovickým kanálem. Město poznamenalo několik požárů, ten největší zničil v roce 1772 téměř 80 domů, radnici, pivovar, faru i kostelní věž. O nový rozkvět se pak na přelomu 19. a 20. století zasloužil bohdanečský rodák Jan Veselý založením lázní se zaměřením na léčbu pohybového ústrojí. Turisté tu mimo jiné mohou obdivovat stavby významného architekta Josefa Gočára.
Lázně Bohdaneč
Pardubické divadlo
Divadlo postavené v secesním stylu na počátku 20. století patří k architektonickým perlám Pardubic. Na jeho výzdobě se podíleli tehdejší věhlasní mistři umění. Bylo vybudováno podle návrhů akademického architekta Antonína Balšánka a sochu Genia s tváří Emy Destinové na čele budovy vytvořil akademický sochař Bohumil Kafka. Ten je mimo jiné i autorem největší jezdecké skulptury na světě – Žižkova pomníku na Vítkově v Praze. Východočeský svatostánek milovníků divadelního umění se v letech 2001 – 2002 dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Připomeneme si jeho vznik i velký požár, který ho poničil. A samozřejmě si tento skvost prohlédneme.
Pardubické divadlo
Ruční zpracování lnu v tkalcovně v Hlinsku
Hlinecko bylo po staletí vyhlášenou lnářskou oblastí. Pěstování a zpracování tradiční rostliny patřilo k významným zdrojům obživy zdejších obyvatel. V 19. století se klapání tkalcovských stavů ozývalo téměř z každé chalupy a plátno odsud putovalo do Vídně. Využívala ho i rakouská armáda. Pak ovšem slavná tradice téměř vymizela. O její udržení při životě se už bezmála třicet let stará Josef Fidler, který dokonce svou dílnu vybudoval v místech, kde pracovali jeho předchůdci. V památkové rezervaci Betlém, kam se za ním vypravíme. Prozradí nám, co všechno ze lnu naši předci tvořili a jak ho zpracovává on.
Ruční zpracování lnu v tkalcovně v Hlinsku
Křížová cesta
Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějšími svátky v roce. Připomínají si Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání. Tento příběh si můžeme připomenout i na křížové cestě u Lanškrouna. Už v 18. století se na kopci tehdy zvaném Na vrších scházeli věřící a společně mířili do Rakouska k poutnímu místu Mariazell. Později kopie tohoto areálu vznikla i na Mariánské hoře. V kostele tu najdeme obraz připomínající událost z roku 1841. Když Antonín Keprta z Kunvaldu vezl přes Mariánskou horu mlýnské kameny z Pruska na Moravu, právě tady se mu vůz převrátil a náklad ho zavalil. Ale dočkal se pomoci. Dozvíme se víc a prohlédneme si i další zajímavosti poutního místa.
Křížová cesta
Východočeské muzeum v Pardubicích
Východočeské muzeum v Pardubicích slaví dvě kulatá výročí, 140 let od svého vzniku a 100 let od chvíle, kdy Muzejní spolek zakoupil místní zámek, do jehož prostor umístil své expozice. Se založením instituce, která by mapovala historii a schraňovala poklady, ve městě perníku dlouho otáleli. Impulsem se stala až úspěšná přednáška dr. Emila Holuba o cestě do Afriky, ze které v roce 1883 vznikl základ muzejních sbírek. Postupně přibývaly další předměty, věci obyčejné, vzácné i kuriózní. 140 exponátů s příběhy si teď mohou zájemci prohlédnout. K vidění jsou Zlaté přilby, motocykly, vzácné zbraně, šperky, sklo, nábytek, hodiny, dobové oblečení i kolekce zlatých dukátů.
