Reportáže v regionech
Brtounova chalupa v Bystrém
Vojtěch Jasný si oblíbil Bystrou u Poličky. Natáčely se tady jeho filmy Všichni dobří rodáci nebo Návrat ztraceného ráje. K vidění je toho tady víc, my dnes zacílíme na roubené chaloupky. Vybrali jsme si možná tu nejzajímavější. S číslem 137 patřila Jiříku Michlovi, ale proslavil ji hlavně švec Jan Beroun – odtud taky Brtounova chalupa.
V roce 1996 bylo v tomhle stavení veřejnosti zpřístupněno muzeum. Minimuzeum. Kachlová kamna stará víc než 200 let, původní povalový dřevěný strop utěsněný mazanicí. Vybavení tamního muzea pochází z části z darů Bysterských.
Město, v němž se dařilo tkalcům a ševcům, i život některých postav byly pak příhodnou inspirací pro Jaroslava Vrchlického nebo Terezu Novákovou – ševce Brtouna navštěvovala v jeho stavení osobně. Ráda ho jako pamětníka poslouchala.
Brtounova chalupa v Bystrém
Podkarpatský kostelík
Obydlí, které příbytkem bychom nazvati mohli. Netradiční čeština předurčuje i netypičnost stavení, která jsme navštívili. Ručně upravované dubové trámy, jež bylo nutno zakonzervovat hovězí krví, udusaná hlína, která se tak dvakrát ročně polila vodou. Strohost vybavení, žádné lavice. Tak tolik naše první pozvánka – do podkarpatského kostelíku v Dobříkově – dřív symbolu chudoby, který se dokonce stěhoval i z místa na místo.
Podkarpatský kostelík
Květinářství
Florista je člověk, který opravdu rozumí květinám. Za jedním takovým jsme se vypravili i my. A to do Pardubic. Povídali jsme si s ním o tom, v čem tkví symbolika vánočních rostlin. On totiž málokdo ví, proč nesmí chybět makovička nebo borová šiška. Škoda, že kamera neumí přenášet i vůně. Sami byste cítili, jak voňavé to bylo v jeho zahradnické dílně. Snad největší tradici má jmelí – už od Keltů je chápáno jako dar bohů pro své magické schopnosti.
Květinářství
Skalní obydlí
Zderaz leží severovýchodně od Žďárských vrchů. Nevelká obec s necelými třemi stovkami obyvatel. A ti jsou pyšní na pískovcová skalní obydlí. Vznikly snad už v době třicetileté války a mohly sloužit hlavně jako skladiště potravin. Před čtyřmi lety se podařilo otevřít a zpřístupnit turistům jeden ze sklípků. Patnáctistupňová, téměř stabilní celoroční teplota se hodí i jako sušárna na ovoce. A zderazský skanzen proslavil i zajíc. Uvidíte a uslyšíte sami.
Skalní obydlí
Přírodní rezervace Peliny
Přírodní rezervace Peliny. Možná jste o ní neslyšeli, možná jste tam ještě nebyli. Zamiřte spolu s námi do Chocně. Rezervaci založil po roce 1948 botanik Karel Domin. Podivný název Peliny vypovídá o tom, že právě tady byl ve 14. století Pelův mlýn. Ten dnes vystřídal osmihektarový přírodní skvost s víc než 40 druhy rostlin a letitými dřevinami.