Reportáže v regionech
Masopust ve Včelákově
Masopustní období tvrvá od Tří králů do Popeleční středy. Pak přichází čas předvelikonočního půstu. Ten ale dnes nechme stranou, tentokrát si užijeme pravého masopustního veselí. V některých obcích si veselice dodnes dochovaly podobu z časů našich předků. My se přidáme k zábavě ve Včelákově na Vysočině. Už ráno se v hospodě scházejí maškary, některé se přímo na místě teprve oblékají a upravují. Dřív se sice jejich průvodů směli zúčastnit jen muži, dnes se přidávají i ženy a děti, ale hlavní masky zůstávají v podstatě stejné. A každá má při masopustní obchůzce svůj úkol. Když průvod obejde všechna stavení, přijde na řadu finále, tradiční obřad porážení Kobylky. A pak už se všichni veselí a hodují. Připomeneme si i dobroty, které k téhle slávě patří. Z těch nejtradičnějších určitě nesmíme zapomenout na koblihy, které se prý narodily už ve čtrnáctém století.
Masopust ve Včelákově
Dům zbrojnošů na Svojanově
Hrad Svojanov jsme sice společně už navštívili, nicméně stejně si pro jistotu připomeneme aspoň základní okamžiky jeho historie. Založen byl Přemyslem Otakarem II. jako věnný hrad. Po smrti panovníka ho získala královna Kunhuta, která na něm žila se svých druhým chotěm Závišem z Falkenštejna. Ten si ale hradu ani své moci dlouho neužíval a po jeho smrti už Svojanov nikdo tak významný neobýval. Nicméně i další majitelé tu zanechali své stopy. Páni z Boskovic například v 15. století nechali vybudovat hradby s takzvaným Domem zbrojnošů, v němž přebývala hradní posádka a odkud měli strážci přímý vstup na hradby. Dům se dnešních časů dočkal ve velmi autentickém stavu a návštěvníci si v něm staré časy mohou připomenout díky zajímavé expozici. K vidění je v ní například leštěná jezdecká zbroj nebo chladné zbraně.
Dům zbrojnošů na Svojanově
Hora Matky Boží
Ve výšce bezmála osmi stovek metrů nad mořem, na Hoře Matky Boží nad městem Králíky už tři stovky let stojí klášter. V místě, kam mířila procesí, ho nechal vystavět králický rodák, později královéhradecký biskup Tobias Jan Becker, který tak splnil svůj dětský slib. Klášter s kostelem a poutním domem vítal poutníky dlouhé roky, v době reforem Josefa II. ale i on málem přestal existovat. Jeho představený ho ale nejspíš jednou chytrou odpovědí panovníkovi zachránil. Nově vzniklá expozice připomíná období, kdy klášter sloužil jako vězení řeholníků. Ti se stali po nástupu komunistů nepohodlnými a jedním z míst, kde dožívali, byla i Hora Matky Boží. Tohle smutné období připomíná nově vzniklá expozice, kterou si samozřejmě prohlédneme.
Hora Matky Boží
Perníková chaloupka
Vůně medového perníku a neopakovatelná pohádková atmosféra. To všechno vás přivítá v Perníkové chaloupce v Rábech u Pardubic. Nemusíte se bát, návštěva není životu nebezpečná, jedná se totiž o muzeum perníku. Jediné svého druhu u nás. A ještě k tomu docela netradiční. Mezi perníčky, které tu pravidelně pečí hezky postaru, jak to dělávaly naše babičky, se zamyslíme nad příběhem zlé Ježibaby a hodných dětí. Napadlo vás někdy, že je to celé trochu jinak? Podle zdejší teorie byla Ježibaba zgruntu hodná paní, ale děti, které nepoprosily a kradly jí perníček, jí oprávněně rozhněvaly. Zastavíme se také u místního unikátu, perníkovníku. Dozvíme se, jak dlouho se u nás perník peče a jestli je opravdu prastarou pardubickou pochoutkou, jak si mnozí z nás myslí. A své putování skončíme v Ježíškově nebi.
Perníková chaloupka
Polička
Polička patří k nejzajímavějším městům na pomezí východních Čech a Vysočiny. Pro mnohé z nás je spojena hlavně s hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů, který se tu narodil. Polička se ale může pochlubit i hodně dlouhou historií. Založena byla už v době vlády Přemysla Otakara II. Nejstarší časy připomínají městské hradby, které patří k nejdochovalejším u nás. Zastavení si zaslouží i náměstí s řadou zajímavých domů. Jeho nepřehlédnutelnou dominantou je radnice, jedna ze tří nejhonosnějších v Čechách. Poličtí neměli zámek, proto si dopřáli vskutku reprezentativní sídlo královského rychtáře a důsledně o něj pečovali. Do dějin města nahlédneme v muzeu, kde se dozvíme například, jak obyvatelé bránili své město před nebezpečím, jak to vypadalo na tržišti a seznámíme se také s horáckým sklem.