Reportáže v regionech
Na běžkách okolo Červené Vody
Pro všechny, kteří si ještě chtějí užít zimy, jsme nachystali výlet k Červenovodskému sedlu, na pomezí Čech a Moravy, rozhraní Orlických hor a Jeseníků. Právě ze sedla se vydáme na cestu směrem k Suchému vrchu, na kterém už v roce 1928 vyrostla Kramářova chata. Jméno dostala pro prvorepublikovém předsedovi vlády, který sem také zavítal. A v knize hostů je zapsán i další vzácný – prezident Beneš. K chatě patří také vodárenská věž. Můžete vystoupat nahoru a porozhlédnout se po kraji. Když budete mít štěstí, můžete prý dohlédnout až ke Sněžce. Další naší zastávkou bude Křížová hora, která už od 17. století bývala významným poutním místem. Po druhé světové válce tu bylo pusto a život sem vrátila až před pár lety nová rozhledna. A pokud byste chtěli vědět, odkud pochází název Červená Voda, prozradíme vám i to.
Na běžkách okolo Červené Vody
Brandýs nad Orlicí
Zimní krajinou se vypravíme ke zřícenině hradu Brandýs nad Orlicí. Býval jedním z nejmohutnějších u nás, vystavět ho nechal už ve třináctém století Jindřich z Brandýsa. K jeho nejznámějším obyvatelům ale patřil loupeživý rytíř Oldřich z Brandýsa, který se svými lapky vyjížděl do kraje a plenil. Po bitvě na Bílé hoře tu pobýval Bohuš Kostka z Postupic, kterému právě brandýský hrad zůstal jako jediný majetek po porážce stavovského povstání. Nejspíš proto se pustil do jeho renesanční přestavby. Zajímavé je ale i město pod hradem. Zdejším nejslavnějším rodákem byl Karel starší ze Žerotína, který poskytl v době pobělohorské azyl osmadvaceti českým bratřím. Takže tu nějaký čas žil i Jan Amos Komenský a dokonce tu napsal své nejslavnější dílo labyrint světa a ráj srdce. A taky tady potkal svou druhou ženu.
Brandýs nad Orlicí
Masopust ve Včelákově
Masopustní období tvrvá od Tří králů do Popeleční středy. Pak přichází čas předvelikonočního půstu. Ten ale dnes nechme stranou, tentokrát si užijeme pravého masopustního veselí. V některých obcích si veselice dodnes dochovaly podobu z časů našich předků. My se přidáme k zábavě ve Včelákově na Vysočině. Už ráno se v hospodě scházejí maškary, některé se přímo na místě teprve oblékají a upravují. Dřív se sice jejich průvodů směli zúčastnit jen muži, dnes se přidávají i ženy a děti, ale hlavní masky zůstávají v podstatě stejné. A každá má při masopustní obchůzce svůj úkol. Když průvod obejde všechna stavení, přijde na řadu finále, tradiční obřad porážení Kobylky. A pak už se všichni veselí a hodují. Připomeneme si i dobroty, které k téhle slávě patří. Z těch nejtradičnějších určitě nesmíme zapomenout na koblihy, které se prý narodily už ve čtrnáctém století.
Masopust ve Včelákově
Dům zbrojnošů na Svojanově
Hrad Svojanov jsme sice společně už navštívili, nicméně stejně si pro jistotu připomeneme aspoň základní okamžiky jeho historie. Založen byl Přemyslem Otakarem II. jako věnný hrad. Po smrti panovníka ho získala královna Kunhuta, která na něm žila se svých druhým chotěm Závišem z Falkenštejna. Ten si ale hradu ani své moci dlouho neužíval a po jeho smrti už Svojanov nikdo tak významný neobýval. Nicméně i další majitelé tu zanechali své stopy. Páni z Boskovic například v 15. století nechali vybudovat hradby s takzvaným Domem zbrojnošů, v němž přebývala hradní posádka a odkud měli strážci přímý vstup na hradby. Dům se dnešních časů dočkal ve velmi autentickém stavu a návštěvníci si v něm staré časy mohou připomenout díky zajímavé expozici. K vidění je v ní například leštěná jezdecká zbroj nebo chladné zbraně.
Dům zbrojnošů na Svojanově
Hora Matky Boží
Ve výšce bezmála osmi stovek metrů nad mořem, na Hoře Matky Boží nad městem Králíky už tři stovky let stojí klášter. V místě, kam mířila procesí, ho nechal vystavět králický rodák, později královéhradecký biskup Tobias Jan Becker, který tak splnil svůj dětský slib. Klášter s kostelem a poutním domem vítal poutníky dlouhé roky, v době reforem Josefa II. ale i on málem přestal existovat. Jeho představený ho ale nejspíš jednou chytrou odpovědí panovníkovi zachránil. Nově vzniklá expozice připomíná období, kdy klášter sloužil jako vězení řeholníků. Ti se stali po nástupu komunistů nepohodlnými a jedním z míst, kde dožívali, byla i Hora Matky Boží. Tohle smutné období připomíná nově vzniklá expozice, kterou si samozřejmě prohlédneme.