Reportáže v regionech
Kaštanka
Když přijde řeč na kaštany, většina z nás si určitě vzpomene na výrobu různých zvířátek. Ale my vás dnes zavedeme ke kaštanům, které byste u nás možná až tak nečekali. V Nasavrkách, které bývají nazývány bránou do Železných hor, nás totiž čeká sad kaštanovníků setých nebo taky jednoduše jedlých kaštanů. A může se pochlubit jedním nej… Je nejvýše položeným sadem svého druhu ve střední Evropě. Kaštan dokonce najdete ve znaku města. Připomíná zdejší dlouhou tradici jejich pěstování v městečku. U jejího zrodu stál v roce 1776 majitel panství Jan Adam Auersperg, který si přivezl několik stromků z cest po Itálii a nechal je zasadit na svahu za zámkem. A protože pro místní nejsou jedlé kaštany až tak velkou vzácností, určitě nám prozradí, jaké dobroty se z nich dají připravit.
Kaštanka
Zámecký areál v Cholticích
Spojit procházku v přírodě s výpravou do historie můžete při návštěvě zámeckého areálu v Cholticích. Už na konci 14. století tu podle historických pramenů stávala středověká tvrz. Ve druhé polovině 16. století byla přestavěna ve stylu raného baroka a její ozdobou se stal rozlehlý park a obora. Ty patří k vyhledávaným místům i dnes. Panstvo tu kdysi chovalo koně, ryby, ale taky včely a daňky. Užívalo si zároveň různých radovánek – lovu, jízdy na koních nebo lukostřelby. A zabydlely se tu rovněž vzácné rostliny, například dva nejstarší stromy v Čechách, platany východní, které tu rostou od konce 17. století. Vzácný je i jinan dvoulaločný, metasekvoj šinkvu a sekvoj obrovská. K oblíbencům zdejších zahradníků i návštěvníků patří tulipánovník liliokvětý, který rozkvétá v druhé polovině června a obsypou ho tisíce květů.
Zámecký areál v Cholticích
Technické muzeum
Dlouhá léta fungoval v Mladějově závod, v němž se zpracovávala šamotová hlína z okolních dolů. Provoz tu ale skončil a kdo ví, jak by areál dopadl, nebýt několika nadšenců. Ti se v devadesátých letech minulého století pustili do jeho záchrany a postupně ho proměnili v Technické muzeum. Nejprve zprovoznili úzkorozchodnou železnici, po které se v letních měsících můžete svézt parní mašinou. A pak začali shromažďovat a taky opravovat různé technické zázraky minulých desetiletí. V jejich sbírce se objevily zemědělské, stavební a taky dopravní stroje, z nichž mnohé jsou opravdovými unikáty. Prohlédnout si v muzeu můžete i řadu strojů stabilních, které postupně nahrazovaly mobilní parní lokomotivy. A my vám k té podívané ještě přidáme vyprávění o tom, co všechno pánové podnikají k rozšíření své expozice.
Technické muzeum
Dělostřelecká tvrz Bouda
Převrácený nebo utržený bunkr, ale taky nejmenší dělostřelecká tvrz našeho systému předválečného opevnění. Mezi tím vším vás v Králické oblasti provede patnáctikilometrová naučná stezka nazvaná Betonová hranice, na které si můžete prostudovat tři desítky informačních tabulí s fotkami, plány a dalšími zajímavostmi. My se zastavíme v nejmenší československé dělostřelecké tvrzi Boudě. Ač je nejmenší, na její stavbu bylo zapotřebí víc než 20 tisíc kubíků betonu a přes tisíc tun ocelové výztuže. Pro milovníky historie je určitě příjemnou skutečností to, že po válce neprošla žádnými změnami a vlastně ani nebyla využívaná, takže zůstala v té podobě, v jaké byla vybudována. Projdeme si její kilometr a půl dlouhé podzemní prostory, prozradíme, k čemu všemu sloužily a co se zachovalo.
Dělostřelecká tvrz Bouda
Tvrz Orlice
Na východě Čech, na kraji Letohradu, vás pozveme k prohlídce staré tvrze Orlice. Vyrostla pravděpodobně na konci 13. století, o zhruba tři stovky let později byla přestavěna na renesanční zámek. Poté, co se panstvo odstěhovalo, začala sloužit hospodářským účelům. Ve druhé polovině 20. století chátrala, ale před několika lety se jí ujali noví majitelé, vrátili jí zašlý lesk a zpřístupnili ji veřejnosti. A tak se můžeme přenést o několik století zpátky. Nejstarší částí je gotické sklepení, nahlédnout můžeme i do sklípku, ve kterém jsou k vidění historické zbraně. A pak nás už čeká renesanční rytířský sál proměněný v restauraci. Můžeme v něm obdivovat ikony, které jsou jakýmsi satirickým pohledem na tehdejší společnost. Prohlédneme si i zámeckou kuchyni a přehlédnout nesmíme sgrafita zdobící tvrz zvenku. Ta ve venkovském prostředí rozhodně nebývala běžná.