Reportáže v regionech
Technické muzeum
Dlouhá léta fungoval v Mladějově závod, v němž se zpracovávala šamotová hlína z okolních dolů. Provoz tu ale skončil a kdo ví, jak by areál dopadl, nebýt několika nadšenců. Ti se v devadesátých letech minulého století pustili do jeho záchrany a postupně ho proměnili v Technické muzeum. Nejprve zprovoznili úzkorozchodnou železnici, po které se v letních měsících můžete svézt parní mašinou. A pak začali shromažďovat a taky opravovat různé technické zázraky minulých desetiletí. V jejich sbírce se objevily zemědělské, stavební a taky dopravní stroje, z nichž mnohé jsou opravdovými unikáty. Prohlédnout si v muzeu můžete i řadu strojů stabilních, které postupně nahrazovaly mobilní parní lokomotivy. A my vám k té podívané ještě přidáme vyprávění o tom, co všechno pánové podnikají k rozšíření své expozice.
Technické muzeum
Dělostřelecká tvrz Bouda
Převrácený nebo utržený bunkr, ale taky nejmenší dělostřelecká tvrz našeho systému předválečného opevnění. Mezi tím vším vás v Králické oblasti provede patnáctikilometrová naučná stezka nazvaná Betonová hranice, na které si můžete prostudovat tři desítky informačních tabulí s fotkami, plány a dalšími zajímavostmi. My se zastavíme v nejmenší československé dělostřelecké tvrzi Boudě. Ač je nejmenší, na její stavbu bylo zapotřebí víc než 20 tisíc kubíků betonu a přes tisíc tun ocelové výztuže. Pro milovníky historie je určitě příjemnou skutečností to, že po válce neprošla žádnými změnami a vlastně ani nebyla využívaná, takže zůstala v té podobě, v jaké byla vybudována. Projdeme si její kilometr a půl dlouhé podzemní prostory, prozradíme, k čemu všemu sloužily a co se zachovalo.
Dělostřelecká tvrz Bouda
Tvrz Orlice
Na východě Čech, na kraji Letohradu, vás pozveme k prohlídce staré tvrze Orlice. Vyrostla pravděpodobně na konci 13. století, o zhruba tři stovky let později byla přestavěna na renesanční zámek. Poté, co se panstvo odstěhovalo, začala sloužit hospodářským účelům. Ve druhé polovině 20. století chátrala, ale před několika lety se jí ujali noví majitelé, vrátili jí zašlý lesk a zpřístupnili ji veřejnosti. A tak se můžeme přenést o několik století zpátky. Nejstarší částí je gotické sklepení, nahlédnout můžeme i do sklípku, ve kterém jsou k vidění historické zbraně. A pak nás už čeká renesanční rytířský sál proměněný v restauraci. Můžeme v něm obdivovat ikony, které jsou jakýmsi satirickým pohledem na tehdejší společnost. Prohlédneme si i zámeckou kuchyni a přehlédnout nesmíme sgrafita zdobící tvrz zvenku. Ta ve venkovském prostředí rozhodně nebývala běžná.
Tvrz Orlice
Pevnost Hůrka
Když se v polovině třicátých let minulého století začalo budovat pohraniční opevnění, které nás mělo chránit, začalo se stavět i nedaleko města Králíky. Pevnost Hůrka patří k největším stavbám československého obranného systému, pod zemí se tu ukrývají bezmála dva kilometry chodeb a sálů, které měly sloužit pro ubytování posádky, uskladnění zásob pro vojáky a taky munice potřebné pro obranu našich hranic. Našli bychom tu kasárna, ošetřovnu, pěchotní i dělostřelecký srub a rovněž otočnou a výsuvnou dělovou věž. Ta byla vystavěna v nadmořské výšce 666 metrů. Celý objekt sloužil do roku 2009 Československé armádě, dnes je z něj muzeum, v němž se můžeme vrátit do předválečných let. A když vyšlápneme po takřka třech stovkách schodů na zmiňovanou věž, čeká nás i nádherný výhled do dalekého okolí.
Pevnost Hůrka
Dráteník
Drátenické řemeslo zná většina z nás jen ze starých filmů či knih. Na vlastní oči viděl dráteníka pracovat málokdo. Pokud byste se chtěli o práci, kterou naše prababičky využívaly častěji, než si možná myslíme, dozvědět víc, pozveme vás do skanzenu Veselý kopec. Od jara do podzimu tam můžete při práci sledovat Miroslava Hejduka. Ale nemyslete si, že se v oboru vyučil. Pracoval jako řidič, a když pak přišel o práci, pomáhal manželce při její práci ve skanzenu. No, a zjistil, že tam mají ledacos, ale dráteníka ne. O starém řemesle, které si oblíbil, nám řekne hodně zajímavostí. A taky vyvrátí jednu všeobecně zažitou představu. Taky si myslíte, že se drátovalo jen rozbité nádobí? Kdepak, drát totiž fungoval i u nového, třeba jako vodič tepla při pečení.