Reportáže v regionech
Arboretum
V Nasavrkách v Železných horách nás čekají pracovité včely. Hned při vstupu do zdejšího arboreta se setkáme s patronem jejich chovatelů, Ambrožem, konkrétně tedy s klátem, který ho znázorňuje. Arboretum začali budovat na jaře roku 2003, kdy tu vysadili první stromy a keře. Je to vlastně taková škola včelařů. Mají šanci se tady dozvědět, jak o pilné tvorečky co nejlépe pečovat. I proto tady pěstují víc než 400 druhů rostlin. Za pozornost docela určitě stojí i prosklený úl, který nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do včelího mikrosvěta. Je mimo jiné skvělou pomůckou pro všechny studenty ze zdejšího odborného učiliště, na němž se se včelařskou tématikou seznamují zájemci ve věku od 16 do 70 let, přičemž víc než polovina z nich má za sebou už vysokou školu.
Arboretum
Zámek Pernštejnů
V Pardubicích nejprve vyrostla tvrz pánů z Dubé. Tu později nahradil gotický vodní hrad. A jeho pány se v roce 1491 stali Pernštejnové. Členové významného šlechtického rodu se postarali o jeho zásadní proměnu. O tu první se zasloužil Vilém, který změnil dispozice sídla. Tehdy vyrostla mohutná věž a taky palác. Vilémovi synové pak zařídili přestavbu ve stylu renesance. Zámek se ještě víc rozrostl. Éru pánů z Pernštejna dodnes připomínají některá místa i výzdoba. Kupříkladu bohatě zdobený zámecký portál, který je oslavou slavného šlechtického rodu. Ve třech renesančních sálech pak můžeme obdivovat nejucelenější a nejhodnotnější soubor raně renesančních maleb. A k vidění je tu taky první ženský akt v českém malířství.
Zámek Pernštejnů
Zámek Slatiňany
Na zámku ve Slatiňanech býval doma rod Auerspergů. Využívali ho sice pouze jako letní sídlo, ale technické vymoženosti, které si na něm dopřávali, jim mohl závidět kde kdo. Mezi ty největší patřily tehdy splachovací záchody nebo například koupelny se vzduchotechnikou. Tím však modernizace zámku neskončila. Najdeme tu totiž i kuchyně s výtahy na dopravu jídel. Stejně jako mnoho dalších budov a památek, tak i zdejší zámek trpěl během druhé světové války, po ní v něm pak bylo zřízeno koňské muzeum. I proto je hodně těžké dohledat původní zařízení. Přesto se areál pomalu, ale jistě dostává zpátky do původní podoby. Vrací se sem historické vybavení a taky třeba vzácné tapisérie.
Zámek Slatiňany
Semanín
Okolím obce Semanín na východě Čech nás provede sedmikilometrová naučná stezka. Na jejích deseti zastaveních se seznámíme s nejzajímavějšími semanínskými památkami, nahlédneme do historie kraje a budeme taky obdivovat přírodu. Naše putování začneme u zvonice, která vyrostla v 17. století a pyšní se hned několika zvláštnostmi. Neobvyklá je například hvězda nad půlměsícem na špici. Pak nás čeká třeba takzvané knajpoviště. Dozvíme se, jak tohle označení vzniklo, a vyzkoušíme si na vlastní kůži účinky otužování. Zapátráme rovněž po kameni, kterému se říkalo nevěstin, a dozvíme se, proč se k němu vypravovaly svobodné dívky. Těšit se můžete i na štoly, v nichž se těžíval lupek a samozřejmě taky na výhledy do kraje.
Semanín
Muzeum kávy – pražírna
Bez kávy si mnozí z nás nedovedou představit start do nového dne. Jiří Sýkora z Pardubic si ji ale zamiloval natolik, že s ní den začíná i končí. V duchu rodinné tradice, kterou započal už jeho pradědeček Josef, zrna praží. A svou provozovnu doplnil poklady z rodinné sbírky všeho, co s kávou a jejím zpracováním souvisí. Prohlédneme si zařízení, která sloužila k pražení i mletí a taky různé doplňky. Dozvíme se, jak se liší druhy zrn, bude nás zajímat, jak lahodný mok konzumují ve vzdálených koutech světa a samozřejmě taky samotné pražení, které je hotovou alchymií. Pokud si myslíte, že káva při tomhle procesu voní, jak se říká, tak vás vyvedeme z omylu. Možná i proto se pražírny stavěly na okrajích měst. A neplatí prý ani naše zažité, že čím větší je množství vody, tím slabší káva je.
