Reportáže v regionech
Hvězdárna
Víte, kde stála první lidová hvězdárna u nás? V Pardubicích a založil ji před 105 lety Baron Arthur Kraus. Otevřel ji tehdy přímo ve svém domě. Vstoupit do ní bylo možné bez placení a výkladu se tu dočkal každý zájemce. Tohle zařízení sice bohužel po smrti svého zakladatele zaniklo, ale místní astronomové na něj nezapomněli. Proto když později vznikla ve městě perníku hvězdárna nová, pojmenovali ji právě po něm. Letos je téhle pozorovatelně oblohy 25 let a my se vypravíme na její prohlídku. Najdeme tu mimo jiné jeden ze dvou největších dalekohledů v naší zemi. A taky různé výstavy, které se snaží návštěvníkům přiblížit vesmír a jeho nej. Dozvíme se taky, že už třem obyvatelům města se dostalo té pocty, že po nich byla pojmenovaná planetka.
Hvězdárna
Kaktusář
Životní láskou Pavla Pavlíčka z Chrudimi se staly kaktusy. Ale, jak už to bývá, před třiačtyřiceti lety ho k nim přivedla náhoda. Ve skleníku, postaveném původně pro papriky a rajčata, objevil kytičku mamilárie, kterou si tam prý zcela bezděčně postavil. A začala ho poutat svojí krásou i proměnami. Protože měl švagra kaktusáře, slovo dalo slovo a začali spolu rostliny měnit. Dnes má unikátní a velmi početnou sbírku. Jeho poklady pocházejí především z Mexika a Severní Ameriky. Pichlavé krasavce roztodivných tvarů si každý jejich milovník může pojmenovat dle své fantazie. Například jednomu skvostu se říká Biskupská čepička. Představíme si i další neobvyklé kousky a dozvíme se, kde všude jsou k vidění.
Kaktusář
Zahrada Harta
Nedaleko Vysokého Mýta vyrostla unikání zahrada. U jejího vzniku stál Luděk Hojný. Nápad vytvořit na původním pozemku svých předků zahradu s kaskádovými rybníčky se v jeho hlavě zrodil už před mnoha lety. Pamatoval si, jak se tu často v podmáčené půdě trápily traktory, a řekl si, že by mohl vody v krajině využít. A tak začala vznikat první jezírka. Pak vysadil spoustu keřů, stromů a dalších rostlin. Mezi nimi se samovolně uchytily orobince nebo poměrně vzácná bahenní šípatka. A nakonec vybudoval výběhy, v nichž se zabydlela celá řada zvířat. Luděk sám má hodně rád želvy, takže ty tu samozřejmě mají početné zastoupení. Ale těšit se můžete i na druhy živočichů, které nejsou příliš často k vidění ani v zoologických zahradách.
Zahrada Harta
Keltský archeopark
V Nasavrkách vás pozveme na výpravu do časů Keltů. Roste tu totiž unikátní skanzen. Při příchodu k areálu nás přivítá mohutné opevnění, příkop a valy. Ale taky třeba keltská dívenka ženoucí stádečko ovcí do bezpečí oppida. Vše, co kolem sebe uvidíte, je dílem party nadšenců a milovníků historie. Spolupracují s archeology i s různými odborníky na lidovou architekturu a rovněž s etnografy. Inspirací pro ně je nedaleká lokalita, kterou kdysi dávno Keltové postavili. Díky archeologickému výzkumu tohoto místa známe rozmístění jednotlivých staveb a taky jejich půdorysy a tvůrci skanzenu podle nich budují dvorce i další stavby. Během několika let by jich tu mělo být k vidění na tři desítky. Pokud byste chtěli do časů dávno minulých nahlédnout osobně, můžete se do Nasavrk vydat i na některou ze zdejších akcí.
Keltský archeopark
Dřevíkov
Rozlehlá obec Vysočina má několik částí. My jsme si k návštěvě tentokrát vybrali Dřevíkov, založený v polovině 16. století. Začneme na návsi, kde by dnes zřejmě stála řada roubenek, nebýt několika ničivých požárů. Za pozornost ovšem stojí i ulička, která je spojena s příchodem židovské komunity do Dřevíkova. První rodiny se tu podle historických pramenů usadily na úplném počátku 18. století. Starousedlíci je přijali, jejich soužití se podle všeho obešlo bez vážnějších sporů. Ještě v první polovině téhož věku vznikl pár set metrů za obcí taky lesní židovský hřbitov, který si můžeme projít. Dozvíme se, jak se tu pohřbívalo a proč se někomu může zdát, že tu jsou vlastně hřbitovy dva. A přidáme i pár dalších zajímavostí o obci.
