Reportáže v regionech
Pěstitel kaktusů
Milovníci pichlavých krasavců si přijdou na své v království Michala Svobody ze Svítkova. V jeho sklenících byste jich napočítali desetitisíce z různých koutů světa. Nadšený pěstitel se jim začal věnoval už ve školních letech. Po vojně pak své zálibě propadl víc a začal budovat skleníky, kterých dodnes přibývá. Zeptáme se, jaký je vlastně rozdíl mezi kaktusy a sukulenty, i na to, jak tyhle rostliny přišly ke svému názvu. Všechny mají na listech nebo na těle póry, které je chrání při velkých teplotách. Při suchu je zatahují, při dešti jimi do sebe zase nabírají vodu, kterou v sobě dokáží udržet i několik měsíců. 90 % těchto rostlin tvoří právě životodárná kapalina. Všem zájemcům o tuhle nevšední podívanou dáme i tip, kde a kdy by poklady Michala Svobody mohli obdivovat na vlastní oči.


Pěstitel kaktusů
Poklady zbrojnice
Příznivce vojenské a lovecké historie určitě potěšíme prohlídkou výstavy Poklady zbrojnice, která se zabydlela v několika sálech pardubického zámku. A jedná se vskutku o unikátní podívanou. Sešlo se tu totiž na 400 chladných i palných zbraní a taky brnění a dalších militarií ze šlechtických sbírek schraňovaných na celkem 35 českých a moravských památkách. K vidění je mezi nimi i celá řada unikátů. Třeba kulovnice se skleněnou hlavní nebo takzvaný čtyrák, tedy puška se čtyřmi kulovými hlavněmi. Ale taky část souboru malované renesanční zbroje ze zámku Konopiště, která patří k nejcennějším kouskům svého druhu na světě. Dozvíte se i to, čemu se říkalo těšínka a jaké zbraně používali ti nejmladší studenti kadetních škol.


Poklady zbrojnice
Školní mlýn
V Pardubicích se v historické budově, která slouží Střední průmyslové škole potravinářství a služeb, pyšní jedním technickým unikátem. Mají tam totiž školní mlýn. Postaven byl po druhé světové válce firmou Prokop a synové za spoluúčasti žáků a zaměstnanců školy. A dodnes funguje. Mele se na původních válcových stolicích. Dají se v něm vyrábět všechny druhy mouky. Semele zhruba sedm tun obilí ročně. Nejen, že pomáhá při výuce základů mlynářského řemesla, ale z mouky, která tu vznikne, pak žáci pečou. Takže to tu od rána voní nejrůznějšími dobrotami. Pečivem i cukrářskými výrobky. Pokud byste měli chuť si starou budovu i její poklady prohlédnout osobně, prozradíme vám, kdy se ve škole koná tradiční den otevřených dveří.


Školní mlýn
Malá Haná
Už jste někdy slyšeli o malé Hané? Pokud ne, nebudete nejspíš sami. Oblast na pomezí Čech a Moravy turisti ještě neobjevili. My se vám pokusíme její krásy i zajímavosti přiblížit. Krajinu zdobí drsná Drahanská vrchovina, Boskovická brázda i Podorlická pahorkatina. Najdeme tu taky několik zajímavých měst. Centrem regionu je Jevíčko. Bývalé královské město, jedno z nejstarších měst na Moravě. Připomeneme si jeho historické památky, k nimž patří augustiniánský klášter nebo taky židovský hřbitov. Prohlédneme si vzácný starý zvon a vystoupáme na vrchol věže, z níž se nám naskytne okouzlující výhled do okolí. Dohlédneme i na kopec Hušák. K němu se pak vydáme. Zastavíme se například u Holubí studánky, k níž se váže několik pověstí. Voda v ní má podle nich léčivé účinky.


Malá Haná
Lanškroun
Město Lanškroun bylo založeno ve 2. polovině 13. století. Podle pověsti jsou však jeho kořeny mnohem starší. Sahají prý do 6. století našeho letopočtu, kdy do těchto končin přišel germánský kmen Hermundurů. Jejich vůdce Panilius se v novém sídle nechal korunovat a odsud má pocházet i název Lanškroun, původně Landskrone, neboli "Koruna země".

