Reportáže v regionech
Paličkovaná krajka
Paličkovaná krajka se poprvé objevila v 15. století v Itálii, odkud se velmi rychle rozšířila do celé tehdejší Evropy. K dokonalosti tohle umění přivedli flanderští mistři. Jemné vzory se pak dostaly až do Čech a baštou téhle tvorby u nás vždy bývalo Vamberecko. S místní krajkou je spjata i rodačka z Dobrušky Hana Kozubová, krajkářka a návrhářka, jejíž doménou jsou zejména paličkované obrazy. Tvoří je v nedalekém Lanškrouně, kde taky můžete obdivovat celou řadu jejich děl. Poradíme vám, kde jsou k vidění a kromě toho vám přiblížíme příběh paní Hany. Textilním technikám se věnuje už od mládí. Tkala třeba gobelíny. Jejím osudem se ale nakonec stalo právě paličkování. Budeme ji pozorovat při tvorbě obrazů a prozradí nám, jak postupuje.
Paličkovaná krajka
Tiffany technika
Jaroslav Linhart z Pardubic-Ohrazenic se vyučil brusičem skla. Nakonec mu ale učarovala trochu jiná práce s křehkým materiálem. Věnuje se tvorbě vitráží technikou, kterou vymyslel Louis Comfort Tiffany. Zpočátku své výtvory rozdával známým a kamarádům. Později s nimi začal objíždět řemeslné trhy, obchody i galerie. Tam jeho výrobky slaví úspěchy i dnes. Navíc je zdobí regionální značka Kraj Pernštejnů. Do tajů svého koníčka, Jaroslav rád zasvěcuje svou přítelkyni, která mu pomáhá. Do své dílny nechá nahlédnout i nás a vysvětlí nám, jak jeho šperky, lampy a obrazy vznikají a co všechno k práci potřebuje. Dozvíme se navíc taky to, v čem je rozdíl mezi klasicky vyráběnými vitrážemi a těmi, které dělá on, kde hledá pro svá díla inspiraci a čím se snaží oblíbenou techniku oživit.
Tiffany technika
Pěstitel kaktusů
Milovníci pichlavých krasavců si přijdou na své v království Michala Svobody ze Svítkova. V jeho sklenících byste jich napočítali desetitisíce z různých koutů světa. Nadšený pěstitel se jim začal věnoval už ve školních letech. Po vojně pak své zálibě propadl víc a začal budovat skleníky, kterých dodnes přibývá. Zeptáme se, jaký je vlastně rozdíl mezi kaktusy a sukulenty, i na to, jak tyhle rostliny přišly ke svému názvu. Všechny mají na listech nebo na těle póry, které je chrání při velkých teplotách. Při suchu je zatahují, při dešti jimi do sebe zase nabírají vodu, kterou v sobě dokáží udržet i několik měsíců. 90 % těchto rostlin tvoří právě životodárná kapalina. Všem zájemcům o tuhle nevšední podívanou dáme i tip, kde a kdy by poklady Michala Svobody mohli obdivovat na vlastní oči.
Pěstitel kaktusů
Poklady zbrojnice
Příznivce vojenské a lovecké historie určitě potěšíme prohlídkou výstavy Poklady zbrojnice, která se zabydlela v několika sálech pardubického zámku. A jedná se vskutku o unikátní podívanou. Sešlo se tu totiž na 400 chladných i palných zbraní a taky brnění a dalších militarií ze šlechtických sbírek schraňovaných na celkem 35 českých a moravských památkách. K vidění je mezi nimi i celá řada unikátů. Třeba kulovnice se skleněnou hlavní nebo takzvaný čtyrák, tedy puška se čtyřmi kulovými hlavněmi. Ale taky část souboru malované renesanční zbroje ze zámku Konopiště, která patří k nejcennějším kouskům svého druhu na světě. Dozvíte se i to, čemu se říkalo těšínka a jaké zbraně používali ti nejmladší studenti kadetních škol.
Poklady zbrojnice
Školní mlýn
V Pardubicích se v historické budově, která slouží Střední průmyslové škole potravinářství a služeb, pyšní jedním technickým unikátem. Mají tam totiž školní mlýn. Postaven byl po druhé světové válce firmou Prokop a synové za spoluúčasti žáků a zaměstnanců školy. A dodnes funguje. Mele se na původních válcových stolicích. Dají se v něm vyrábět všechny druhy mouky. Semele zhruba sedm tun obilí ročně. Nejen, že pomáhá při výuce základů mlynářského řemesla, ale z mouky, která tu vznikne, pak žáci pečou. Takže to tu od rána voní nejrůznějšími dobrotami. Pečivem i cukrářskými výrobky. Pokud byste měli chuť si starou budovu i její poklady prohlédnout osobně, prozradíme vám, kdy se ve škole koná tradiční den otevřených dveří.
