Reportáže v regionech
Červená hora
Nedělní putování odstartujeme na nejvyšším místě celého Opavska, vrcholu Červeného hory. Mluvit budeme ale i o meteorologické stanici nebo generálu Laudonovi a bitvě u Guntramovic.
Pozveme vás i do památníku. „Meteorologická stanice Červená je nejodlehlejší stanicí v celé síti meteorologických stanic a podle mě je i nejkrásnější. Je původní, zachovalá. Už za války tady byla naváděcí stanice pro Luftwaffe, měla krycí název Wheaterstation. V roce 1952 tady byla postavena tato budova,“ říká pozorovatel Daniel Říčan.
Modrá značka vede z obce Guntramovice údolím říčky Budišovky. Půjdeme-li však dál po cestě a za lesem odbočíme vlevo po polní cestě, přijdeme k zajímavému památníku Cesty česko-německého porozumění na místě bojiště z doby prusko-rakouských válek.
Cesta vás dál zavede ke Zlaté lípě, pod kterou dle pověsti odpočíval generál Laudon, zde narazíme na modrou značku. Od lípy vede neznačený chodník (přibližně dál ve směru příchodu) ke kráteru sopky.
Červená hora 749 m n. m. je osamoceným stratovulkánem. Nepočítá se přímo do soustavy Jesenických sopek, ale svojí polohou je na směru zemské pukliny jako uvedené vrchy, také charakteristikou svého složení je s nimi totožná.
Zalesněný objekt hory nad Dvoreckou plošinou působí romanticky a její dobře vytvarovaný hřibovitý útvar uvnitř kráteru působí jako obelisk či pomník dávným bohům.
Po modré značce pak pokračujeme směrem k lesu, kolem meteorologické stanice na vrcholu Červené hory a zpět do Budišova nad Budišovkou.
Náš výlet po Červené hoře zakončíme u legendami opředené, „Zlaté lípy“. Možná je tady poklad, možná zachránila generála Laudona.
Červená hora
Sedloňov a Jarmila Haldová
V orlickohorském Sedloňově bydlí už přes třicet let paní Jarmila Haldová. Přestěhovala se sem z Prahy a inspirovala se životním stylem i tradicemi místních. Začala pracovat se dřevem a její postavičky, a nejen ony, jsou zdobeny krásnými sytými temperovými barvami.
Její tvorba si zavdala i s literárními nebo hudebními náměty, třeba s Prodanou nevěstou nebo Babičkou. Zaměřuje se i na betlémy. Má sto postaviček a stejné množství zvířátek.
Do dřevěného reliéfu vepsala i pověst vyprávějící o tom, jakže obec ke svému jménu přišla. Její výstava pak ukazuje i historii zimního sportu, hlavně lyžování. V naší reportáži vám ukážeme jen zlomek z celkové tvorby výtvarnice Jarmily Haldové, která o sobě dala vědět i kolekcí reliéfních dřevěných obrazů českých světců.
Obec Sedloňov je hodně spjata s činností šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů. I o tom se více dozvíte v naší reportáži.
Sedloňov a Jarmila Haldová
Hodinky Prim
Hodinky značky Prim. Dnes opět zažívají svůj návrat, při osobním setkání vám dnes dokážou vyrobit primky přesně podle vašich představ a požadavků. Vznikaly v Závodě Chronotechna v Novém Městě nad Metují od roku 1949 – tehdy jako tuzemská novinka náramkových hodinek. Kvalitní strojek se švýcarským mozkem – i tak se o nich mluvilo.
Kromě hodinek, které samozřejmě uvidíte, vás seznámíme i s jejich vášnivým sběratelem panem Liborem Hovorkou. Zná všechny typy, ví o nich snad všechno. Třeba i to, které že primky měly asi největší úspěch – model Sporty. Na ruce ho v boji s kanálem La Manche měl v roce 1971 i František Venclovský. S mořským vlkem – jachtařem Richardem Konkolským – zase tento model obeplul celou zeměkouli.
Hodinky Prim
Hodinky Prim
Hodinky značky Prim. Dnes opět zažívají svůj návrat, při osobním setkání vám dnes dokážou vyrobit primky přesně podle vašich představ a požadavků. Vznikaly v Závodě Chronotechna v Novém Městě nad Metují od roku 1949 – tehdy jako tuzemská novinka náramkových hodinek. Kvalitní strojek se švýcarským mozkem – i tak se o nich mluvilo.
Kromě hodinek, které samozřejmě uvidíte, vás seznámíme i s jejich vášnivým sběratelem panem Liborem Hovorkou. Zná všechny typy, ví o nich snad všechno. Třeba i to, které že primky měly asi největší úspěch – model Sporty. Na ruce ho v boji s kanálem La Manche měl v roce 1971 i František Venclovský. S mořským vlkem – jachtařem Richardem Konkolským – zase tento model obeplul celou zeměkouli.
Hodinky Prim
Poutní místo Homol
Homol – poutní místo, které najdete v Podorlicku. Jde o kopec, jehož název i tvar dal jméno celé oblasti. Na jeho vrcholu samém stojí pak chrám, dnes poutní místo, k němuž nás dovede kamenné schodiště – tak vzácné a unikátní, že podobné v celé střední Evropě nenajdete.
Homolské schody jsou pozdně barokní prací. Na vrcholku kopce stával prý kdysi hrad, který dobyl sám Karel IV. na svém bojovém tažení proti Mikulášovi z Potštejna.
Základní kámen poutnímu místu tady byl položen až o několik století později, v roce 1692 – na popud hraběnky Terezie Eleonory, která si přála zbudovat svatyni pro tamní věřící.
Celý kopec je obestřen záhadami a tajemstvím, které daly vzniknout několika různým legendám.