Reportáže v regionech
Kolowratský zámek
Na přelomu 16. a 17. století nechal postavit v Rychnově nad Kněžnou majitel panství Kryštof Betengel z Neyenperku jako rodovou hrobku svatyni. Kostel Nejsvětější Trojice.
Názory na vznik stavby se ale různí. Prý to nebyl on, kdo nechal kostel vystavět, ale chudý rychnovský vařečkář Kryštof, který tak dal najevo svůj dík zázračnému zbohatnutí.
Na celkové kompozici stavby se podílel italský stavitel Jan Blažej Santini Aichel. Kostel stál dřív než zámek a pan stavitel se rozhodl, že proti původnímu průčelí kostela postaví průčelí novější. A mezi oběma průčelími jsou docela dobře schované dvě kaple, kopie loretánské a kaple Pražského Jezulátka.
Za zmínku a podívání určitě stojí k obrazová výzdoba: tematické obrazy, na kterých Panna Maria žehná Kolowratům i zámku samému. V roce 1714 tady za kostelem postavil Norbert Leopold piaristické gymnázium. A v roce 1798 si se stavbou bohužel pohrál i blesk.
Kolowratský zámek
Zámek Náchod
Na konci 19. století Náchod kulturně vzkvétá a daří se mu. Důležité a neopomenutelné je i to, že Biron do Náchoda dorazil v srpnu 1797 se svými čtyřmi dcerami a manželkou.
Jedna z dcer se po jeho smrti v roce 1800 stává dědičkou celého panství. Jde o Kateřinu Vilemínu, kněžnu Zaháňskou, kterou proslavila ve svých obrázcích z venkovského života Božena Němcová.
Slovo dostane autorka expozice, kterou jsme si přijeli do Náchoda prohlédnout, paní Marie Vakulová. Petr Biron byl velmi úspěšný podnikatel – peníze mu šly hlavně z těžby uhlí a doly, které mu patřily, pojmenovával podle členů své rodiny.
S paní Vakulovou si zámecké komnaty projdeme popořádku, abychom se podívali na vývoj bytové kultury od dob Bironových až časů posledního majitele panství Schamburga-Lippé. Obdivovat budeme hlavně biedermeier i romantismus.
Zámek Náchod
Bitva u Náchoda
Rok 1866 byl v naší zemi, tehdy spadající do područí Rakousko-Uherska, rokem válečným. Řež mezi pruským královstvím a rakouskou mnohonárodnostní říší měla rozhodnout o vedoucím postavení v tzv. Německém spolku. Jedna z nejvýznamnějších bitev tohoto konfliktu se udála 27. června 1866 v Náchodě a jeho okolí.
Bitvu a její účastníky připomíná na konci minulého století zbudovaná naučná stezka „Náchod – Vysokov – Václavice 1866“. Jak už vyplývá z jejího názvu, prochází obcemi, které byli bezprostředně zasaženy válečným střetnutím mezi rakouským VI. armádním sborem vedeným polním podmaršálkem Vilémem baronem Rammingem a pruským V. armádním sborem generálmajora von Steinmetze.
Trasa je označena turistickou značkou pro naučnou stezku a vede po turisticky značených cestách. Byla zřízena v letech 1996–1998 Spolkem přátel vojenské historie – 6. praporem polních myslivců Náchod za spolupráce Městského úřadu Náchod a obecních úřadů Kramolna, Vysokov a Provodov–Šonov.
Slavnostní odhalení naučné stezky se uskutečnilo 27. června 1998 za účasti tradičních historických jednotek z celé České republiky.
Bitva u Náchoda
Chlumec nad Cidlinou
Ať už přijíždíte k městu Chlumec nad Cidlinou z jakékoliv světové strany, uvítá vás silueta zámku Karlova Koruna. Malebný barokní zámek už po tři staletí neodmyslitelně patří k panoramatu města na břehu řeky Cidliny. Stejně tak je se životem města spjat i rod Kinských.
Karlova Koruna, k jeho stavbě přizval hrabě František Ferdinand Kinský, vynikající umělce své doby, italského architekta Giovanni Santiniho Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku.
Stavba se uskutečnila v letech 1721–1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna.
Zámek nese typické prvky Santiniho osobitosti a geniality. Ke středovému válci o dvou patrech připojil tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. V severní části mezi křídla vsunul Santini otevřené schodiště k prvnímu patru, zepředu kryté vyzděným pláštěm se třemi vchody.
Dokonalá centrální kompozice je patrná již z umístění zámku do krajiny a to ještě bylo zdůrazněno třemi alejemi ke třem branám parku.
Nedostatek prostorů v zámku vedl ke výstavbě hospodářských budov v jeho okolí – Tereziánský trakt a Liechteinský trakt. Na počátku 19. století vystavěl stavitel Koch empírovou oranžerii.
Chlumec a Kinští jsou pevně spjati se slavnou tradicí honů a chovem koní. Lov zvěře patřil k nejoblíbenějším radovánkám šlechty.
Velký význam měl titul nejvyššího lovčího Českého království, jehož majitel se zodpovídal za stavy zvěře na královských panstvích a dohlížel na přípravy štvanic s královskou účastí.
V této funkci se často setkáváme se jménem Kinských – neboť chlumecké panství společně s panstvím pardubickým a poděbradským tvořilo obrovské území vhodné pro honitbu.
Po roce 1948 byl zámek v držení Československého státu. A byla zde vybudována expozice Baroko v Čechách, kterou zaštiťovala Národní galerie.
V roce 1992 došlo k restituci a majetek se navrátil do rukou původních majitelů – rodině Kinských.
Expozice Národní galerie byla nahrazena novou, interiérovou zámeckou expozicí, která se týká dějin rodu Kinských a chovu koní na Chlumci.
Chlumec nad Cidlinou
Kamenická škola
V roce 1883 podalo hořické zastupitelstvo vídeňskému c. k. ministerstvu kultury a vyučování oficiální žádost o zřízení odborné školy kamenické a sochařské. O rok později pak vznikla pruská škola evropského významu i tradice.
Ta řemesla tady měla velkou tradici a tímhle krokem byla povýšena na studijní obory, přednášeli tady dokonce největší odborníci i kumštýři. Hořický pískovec je kvalitní a pro tyhle účely víc než vhodný.
Město se může pochlubit prací studentů i učitelů skoro na každém kroku, a to i v širokém okolí. Nepřehlédnutelný je skoro patnáctimetrový hřbitovní portál, který vytvořili žáci a jejich učitelé.
Za zmínku určitě stojí i to, že v polovině 19. století sochař Levý se svou Trůnící madonou se dopustil velkého společenského prohřešku, a to přímo na papeži. Uslyšíte sami, co udělal.