Reportáže v regionech
Fríští koně
Fríští koně bývají označování často jako černé perly a jsou původem koňmi rytířů a králů. Dokonce i český král Ludvík Jagellonský jel na frísu v bitvě u Moháče. Původem jsou z Nizozemska, v Česku jich je zatím jako šafránu – pouhé dvě stovky. Mezi chovatele těchto koní patří i rodina Valáškova ze Šonova u Nového Města nad Metují. Romantiku projížďky v kočáře taženém jejich ušlechtilými frísáky si oblíbili hlavně novomanželé.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí několik holandských chovatelů si uvědomilo význam svého národního plemene, v roce 1879 založili plemennou knihu „Friesch Paarden Stamboek“ (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!).
Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul „královský“. Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Fríští koně
Broumovský kostelík
V České republice je přes 200 národních kulturních památek: hradů, zámků, klášterů či kostelů, které patří do nejvyšší kategorie významu kulturního dědictví. Nově řady této „vybrané společnosti“ rozšířil i dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově.
Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dřevěnou sakrální stavbou ve střední Evropě. Podle údajů břevnovského kláštera byl předchůdce současného kostela postaven už v roce 1177. Po vypálení husity byl znovu postaven po roce 1449.
Ochoz po obvodu kostela byl obnoven za opata Tomáše Sartoria na konci 17. století. V ochozu jsou umístěny renesanční i empírové náhrobníky a zavěšeny desky s kronikářskými zápisy. Vchody jsou osazeny gotickými portálky, uvnitř trámový strop s částečně dochovanou původní ornamentální a zoomorfní polychromií z poloviny 15. století. Nejstarší autenticky dochovaný dřevěný kostel je výjimečnou ukázkou lidové architektury. Přestože je kostel v relativně uspokojivém stavu, zub času hlodá do dřeva například v ochozu, kde jsou na některých místech nahnilé okraje prken.
Věřící na bohoslužby do kostela Panny Marie docházejí jen několikrát v roce. Kostel je hlavně určen pohřebním obřadům. O kostelíku si budeme povídat a paní Lydii Bašteckou, ředitelkou Státního okresního archivu v Náchodě.
Broumovský kostelík
Zahradní železnice
Pan Bohumil Špecinger na svojí zahradě v Chlumci nad Cidlinou zbudoval reálný železniční svět na kolejích, které budou v naší reportáži hrát prim spolu se všemi mašinkami, jež se tady projíždějí.
Otci Špecingerovi vydatně pomáhal i jeho syn. Chlumecká zahradní železnice tak díky jejich usilovné a často i mravenčí práci nabízí svým návštěvníkům celkem 4 rozchody kolejnic (45, 143,5, 250 a 600 mm) a muzeum železnic u depa. A možné je projít si i stezku, která vás seznámí s Čiernohronskou železnicí – námět rozchodu 250 mm.
Svůj čas si samozřejmě vyžádá i údržba. Jednou za 14 dní se musí koleje vyčistit speciální mechanickou protiprachovou stěrkou. Zároveň je nutné nabrousit kolej. A protože veškeré tohle království najdete na zahradě, je nutné pečovat i o stromky a rostlinky, které tady bují a připomínají švýcarskou krajinu. A Špecingerovi plánují přidat ještě jednu kolej, po které by se měl prohánět bývalý model československých státních drah, který vyrobil syn pana Špecingera.
Zahradní železnice
Střelecké terče
V Chlumci nad Cidlinou se zastavíme proto, abychom si připomněli dávnověkou středověkou tradici – tradici střelectví.
Střelci, vyzbrojeni luky a šípy či kušemi, zastávali dlouhou dobu obrannou funkci při střežení měst a obcí, lidí a jejich majetků a životů. Zlatou éru pak prožili ve druhé polovině 19. století. Po vzniku republiky činnost ostrostřelců, těsně spjatých se starou monarchií, postupně skomírala a jejich definitivní konec nastal po roce 1939.
Privilegovaný měšťanský sbor v Chlumci nad Cidlinou byl založen v roce 1795. Ostrostřelci si pořídili uniformy i stanovy: ty už tehdy určovaly počet knoflíků, délku či střih, a dokonce i vymezovaly dny, kdy se smělo střílet.
S Helenou Krátkou a Petrem Kmoškem projdeme místním muzeem, kde si prohlídneme malované terče. A nejsou to jen terčíky s motivy zvířat. Jsou to umělecké kousky, které mají i historickou hodnotu. Je na nich totiž zobrazováno často i to, co se ve městě dělo, i významní měšťané doby.
Střelecké terče
Smiřická kaple
Zavítáme taky do Smiřic, do tamní Zámecké kaple Zjevení Páně. Zámecký kostel nechal v letech 1699–1711 postavit Jan Josef hrabě ze Šternberka.
Za stavitele je považován Kryštof Dienzenhofer, i když některé prameny hovoří o Janu Santinim. Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. Jeho složitý konkávně-konvexně zprohýbaný půdorys má tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Kostel je cenný nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn.
Fresková výzdoba vyšla z ruky Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. Všechny fresky jsou tematicky vázány k proroctví o Kristově příchodu – v klenbě jsou vyobrazeni Mojžíš a starozákonní proroci, v kápích a lunetách nad okny jsou Sibyly. V kupoli presbytáře je vyobrazeno Stvoření světa, v kupoli nad oratoří je to pak Bůh otec mezi Kristovými předky. Na zajímavých kartuších na stěnách zobrazují Příchod tří králů a Heroda mezi zákoníky.