Reportáže v regionech
Zahradní železnice
Pan Bohumil Špecinger na svojí zahradě v Chlumci nad Cidlinou zbudoval reálný železniční svět na kolejích, které budou v naší reportáži hrát prim spolu se všemi mašinkami, jež se tady projíždějí.
Otci Špecingerovi vydatně pomáhal i jeho syn. Chlumecká zahradní železnice tak díky jejich usilovné a často i mravenčí práci nabízí svým návštěvníkům celkem 4 rozchody kolejnic (45, 143,5, 250 a 600 mm) a muzeum železnic u depa. A možné je projít si i stezku, která vás seznámí s Čiernohronskou železnicí – námět rozchodu 250 mm.
Svůj čas si samozřejmě vyžádá i údržba. Jednou za 14 dní se musí koleje vyčistit speciální mechanickou protiprachovou stěrkou. Zároveň je nutné nabrousit kolej. A protože veškeré tohle království najdete na zahradě, je nutné pečovat i o stromky a rostlinky, které tady bují a připomínají švýcarskou krajinu. A Špecingerovi plánují přidat ještě jednu kolej, po které by se měl prohánět bývalý model československých státních drah, který vyrobil syn pana Špecingera.
Zahradní železnice
Střelecké terče
V Chlumci nad Cidlinou se zastavíme proto, abychom si připomněli dávnověkou středověkou tradici – tradici střelectví.
Střelci, vyzbrojeni luky a šípy či kušemi, zastávali dlouhou dobu obrannou funkci při střežení měst a obcí, lidí a jejich majetků a životů. Zlatou éru pak prožili ve druhé polovině 19. století. Po vzniku republiky činnost ostrostřelců, těsně spjatých se starou monarchií, postupně skomírala a jejich definitivní konec nastal po roce 1939.
Privilegovaný měšťanský sbor v Chlumci nad Cidlinou byl založen v roce 1795. Ostrostřelci si pořídili uniformy i stanovy: ty už tehdy určovaly počet knoflíků, délku či střih, a dokonce i vymezovaly dny, kdy se smělo střílet.
S Helenou Krátkou a Petrem Kmoškem projdeme místním muzeem, kde si prohlídneme malované terče. A nejsou to jen terčíky s motivy zvířat. Jsou to umělecké kousky, které mají i historickou hodnotu. Je na nich totiž zobrazováno často i to, co se ve městě dělo, i významní měšťané doby.
Střelecké terče
Smiřická kaple
Zavítáme taky do Smiřic, do tamní Zámecké kaple Zjevení Páně. Zámecký kostel nechal v letech 1699–1711 postavit Jan Josef hrabě ze Šternberka.
Za stavitele je považován Kryštof Dienzenhofer, i když některé prameny hovoří o Janu Santinim. Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. Jeho složitý konkávně-konvexně zprohýbaný půdorys má tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Kostel je cenný nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn.
Fresková výzdoba vyšla z ruky Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. Všechny fresky jsou tematicky vázány k proroctví o Kristově příchodu – v klenbě jsou vyobrazeni Mojžíš a starozákonní proroci, v kápích a lunetách nad okny jsou Sibyly. V kupoli presbytáře je vyobrazeno Stvoření světa, v kupoli nad oratoří je to pak Bůh otec mezi Kristovými předky. Na zajímavých kartuších na stěnách zobrazují Příchod tří králů a Heroda mezi zákoníky.
Smiřická kaple
Historie světla
Přijdete domů, rozsvítíte si. Uleháte, vstáváte – svítíte. Světlo – fyzikální veličina – jeho rychlost se nám zatím nedaří pokořit. Lidé bez něj nemůžou být a existovat bez něj nemůže vlastně vůbec nic živého.
Vydáme se do Dvora Králové nad Labem. V tamním muzeu totiž můžete na vlastní oči vidět výstavu pojmenovanou patřičně: Pozdraveno budiž světlo. Právě tady se totiž dozvíte, jak svítil dělný lid, jaký význam má světlo svíce v kostele. Obdivovat budeme pak i různé typy luceren: od těch obyčejných až po ty zámecké.
Od loučí, které nebyly příliš bezpečné, přes pochodně až po lucerny. Zkrátka a dobře: ve Dvoře Králové nad Labem jsme si na paškál vzali právě ten paprsek, bez nějž bychom byli jen stěží.
Historie světla
Muzeum magie
Věděli jste, že v Jaroměři vzniklo první divadlo kouzel v Evropě? Že právě tohle město může být proto označováno jako kolébka kouzelnictví? Svět chce být klamán – Mundus volt decipi – heslo, které přivítá každého příchozího návštěvníka, který se rozhodne navštívit jaroměřské Muzeum magie.
Jde o jediné muzeum kouzelnictví v České republice zaměřené na historii a přiblížení kouzelnictví jako divadla pro zábavu diváků. Duchovním otcem a strůjcem celého projektu je samozřejmě člověk, který magii a kouzlům zasvětil celý svůj život, pan Jaroslav Zach.
Jeho unikátní muzeum přiblíží divákům české principály, snímky z jejich vystoupení, historické plakáty a rekvizity používané v některých představeních. Mluvit se bude i o tom, jak dnes vznikají kouzla nová.