Reportáže v regionech
Od boudy k boudě
Na louce se pasou ovečky, o kus dále zase stádo náhorního francouzského plemene skotu. Tohle všechno nás čeká při procházce mezi horskými boudami v okolí Pece pod Sněžkou. Na konci 16. století lesní dělníci vytěžili některé krkonošské lesy a vzniklých plání se ujali zemědělci. Ti si u nich postavili boudy. Majitelé některých z nich se dnes snaží navázat na starý způsob života. A ukázat, že byl nejen přínosem pro člověka i přírodu, ale že měl taky své kouzlo. My se zastavíme například na boudě Lesní, pak na boudách Tetřevích.
Horské boudy v okolí Pece pod Sněžkou
Kamenné značení
Trošku náročnější výšlap nás čeká po hřebenech vrcholků na Broumovsku. Projdeme si desetikilometrovou trasu od polských hranic až ke kapli Hvězda, která se může pochlubit původním turistickým značením vyrytým do skal. Cestu takhle nechali v šedesátých letech 19. století označit tehdejší správci panství benediktýni. Čeká nás na ní hned několik vyhlídek, které odhalí krásy zdejší přírody. Tu první najdeme u Kamenné brány na vrcholku Velké kupy. Mimochodem tady prý kdysi, už v roce 1662, poseděla klášterní vrchnost, která se nechala unášet výhledem. Existuje o tom dokonce písemný záznam, který bychom mohli považovat dokonce za první zmínku o turistice v této oblasti.
CHKO Broumovsko
Kamenné značení
Trošku náročnější výšlap nás čeká po hřebenech vrcholků na Broumovsku. Projdeme si desetikilometrovou trasu od polských hranic až ke kapli Hvězda, která se může pochlubit původním turistickým značením vyrytým do skal. Cestu takhle nechali v šedesátých letech 19. století označit tehdejší správci panství benediktýni. Čeká nás na ní hned několik vyhlídek, které odhalí krásy zdejší přírody. Tu první najdeme u Kamenné brány na vrcholku Velké kupy. Mimochodem tady prý kdysi, už v roce 1662, poseděla klášterní vrchnost, která se nechala unášet výhledem. Existuje o tom dokonce písemný záznam, který bychom mohli považovat dokonce za první zmínku o turistice v této oblasti.
CHKO Broumovsko
Skanzen Krňovice
Repliku starého formanského hostince na Špici nebo třeba školu ze Všestar najdete v Podorlickém skanzenu v Krňovicích. Rodina Zárubových v něm už osm let shromažďuje stará roubená stavení, která se jim daří převézt nebo buduje jejich repliky v případech, kde převoz originálů možný není. Pan Záruba a jeho tři synové se věnují renovací starých památek a nedokázali se jen dívat, jak stará lidová stavení chátrají nebo rovnou mizí. Jejich skanzen je mimochodem jediným souborem lidové architektury v Královéhradeckém kraji.
Skanzen Krňovice
Horní Albeřice
K nejstarším krkonošským obcím patří Horní Albeřice. První zmínka o nich pocházejí už z konce 13. století. Osidlovali je nejdřív dřevaři, kteří těžili lesy pro Kutnou Horu a později pak vypalovali dřevěné uhlí. Jako v jediné obci v Krkonoších se tu dochovalo tzv. lánové hospodářství. V devatenáctém století k obživě vydatně přispívala těžba a pálení vápence. Připomínkou tohoto období je takzvaná Albeřická jeskyně, do které nahlédneme. Najdeme v ní i největší podzemní jezero u nás.