Reportáže v regionech
Železnice
Městečko Železnice na samém okraji Českého ráje pamatuje už bezmála sedm století. V jeho historii jsou několikrát zmiňovány i požáry. Ten snad nejničivější, který měl na svědomí víc než sedm desítek domů, prý zavinila záletná selka, která se věnovala víc svému milenci než kamnům. Dobré pověsti se netěšil ani železnický kupec Tvrzký. V domě, kde žil a prodával, je dnes otevřeno Vlastivědné muzeum. A umožňuje návštěvníkům nahlédnout i do krámku obchodníka, který prý své zákazníky pěkně šidil. Pořád tu šuplíčky voní po bylinkách a koření. Porozhlédneme se ovšem i po okolí. Za zmínku určitě stojí třeba kopec Zebín, jehož vznik má podle další legendy na svědomí čert.
Městečko Železnice
Potštejn
Po dávném pokladu, o kterém se dočteme i ve stejnojmenné knize Aloise Jiráska, zapátráme při návštěvě Potštejna. Jenže záhy zjistíme, že zběsilé hledání jednoho z místních pánů způsobil špatně rozluštěný nápis. Pak zavítáme do zámku, jehož předchůdcem byla tvrz. Ta vyrostla v době, kdy hrad začal chátrat a jeho studené zdi se panstvu přestaly zdát pohodlnými k životu. K nejkrásnějším zámeckým prostorám patří Mramorový sál. Nezapomeneme ale ani na pověsti vyprávějící o zdejších pánech. Jeden z nich – Mikoláš z Potštejna byl prý loupeživým rytířem a do boje proti němu se vydal sám Karel IV., tehdy ještě markrabě. I další dávné příběhy si připomeneme v Bubákově, trochu strašidelné expozici ve sklepení zámku.
Zámek Potštejn
Erbenova stezka
Karel Jaromír Erben se narodíl v Miletíně. A v rodném městě také často čerpal inspiraci pro své dílo. I pro to nejslavnější – Kytici. Kde všude se procházel a nacházel motivy jednotlivých básní, o tom se můžeme přesvědčit při procházce naučnou stezkou vedoucích po jeho stopách. Má devět zastavení. Tím prvním je básníkův rodný dům. Ze své komůrky měl krásný výhled až k lesu a možná právě tady ho napadly verše Zlatého kolovratu – okolo lesa pole lán. U studny na Koši zase dřevěná socha připomíná báseň Polednice. U místa zvaného Popraviště si připomeneme krutý osud místní děvečky, který Erben vložil do básně Dceřina kletba. A zajímavých míst nás na naší procházce čeká ještě víc.
Stezka K. J. Erbena
Hrádek u Nechanic
Půdorys motýla s roztaženými křídly je příčinou toho, že se zámku Hrádek u Nechanic říká kamenný motýl. Častěji ale bývá označován jako malá Hluboká, protože byl vybudován také v novogotickém stylu. Stavěn byl pro hraběte Františka Arnošta Harracha a nutno dodat, že na stavbě ani vybavení pan hrabě rozhodně nešetřil. Interiér zdobí předměty dovezené za starých evropských šlechtických sídel. Nejkrásnějším z víc než stovky sálů a komnat je sál zlatý pojmenovaný podle tapet, které byly vyrobeny v Belgii už v sedmnáctém století. Materiálem byla telecí kůže. Za zmínku stojí také sál rytířský, v němž zámecký pán vítal své hosty. Je v něm umístěna obrazová galerie významných členů rodu.
Hrádek u Nechanic
Častolovický zámek
Častolovický zámek měl své předchůdce už ve třináctém století. Těsně před koncem století sedmnáctého se jeho majiteli stali Šternberkové, kterým patřil až do druhé světové války. V devadesátých letech se do svého rodiště vrátila hraběnka Diana Phipps Šternberková a díky ní zámek pořádně ožil. Prohlídková trasa dnes vede dvaceti místnostmi zařízenými v různých stylech od renesance až po biedermeier. Velkou chloubou je rytířský sál o rozloze víc než tří stovek čtverečních metrů. K procházkám láká zámecká zahrada a cílem rodin s dětmi je velmi často také minizoo. Svůj domov v ní mají minikozy, miniovce, miniponíci, ale také králíčci, morčata nebo třeba lamy.