Reportáže v regionech
Výstava Grónsko
Zajímá vás, jak se žije v Grónsku? Pokud ano, pak se s námi vydejte na výstavu, kterou pořádají v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí. Manželé Klempířovi jezdí do téhle exotické země už šestnáct let a duchem se z nich už takřka stali Eskymáci. Díky nim se dozvíme řadu zajímavostí z historie a prohlédneme si předměty, které tamní obyvatelé používají ve chvílích všedních i svátečních. Třeba vyřezávané amulety, které měli jejich majitele ochraňovat. Někteří rodiče jimi prý své děti doslova ověsili. Zjistíme také, jak a kdy se do Grónska dostala evropská kultura a milovníky tradičních oděvů jistě potěší kroje, které grónské ženy oblékají pro slavnostní okamžiky.
Výstava Grónsko
Kněžské ornáty
Ornát, dalmatika, pluviál. Mluvíme o kněžských oděvech používaných při liturgických obřadech. Několik zrestaurovaných slavnostních rouch a jejich doplňků je právě k vidění v broumovském klášteře. K nejvzácnějším patří mešní souprava prvního hradeckého arcibiskupa a patnáctého arcibiskupa pražského Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka ze 17. století. Při prohlížení oděvů vyrobených ze vzácných látek a krásně zdobených si povíme o tom, co všechno při takové slavnostní církevní příležitosti musel mít kněz na sobě a při sobě a zároveň zapátráme po tom, jak je možné, že vystavené oděvy vypadají i po tak dlouhé době jako nové.
Kněžské ornáty
Metuje
Víte, jak řeka Metuje přišla ke svému jménu? Existuje hned několik pověstí, jedna z nich říká, že kdysi dávno utekl z pekla hříšník, kterého čerti pronásledovali. Když ho jeden objevil, zvolal Meee, tu je! A bylo to. Už na předměstí Náchoda se Metuje vydá do Pekelského údolí. Lemují ho třeba až dvě stovky metrů vysoké skalní stráně, na nichž trampové začali stavět chatky a časem tu vyrostla celá osada. Později dokonce oblíbená výletní restaurace. Po proudu se dostaneme až k ostrohu, na němž stojí Nové Město nad Metují a prohlédneme si i zbytky hradu Výrov a cvičné horolezekcé skály. Celou Metuji samozřejmě prozkoumat nestihneme, na cestu k Jaroměři, kde se vlévá do Labe, bychom potřebovali tak dva dny.
Metuje
Hornická stezka
Jestřebí hory bývaly havířským rájem. Černé uhlí se tu začalo dobývat koncem šestnáctého století a těžba skončila až před dvaceti lety. V horách ještě dnes můžeme najít zhruba dvě stovky důlních děl, šachet, svislých jam, úklonných jam a štol. Cestou si ale připomeneme i to, jaké tragédie občas hornickou práci provázely. A zavítáme také do muzea ve Rtyni v Podkrkonoší, kde se o historii zdejšího hornictví dozvíme všechno podstatné. Čeká nás tam mimo jiné třeba havířský prapor, za jehož existenci vděčíme kněžně Zaháňské. Ta ve své závěti odkázala finanční obnos právě na jeho výrobu. A možná i proto nese jeden z dolů v horách její jméno.
Hornická stezka
Labský důl
Krásnou krkonošskou přírodu budeme obdivovat při procházce Labským dolem. Dozvíme se například, že důl tvaroval skandinávský ledovec, po kterém tu zbyly morénové valy. Na nich narazíme na červenou řasu, která za tepla a vlhka voní po fialkách. Zastavíme se u Sedmidolí, tedy u svahů, které dělí sedm potoků. Vypravíme se také k Pančavskému vodopádu. Přepadává po kaskádách a s výškou bezmála sto padesáti metrů je nejvyšším vodopádem u nás. A navíc si od vyhlídky na vodopády prohlédneme celé Labské údolí. Bez povšimnutí pak rozhodně nemineme ani Schustlerovu zahrádku pojmenovanou po významném botanikovi a ochránci krkonošské přírody. Najdeme tam na půl druhé stovky rostlinných druhů, což rozhodně nebývá obvyklé.