Reportáže v regionech
Obří důl
Časy, kdy Krkonoším vládly ledovce, si připomeneme při procházce po naučné stezce, která nás provede z Pece pod Sněžkou Obřím dolem, kolem bývalé Obří boudy a kolem boudy Luční nás do horského střediska zase vrátí. Před stovkami milionů let vzniklo v našich nejvyšších horách něco přes tři desítky ledovců, po nichž tu zůstalo několik krásných ledovcových údolí. K těm nejznámějším patří Obří důl. Nejkrásnější výhled na něj se nám nabídne, pokud vystoupáme nad bývalý důl Kovárna. Jeho chodbami a štolami je prošpikován nejvyšší vrchol Česka – Sněžka. Mimochodem, středověcí horníci hodně připomínali pohádkové permoníky. Byli vousatí, malí, aby se mohli pochybovat v nízkých a úzkých chodbách a měli čepici do špičky uvnitř vycpanou, aby si nerozbili hlavu o skálu.
Obří důl a spol.
Poutní cesta z Police nad Metují
Kroky poutníků ze severovýchodních Čech několik stovek let často mířívaly k soše Panny Marie Vambeřické. Poustní cestu vedoucí z Police nad Metují do Vambeřic, dřív slezských dnes polských lemuje celý soubor plastik, které jsou chráněnou kulturně historickou památkou. My se na cestu vydáme od kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují. K jeho chloubám patří ranně gotický portál a také pískovcová křtitelnice nebo malba znázorňující hlavu Ježíše Krista. Kousek od kostela začíná poutní cesta a můžeme si tam prohlédnout nejcennější plastiku celé poutní cesty – sochu sv. Václava z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Pokračovat budeme údolím, kde cestu lemuje celá řada křížů a zavedeme vás až do Vambeřic. Počátky tradice tohoto poutního místa jsou spojeny se zázračným uzdravením slepého mládence v roce 1218.
Poutní cesta z Police nad Metují
Skláři v Orlických horách
Skláři bývali doma nejen na Šumavě, ale také v Orlických horách. První zmínky o nich bychom našli už v patnáctém století. O jejich výrobky býval velký zájem, v historických záznamech je zachycen export až do Anglie. Stávala tu dokonce nejvýše položená sklárna u nás, v níž se vyrábělo luxusní barokní sklo. Staré časy připomíná naučná stezka S Kačenkou po stopách sklářů. Zavede nás z Deštného do Orlického Záhoří. Nejdéle se zdržíme v Deštném, kde si skláři v roce 1990 postavili pec, v níž topí dřevem, jak to tu bylo dřív běžné. Každý rok začátkem srpna před zraky diváků vyrábějí unikátní kousky. Povědí nám, jak jejich pec funguje, co je nejdůlěžitější a dozvíme se také, jak to bývalo dřív s postavením sklářů a na co všechno se sklo používalo.
S Kačenkou po stopách sklářů
Mechanické hračky
Za trochou hry vyrazíme na zámek v Novém Městě nad Metují. Vzácné kousky ze svých sbírek tam vystavují pánové Michal Widenský a Miroslav Smaha. Oběma učarovaly staré mechanické hračky. Prvnímu hlavně různé pohyblivé a laterny magiky. Kromě toho, že je sbírá, tak se také pouští do restaurování. Na výstavě najdeme mimo jiné jeho první sběratelský úspěch, starou promítačku z počátku 20. století. Na jednom hodně starém kinematografu na výstavě dokonce pouští němý film o myšákovi z disneyovské produkce. Miroslav Smaha zase miluje vláčky, tramvaje, auta a parní stroje. Hodně ho zajímvá vývoj pohonu od 18. až do 20. století, od parních strojů po elektromotory.
Mechanické hračky
Plavba Ratibořickým údolím
Božena Němcová sotva mohla tušit, jak oblíbeným místem se stane „její“ Babiččino údolí. Láká k výletům turisty i cyklisty a zajímavým cílem je i pro vodáky. Ti mohou vyrazit na řeku Úpu, která má dostatek vody vždycky už od jara díky tání. Vedle prohlídky samotného údolí se jim naskytnou další zajímavé pohledy. My vás upozorníme například na osadu Boušín. Za pozornost stojí kostel zasvěcešný Panně Marii a také studánka, jejíž voda prý dokáže uzdravovat. Pak nás čeká Viktorčin splav. Není to sice ten původní, u kterého sedávala Viktorka, ale měli byste si na něj dát pozor. Je dost záludný. Naši cestu pak zakončíme kousek od ratibořického zámku.