Reportáže v regionech
Výrobce sněžnic
Sněžnice jsou staré už pěkných pár tisícovek let. Naši dávní předci si všimli, jak lehce se pohybuje po sněhu díky svým širokým tlapám štíhlý rys a chtěli si dopřát něco podobného. Ty nejstarší byly hodně jednoduché – z větví pokrytých trávou, ale fungovaly. Výroba sněžnic, samozřejmě už podstatně dokonalejších, zlákala také Tomáše Hanuše z Valteřic. Inspiraci pro jejich tvar našel u severoamerických indiánů. Jeho sněžnice mají kapkovit tvar a zvednutou špici. Kdo si myslí, že tvar není pro pohyb důlěžitý, mýlil by se. Sněžnice od pana Hanuše jsou z jasanového dřeva. Nejdřív připraví rám, který musí nechat vyschnout. Pak přijde na řadu výplet a na konec vázání z kvalitní hověziny. Výroba je pěkná fuška, ale zákazník pak může bez obav vyrazit na výlet tam, kam by se v zimě jinak nedostal. A dopřát si mohou i hodně urostlí jedinci. Sněžnice totiž unesou i stodvacetikilového majitele.
Výrobce sněžnic
Ozdoby ze šustí
Kukuřičné šustí sloužívalo našim předkům nejdřív jako podestýlka ve stáji, později se z něj pak začaly vyrábět různé předměty denní potřeby, například ošatky. Dnes z něj vznikají také různé ozdoby nebo figurky. Jednou z nejznámějších výrobkyň je Jana Jarkovská z východočeského Štěnkova. Všechno u ní začíná sklizní kukuřice. V jejím případě asi ze dvou hektarů, aby bylo šustí dost na celý rok. Listy pak pečlivě roztřídí a musí je důkladně usušit. Teprve pak se může pustit do vlastní výroby. Prozradí nám, jak její děda vyráběl ošatky a ukáže, jak ze šustí vznikají její vyhlášené panenky. Základem je ohebný drát, na hlavičku poslouží vlna a všechnu ostatní krásu vytvoří už jen a jen ze šustí. Ráda vyrábí také betlémy, do nichž každý rok vymýšlí nové figurky.
Ozdoby ze šustí
Svíčky z Rokytníku
Svíčky ze včelího vosku znali už staří Egypťané. Dlouho byl ale tento výrobek velkou vzácností, kterou si mohli dovolit jen ti nejbohatší. V našich časech si specifickou vůni a uklidňující kouzlo mihotavého plamínku dopřáváme hlavně ve svátečních chvílích, ke kterým patří také Vánoce, takže těsně před nimi nahlédneme do včelařského království, kde se mimo jiné rodí právě svíčky. Vyrábí je Simona Adamcová, která v Rokytníku u Hronova chová tři stovky včelstev. Jen utichne ruch kolem úlů, pustí se do zpracování vosku. Prozradí nám, jak tenhle produkt včelky vytvářejí, kolik práce jim to dá a prozradí také něco o zpracování. Například to, že při tradičním motání svíček z plástů je důležité, aby měl vosk pokojovou teplotu a nelámal se. Podíváme se i na odlévání do formiček, které si mladá včelařka sama vyrábí.
Svíčky z Rokytníku
Mlýn Dřevíček
Mlýn Dřevíček stojí u Velkého Dřevíče na Náchodsku už skoro sto let. Původní dvě stě let starou roubenku s kolem si před koncem první světové války koupil mlynář Ladislav Baudyš, který ji společně s kamarády přestavěl na moderní mlýn. Obilí tu mlel až do začátku druhé světové války. Po zabrání Sudet se většina obyvatel přihlásila k německé národnosti a k českému mlynáři přestali jezdit. Ten nakonec skončil v pracovním táboře. Po válce se sice pustil do obnovy své živnosti, ale krátce po nástupu komunistů skončil s mletím definitivně. Dnes se o mlýn stará jeho vnuk a proměnil ho v muzeum. Návštěvníky nechá nahlédnout do bývalého provozu, ukáže jim technologii, například kapsový výtah, čistírnu nebo rovinný vysévač. A také Francisovu turbínu. My vám k jeho povídání přidáme i pár tipů na výlety v okolí mlýna.
Mlýn Dřevíček
Malá Úpa
Malá Úpa v Krkonoších láká turisty nejen v zimním období. Rodiny s dětmi určitě zaujme pohádková stezka, po které se vypravíme i my. Nejprve se zastavíme v malém muzeu v Informačním centru Horní Malé Úpy. Najdeme tam řadu předmětů, které byly nepostradatelnými pomůckami horalů. Život v horách nám pak přiblíží i desítka zastavení pohádkové stezky. Setkáme se na nich s pohádkami Marie Kubátové, která právě o Krkonoších ráda psala. Navíc jsou všude pro děti připraveny malé úkoly. Odměnou za jejich splnění je pak Maloúpský groš, který si mohou vyzvednout v informačním centru. Cestou se samozřejmě porozhlédneme po Malé Úpě i okolí. Z jediné místní ulice zvané Nové domky se nám například nabídne krásný výhled na Pomezní boudy nebo na Černou horu. A prohlédneme si i staré horské roubenky.
