Reportáže v regionech
Svíčky z Rokytníku
Svíčky ze včelího vosku znali už staří Egypťané. Dlouho byl ale tento výrobek velkou vzácností, kterou si mohli dovolit jen ti nejbohatší. V našich časech si specifickou vůni a uklidňující kouzlo mihotavého plamínku dopřáváme hlavně ve svátečních chvílích, ke kterým patří také Vánoce, takže těsně před nimi nahlédneme do včelařského království, kde se mimo jiné rodí právě svíčky. Vyrábí je Simona Adamcová, která v Rokytníku u Hronova chová tři stovky včelstev. Jen utichne ruch kolem úlů, pustí se do zpracování vosku. Prozradí nám, jak tenhle produkt včelky vytvářejí, kolik práce jim to dá a prozradí také něco o zpracování. Například to, že při tradičním motání svíček z plástů je důležité, aby měl vosk pokojovou teplotu a nelámal se. Podíváme se i na odlévání do formiček, které si mladá včelařka sama vyrábí.
Svíčky z Rokytníku
Mlýn Dřevíček
Mlýn Dřevíček stojí u Velkého Dřevíče na Náchodsku už skoro sto let. Původní dvě stě let starou roubenku s kolem si před koncem první světové války koupil mlynář Ladislav Baudyš, který ji společně s kamarády přestavěl na moderní mlýn. Obilí tu mlel až do začátku druhé světové války. Po zabrání Sudet se většina obyvatel přihlásila k německé národnosti a k českému mlynáři přestali jezdit. Ten nakonec skončil v pracovním táboře. Po válce se sice pustil do obnovy své živnosti, ale krátce po nástupu komunistů skončil s mletím definitivně. Dnes se o mlýn stará jeho vnuk a proměnil ho v muzeum. Návštěvníky nechá nahlédnout do bývalého provozu, ukáže jim technologii, například kapsový výtah, čistírnu nebo rovinný vysévač. A také Francisovu turbínu. My vám k jeho povídání přidáme i pár tipů na výlety v okolí mlýna.
Mlýn Dřevíček
Malá Úpa
Malá Úpa v Krkonoších láká turisty nejen v zimním období. Rodiny s dětmi určitě zaujme pohádková stezka, po které se vypravíme i my. Nejprve se zastavíme v malém muzeu v Informačním centru Horní Malé Úpy. Najdeme tam řadu předmětů, které byly nepostradatelnými pomůckami horalů. Život v horách nám pak přiblíží i desítka zastavení pohádkové stezky. Setkáme se na nich s pohádkami Marie Kubátové, která právě o Krkonoších ráda psala. Navíc jsou všude pro děti připraveny malé úkoly. Odměnou za jejich splnění je pak Maloúpský groš, který si mohou vyzvednout v informačním centru. Cestou se samozřejmě porozhlédneme po Malé Úpě i okolí. Z jediné místní ulice zvané Nové domky se nám například nabídne krásný výhled na Pomezní boudy nebo na Černou horu. A prohlédneme si i staré horské roubenky.
Pohádková stezka v Malé Úpě
Obří důl
Časy, kdy Krkonoším vládly ledovce, si připomeneme při procházce po naučné stezce, která nás provede z Pece pod Sněžkou Obřím dolem, kolem bývalé Obří boudy a kolem boudy Luční nás do horského střediska zase vrátí. Před stovkami milionů let vzniklo v našich nejvyšších horách něco přes tři desítky ledovců, po nichž tu zůstalo několik krásných ledovcových údolí. K těm nejznámějším patří Obří důl. Nejkrásnější výhled na něj se nám nabídne, pokud vystoupáme nad bývalý důl Kovárna. Jeho chodbami a štolami je prošpikován nejvyšší vrchol Česka – Sněžka. Mimochodem, středověcí horníci hodně připomínali pohádkové permoníky. Byli vousatí, malí, aby se mohli pochybovat v nízkých a úzkých chodbách a měli čepici do špičky uvnitř vycpanou, aby si nerozbili hlavu o skálu.
Obří důl a spol.
Poutní cesta z Police nad Metují
Kroky poutníků ze severovýchodních Čech několik stovek let často mířívaly k soše Panny Marie Vambeřické. Poustní cestu vedoucí z Police nad Metují do Vambeřic, dřív slezských dnes polských lemuje celý soubor plastik, které jsou chráněnou kulturně historickou památkou. My se na cestu vydáme od kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují. K jeho chloubám patří ranně gotický portál a také pískovcová křtitelnice nebo malba znázorňující hlavu Ježíše Krista. Kousek od kostela začíná poutní cesta a můžeme si tam prohlédnout nejcennější plastiku celé poutní cesty – sochu sv. Václava z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Pokračovat budeme údolím, kde cestu lemuje celá řada křížů a zavedeme vás až do Vambeřic. Počátky tradice tohoto poutního místa jsou spojeny se zázračným uzdravením slepého mládence v roce 1218.