Reportáže v regionech
Zámek Karlštejn
Hrad Karlštejn zná nepochybně každý. Ale málokdo z vás nejspíš ví, že má v oblasti Žďárských vrchů nedaleko Svratouchu jmenovce. Jde o zámek, který je navíc se 784 metry nad mořem nejvýše položenou stavbou svého druhu u nás. Byl postaven Filipem Kinským v letech 1770 až 1775 a o padesát let později se stal majetku rodu Thurn-Taxisů, kterým patřil až do poloviny minulého věku. Za komunistického režimu chátral, ale dnes ho noví majitelé opravují a zpřístupňují veřejnosti. A osobně nás jím provedou.
Zámek Karlštejn
Kunvald
Městečko Kunvald ve východním výběžku Orlických hor sehrálo v naší historii významnou roli. V polovině 15. století se tu totiž se svolením krále Jiřího z Poděbrad usadila skupina lidí, která byla základem Jednoty bratrské. Místo si nevybrali náhodou, v zapadlé vsi totiž nebyli moc na očích a tolik neprovokovali. Možná i proto se z původně malé sekty postupem času stala nejvýznamnější protestantská církev v zemi. Do časů, kdy tady bratři pobývali, nás přenese naučná stezka, která je posledním cílem dnešních toulek s kamerou.
Kunvald
Kupecká stezka
Stará kupecká cesta vedla přes náchodský průsmyk už od pravěku a patřila k nejvýznamnějším stezkám mezi českou kotlinou a pozdějším Slezskem. Spojovala Prahu s Vratislaví. Lidé po ní přenášeli cenné exotické zboží. Nejprve to byly třeba pazourky, později jantar a další luxusnější artikly. My si projdeme její nepatrnou, ale zato významnou část, po které zamíříme z České Skalice do Náchoda.
Kupecká stezka
Vrchmezí
Orlické hory se staly oblíbeným cílem milovníků zimních sportů už na přelomu 19. a 20. století. V roce 1897 se v Sedloňově dokonce konal jeden z prvních závodů v lyžování v celé monarchií. Zorganizoval ho pro své zaměstnance správce opočenského panství a knížecí nadlesní Max Rotter von Uiblagger. Dnes na zdejších svazích najdete stovky sjezdovek a oblast je taky prošpikovaná bílou stopou. My společně vyrazíme z jednoho z nejoblíbenějších středisek Deštného po hřebenech hor směrem na jeden z nejvyšších vrcholů Vrchmezí.
Vrchmezí
Výšivky pavím brkem
Technika vyšívání pavím brkem se používala zejména při zdobení kožených opasků, které bývaly součástí lidových krojů. Výroba těch nejreprezentativnějších trvala klidně stovky hodin. Postupem času ale tato tradice takřka upadla v zapomnění. Před několika lety se jí začal věnovat David Adamský z obce Masty v okrese Rychnov nad Kněžnou, který už za svůj um získal titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje.
