Reportáže v regionech
Lyžářská vázání
V muzeu ve Vrchlabí nás čeká výlet do dějin lyžařského vázání. Jejich prvopočátky odhalily archeologické výzkumy. Z nich totiž pocházejí lovecké lyže. Vázání v pravém slova smyslu nemají, lovci se je přidržovali u nohy pomocí madla z prutu. Rychle se tak dokázali nazout i vyzout. První opravdové vázání, které používali lyžaři v Krkonoších, bylo rákosové. Moc toho nevydrželo, a tak bylo na výpravu vždycky zapotřebí přibalit do batohu náhradní na výměnu. Jen o pár let později spatřilo světlo světa vázání bačkorové a na počátku 20. století se objevilo první vázání speciálně pro běžky. Na výstavě samozřejmě nemůže chybět známý Kandahar, který vládl lyžím celé čtvrtstoletí. A prohlédneme si i vázání nejmodernější, které používají lyžaři na svazích dnes.
Lyžařská vázání
Hrubý Rohozec
Na místě zámku Hrubý Rohozec stával původně skalní hrad. Svůj název získal od staročeského slova rohoz, tedy rákos. V průběhu staletí se několikrát podoba šlechtického sídla měnila a měnili se i majitelé. Jedním z nich byl například vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Od něj pak panství získal rod, který si můžete na zámku připomenout i dnes. Pánové z rodu Des Fours Walderode na zámku žili až do 20. století, zasadili se o několik jeho proměn a po nich tu také zůstalo četné vybavení, které bylo podle fotografií a dobových dokumentů umístěno tak jako za jejich života. Nahlédneme do kaple Nejsvětější Trojice, která si zachovala barokní podobu, ale zastavíme se také v místnostech, kde žila rodina předposledního zámeckého pána ze zmíněného rodu – v jídelně nebo modrém salonku a nevynecháme ani anglický park.
Zámek Hrubý Rohozec
Bartošovice v Orlických horách
Sníh konečně zavítal i do nižších poloh, ale nejvíc si ho přece jen užívají na horách. My vám nabídneme výlet na běžkách v Orlických horách, u Bartošovic. A při sportování nezapomeneme ani na prohlídku místních pamětihodností a na malou výpravu do historie. Zmínky o Bartošovicích bychom v historických pramenech našli před řadou století, v sedmnáctém už tu například měli most spojující je se sousedním Pruskem. A obec se může pochlubit i jedním prvenstvím. Zdejší kolář Klemens Neuman vyráběl už před světovou válkou číslo jedna jako první v Orlických horách lyže. Na těch se tu v té době také závodilo. My se v bílé stopě projedeme i v okolí obce. Cestou se nám naskytne výhled na část Orlických hor a dokonce i na Jeseníky s nepřehlédnutelným Králickým Sněžníkem.
Bartošovice v Orlických horách
Výrobce sněžnic
Sněžnice jsou staré už pěkných pár tisícovek let. Naši dávní předci si všimli, jak lehce se pohybuje po sněhu díky svým širokým tlapám štíhlý rys a chtěli si dopřát něco podobného. Ty nejstarší byly hodně jednoduché – z větví pokrytých trávou, ale fungovaly. Výroba sněžnic, samozřejmě už podstatně dokonalejších, zlákala také Tomáše Hanuše z Valteřic. Inspiraci pro jejich tvar našel u severoamerických indiánů. Jeho sněžnice mají kapkovit tvar a zvednutou špici. Kdo si myslí, že tvar není pro pohyb důlěžitý, mýlil by se. Sněžnice od pana Hanuše jsou z jasanového dřeva. Nejdřív připraví rám, který musí nechat vyschnout. Pak přijde na řadu výplet a na konec vázání z kvalitní hověziny. Výroba je pěkná fuška, ale zákazník pak může bez obav vyrazit na výlet tam, kam by se v zimě jinak nedostal. A dopřát si mohou i hodně urostlí jedinci. Sněžnice totiž unesou i stodvacetikilového majitele.
Výrobce sněžnic
Ozdoby ze šustí
Kukuřičné šustí sloužívalo našim předkům nejdřív jako podestýlka ve stáji, později se z něj pak začaly vyrábět různé předměty denní potřeby, například ošatky. Dnes z něj vznikají také různé ozdoby nebo figurky. Jednou z nejznámějších výrobkyň je Jana Jarkovská z východočeského Štěnkova. Všechno u ní začíná sklizní kukuřice. V jejím případě asi ze dvou hektarů, aby bylo šustí dost na celý rok. Listy pak pečlivě roztřídí a musí je důkladně usušit. Teprve pak se může pustit do vlastní výroby. Prozradí nám, jak její děda vyráběl ošatky a ukáže, jak ze šustí vznikají její vyhlášené panenky. Základem je ohebný drát, na hlavičku poslouží vlna a všechnu ostatní krásu vytvoří už jen a jen ze šustí. Ráda vyrábí také betlémy, do nichž každý rok vymýšlí nové figurky.