Reportáže v regionech
Kovář Jan Svoboda a skupina Novica
Kovářské řemeslo si Jan Svoboda vybral už ve svém dětství. Bylo mu deset let, když viděl pohádku O statečném kováři a o své budoucnosti měl jasno. O pár let později se stal členem skupiny historického šermu Novica a vzniklo spojení kovářského řemesla a zbraní z dávných časů. Dozvíme se, že skupina nemá zbraně přesně daného období, takže dostává prostor i fantazie jejich stvořitele. Prozradíme i to, jaké zbraně její členové při svých soubojích používají a budeme samozřejmě sledovat mistra kováře při práci. Předvede nám, jak se dvaceticentimetrový kousek nástrojové ocele promění v bezmála metrovou čepel jednorukého meče i to, co všechno následuje až do chvíle, kdy meč může sloužit v souboji. Celá práce trvá několik hodin a pokud se dopředu domluvíte, můžete ji sledovat na vlastní oči.
Kovář Jan Svoboda a skupina Novica
Broumovský pivovar
Broumov je neodmyslitelně spjat s benediktýny, kteří tu vybudovali klášter. Méně známý je ale fakt, že založili i pivovar. A to už ve 14. století a přímo v areálu kláštera. Pivovar se dokonce může pyšnit označením nejstarší kláštěrní pivovar u nás. Později začali benediktýni s vařením piva mimo areál kláštera v novém pivovaru. V něm se vaří pivo dodnes, i to s příznačným názvem Opat a Benediktýn. Současní majitelé, manželé Noskovi, nás provedou a představí nám nevzácnější částí zařízení, které jsou u nich k vidění. Vybudovali totiž i pivovarské muzeum. Z dávných časů jim zůstal mimo jiné také čtyřtunový trezor, který ovšem od roku 1948 nikdo neotveřel, protože se ztratily klíče. A tak se všichni těší až ho jednou někdo, aniž by ho poničil, otevřít dokáže.
Broumovský pivovar
Výstava o včelách
Nejen včelaře potěší výstava, která právě probíhá v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí. Je na ní k vidění celá řada zajimavých exponátů a my se při její prohlídce dozvíme to nejdůležitější ze života včel. O tom, že jsou velmi pracovité a také neuvěřitelně chytré, snad ani mluvit nemusíme. Povíme si ale, jak jsou na tom napřiklad se zrakem. A víte třeba to, že královna se s trubci páří jen jedenkrát za svůj život a to jí stačí na to, aby mohla opakovaně klást vajíčka a plodit nové včeličky? Ve vrcholné sezóně jich snese až dva tisíce za den. Prozradíme vám také, jak se vyvíjelo včelařství a kdy se objevily první úly tak, jak je známe my. A představíme si krkonošskou specialitu – Hejralův úl, který najdeme i v odborné literatuře.
Výstava o včelách
Prachovské skály
Prachovské skály patří k nejnavštěvovanějším místům Českého ráje. Známé skalní město toho už pamatuje opravdu hodně a my vám prozradíme, jak moc a jak vlastně obdivuhodné dílo paní přírody vznikalo. Zavítáme také do pseudokrasových jeskyní, v jedné se budeme muset pořádně nadechnout a zatáhnout břicho, abychom prolezli. Z vyhlídky Českého ráje se porozhlédneme hodně daleko do kraje, uvidíme třeba Trosky nebo Ještěd. Pokusíme se zjistit, co do Prachovských skal tolik láká horolezce, horolezkyně i horolezčata a zastavíme se ještě u zříceniny hradu Veliš. Ten prý nechal vybudovat sám Přemysl Otakar I. na čedičovém podkladu staré prvohorní sopky a podle historických pramenů to býval hrad velice pevný a také mocný.
Prachovské skály
Cyklovýlet z Nového Města nad Metují
Na výletě, který odstartujeme v Novém Městě nad Metují, uděláme hned dvojnásobnou radost svému tělu. Jednak ho absolvujeme v sedle bicyklu, tekže se pěkně protáhneme a naším cílem budou polské lázně Kudowa s minerálními prameny. Nejprve si ale prozradíme něco z historie Nového Města nad Metují a zastavíme se také v lázních Běloves. Zdejší minerální voda je hodně známá, svým vojákům ji dokonce nechával vozit už vévoda Albrecht z Valdštejna. A pak už zamíříme k polským sousedům. V lázních Kudowa-Zdrój můžeme vyzkoušet minerální vody hned z devíti zdrojů. Známá jsou už od 17. století, první lázeňská zařízení tu začala růst o století později. Nahlédneme také do místního muzea hraček, které je jedním z největších v Polsku.