Reportáže v regionech
Kostelec nad Orlicí
Řece Orlici říká František Kinský česká Loira. Stejně jako na slavném francouzském toku najdete na Orlici hned několik zámků. Jeden z nich vyrostl na počátku 19. století v Kostelci nad Orlicí. V pozdně klasicistním stylu ho nechali vybudovat pánové z rodu Kinských. Ti tu také až do roku 1948 žili a nedávno zpřístupnili pokoje, které tehdy obývali, veřejnosti. Z původního vybavení se některé věci nedochovaly a ty, které vydržely musí projít rukama restaurátorů. Nejlépe časy, kdy na zámku hospodařil stát, přečkala knihovna. Dědeček Františka Kinského miloval vojenskou historii, zhruba polovina svazků v knihovně je proto právě z tohohle oboru. Při procházce jednotlivými komnatami si přiblížíme osudy některých členů rodiny a pak ještě nabídneme procházku alpinem a parkem.
Kostelec nad Orlicí
Frolíkova pražírna
Pokud máte rádi dobrou kávu, pak se s námi vydejte na návštěvu k Petrovi Frolíkovi do Borohrádku. Už před dvaceti lety si totiž otevřel pražírnu a k ní pak také minimuzeum. Kromě dobré čerstvě upražené kávy u něj můžeme získat zajímavé informace o historii kávy. Víte například, jak ji lidé objevili? Podle legendy, která je prý ze všech nejpravděpodobnější, přišli na povzbuzující účinky zrn náhodou pasáčci koz v Habeši. Kávu pak dostal darem francouzský král Ludvík XIV. a pak už novinka měla cestu do Evropy otevřenou. Petr Frolík dováží kávová zrna ze střední a jižní Ameriky, Afriky i Asie. Z nich pak připravuje šest směsí. Prozradí nám, jak se káva praží, kolik času to zabere, poradí nám, jak si šálek dobré kávy vychutnat a přidá i pár informací o účincích oblíbeného nápoje.
Frolíkova pražírna
Muzeum papírových modelů
Papírové modely jsme si společně už několikrát prohlíželi, do Police nad Metují se za nimi ale vydáme poprvé. A určitě nikdo nebude litovat, mají tam totiž muzeum, které nemá v Evropě obdoby. Své síly spojilo sedm desítek modelářů, kteří návštevníkům nabízejí výlet do světa historie, vojenské i kosmické techniky a hlavně do světa fantazie. Mimochodem, víte, že první vystřihovánka vznikla už v roce 1529? Kolébkou modelů je Francie, jeden z nejstarších spatřil světlo světa ve Štrasburku v roce 1744 a jeho vydavatel tiskař Saifríd ho pojal jako vzpomínku na návštěvu krále Ludvíka XV. Při putování mezi modely samozřejmě nezapomeneme zmínit doslova legendu tohoto oboru, architekta Richarda Vyškovského, jehož tvorba je spjata hlavně s časopisem ABC a prozradíme vám také, kdy a kdo začal tvořit modely pohyblivé.
Muzeum papírových modelů
Grulichova skalka
Skalka kolem domu horolezce Jaromíra Grulicha je opravdovým unikátem. Pan Grulich ji budoval desítky let, ze svých cest si vozil sazeničky, kterého ho okouzlily a nabízel jim nový domov. V zahradě nejprve zlikvidoval listnaté stromy a pak dokonce i zbořil altán. Když mu jeho chloubu vzala třikrát po sobě povodeň, rozhodl se, že osází i skálu, na kterou nebezpečný živel nedosáhne. Musel k tomu použít horolezeckou sedačku, ale vyplatilo se. Volně tu rostou například vácné levísie, které většina alpinkářů pěstuje opatrně ve sklenících. Velkou láskou Jaromíra Grulicha byly také vrby a hořce, ani ty samozřejmě v jeho ráji nechybí. Celkem tu mohou zájemci obdivovat přes tisícovku druhů a když budou mít zájem, zahradou je provede paní Marie, která po smrti manžela a zakladatele skalky péči o tohle království skalniček převzala.
Grulichova skalka
Z Adršpachu do Polska
Z Adršpachu si dopřejeme výlet za polské hranice. Nejprve se ale porozhlédneme po obci Adršpach. Poslechneme si legendu o jednom z místních mlynářů, kterému pomáhala kouzla. Pak vyšlápneme k troskám hradu, který nechal vybudovat Jan Lucemburský, ale už v patnáctém století ho koupili Slezané a nechali zbořit, aby v něm nemohly nacházet útočiště loupeživé bandy. Pak se pomalu vydáme na cestu k polské hranici. Cestou se ale ještě zastavíme u jedné z nejvýznamnějších památek v regionu – renesančního kostela Nejsvětější Svaté Trojice. Jedenáct starých domků v městečku Chelmsko Slaskie připomíná, že tu kdysi působili čeští tkalci. Právě pro ně bylo vybudováno původně dvanáct dřevěných domků. Bylo jich stejně jako apoštolů a po nich byly také pojmenovány. Ten, který dostal jméno Jidáš, ale vyhořel. Dozvíme se, jak tu čeští tkalci žili a také to, že zdejší voda má prý takřka kouzelnou moc.