Reportáže v regionech
Po stopách erbu se zlatým třmenem
Kolem řeky Úpy najdeme řadu zajímavých míst. My se vypravíme po stopách pánů s erbem zlatého třmene. Povede nás naučná stezka z České Skalice. A všichni milovníci historických památek se mají na co těšit. U zrodu rodu stále zřejmě jistý Rubín, který přišel do Skalice. Do historie se ale mnohem víc zapsal jeho synovec Petr ze Skalice, který ve třicátých letech 13. století začal s osidlováním oblasti kolem Úpy. Projdeme se Babiččiným údolím a první naší zastávkou bude hrad Rýzmburk. Po kamenném mostě, který naši dávní předci postavili tak mistrovsky, že vydržel dodnes, se přesuneme k dalšímu šlechtickému sídlu – hradu Červená Hora, kterému se staly osudnými husitské boje. A do třetice si dopřejeme prohlídku hradu Vízmburk, který vyrostl přímo na vysokém ostrohu nad řekou.
Po stopách erbu se zlatým třmenem
Poustevna
Časy, kdy u nás žily desítky poustevníků, připomíná poustevna s kostelem Panny Marie Pomocné v Teplicích nad Metují. Pobýval tu v 18. století nejvzdělanější poustevník u nás doktor medicíny a filozofie Johan Maxmilián Peither z Peithersberku. Působil v Praze, ale po smrti své ženy se přesunul blíž k synovi, který žil v broumovském klášteře. Chtěl se prý kát za smrt manželky, na níž měl tak trochu vinu. Jeho žena totiž byla velmi prchlivá a udusila se prý knedlíkem, když se zlobila, že se manžel opožděně vrátil ze společnosti. Jeho azyl, který byl vybudován v padesátých letech 18. století, je tak trochu miniaturou kapucínského kláštera. Připomíná dobu, kdy stovku poustevníků zaštitovala Kongregace bratrů poustevníků sv. Ivana. Prozradíme vám, jaká byla její pravidla a jak poustevníci žili.
Poustevna
Rozkoš
Přehradní nádrž Rozkoš bývá někdy nazývána východočeským mořem. Je oblíbeným rekreačním cílem, na své si tu přijdou milovníci lenošení, ale také třeba rybáři. Hlavním důvodem výstavby byla ochrana kraje před povodněmi na řece Úpě. První návrhy na stavbu přehrady se objevily už na konci devatenáctého století, zprovozněno bylo vodní dílo ale až o tři čtvrtě století později. Při jeho stavbě muselo být zbořeno zhruba padesát stavení. Při prohlídce vám prozradíme, že se pyšní hned několika unikáty. Jedná se vlastně o boční intervenční nádrž, nenajdete ji na žádné řece. Vodu z Úpy sbírá přivaděčem a vypouští ji do Metuje pro změnu odváděcím potokem. Nemá také bezpečnostní přeliv. A nesmíme zapomenout na to, že je taky rájem ornitologů, kteří tu napočítali bezmála tři stovky druhů opeřenců.
Rozkoš
šperky z mědi
Krásné šperky, ale třeba také svícny nebo sošky vyrábí už řadu let z mědi výtvarnice Karolína Kadečková. Vypravíme se za ní do jejího království a budeme sledovat, jak se kov mění v krásnou ozdobu. Karolína si ho nejdřív nahřeje, čímž se stane krásně tvárným a pak mu začne vtiskovat podobu dle svých představ. Inspiraci získává například v přírodě, ráda pracuje i s duchovními tématy, teď se například často věnuje výrobě andělů. Měď kombinuje s minerály, dřevem, kameny, keramikou i sklem. Dozvíme se, že měď může fungovat nejen jako ozdoba, ale také jako barometr nemoci. Na těle zdravého člověka zůstané krásně čistá, pokud se objeví choroba, začně měnit barvu a na kůži se tvoří zelená měděnka. Mimochodem měď měla své uplatnění v léčitelství už dávno před naším letopočtem, používala se v podobě prášku například na potírání vředů na kůži.
Šperky z mědi
Hračky Aleny Pleslové
Hlavně děvčata všech věkových kategorií asi potěší výstava, za kterou se vypravíme do jičínského muzea. Svou sbírku hraček na ní představuje paní Alena Pleslová. A převažují v ní panenky. Ta asi nejcennější spatřila světlo světa už před víc než stovkou let. Je to mrkačka s porcelánovou hlavičkou a pravými vlásky. Čestné místo má v téhle společnosti také panenka, kterou dostala paní Pleslová jako malá holčička. A protože to byla tehdy vzácnost, svou panenku si chránila a dodneška ji uchovala ve velmi dobrém stavu. Pokud vás třeba víc než panenky zajímají různá nádobíčka nebo kočárky, pak si taky přijdete na své. A ani kluci se nemusí bát, že by si neužili. K prohlížení a vzpomínání přidáme také vyprávění o sběratelské vášni, díky níž se paní Pleslová i její manžel zároveň stali opraváři.