Reportáže v regionech
Japonská keramika
Víte, čemu se v Zemi vycházejícího slunce říká RAKU nebo ČAVAN a třeba ještě JUNAMI? Tak to vám prozradíme při návštěvě u keramičky Ireny Hirai v osadě Bobr u Žacléře. Na východ Čech přinesla z Japonska něco z umu dávných mistrů keramického řemesla, techniky, které si tam předávají z generace na generaci. RAKU je starý výpal, v češtině tohle slovo znamená štěstí. A paní Irena nám ukáže, jak probíhá a prozradí, jak moc teplo při něm v peci je a jak dlouho trvá, než si prohlédneme hotový výrobek, třeba čajovou misku. Těm, které se používají při čajových obřadech, se říká ČAVAN a musí být velmi originální. Tvůrce na nich zanechává jakýsi otisk své duše, různé deformace, otisky nebo zmáčknutí. Pokud vás umění paní Hirai potěší, pak vás prozradíme, kde si její misky i další předměty budete mít šanci prohlédnout.
Japonská keramika
Výroba loutek v Draku
Loutkové divadlo Drak asi nemusíme ani představovat. Jednak si tahle královéhradecká scéna už získala velký věhlas nejen u nás, ale i v zahraničí a také jsme vám ji už představili. Naposledy jsme společně navštívili jejich Labyrint. Tentokrát se vypravíme ještě hlouběji do zákulisí, do dílen, v nichž se rodí jednotliví dřevění herci. Začneme tam, kde vznikají návrhy. U scénografa Marka Zákosteleckého. Ten nedávno tvořil postavy pro hru inspirovanou velkou bitvou u Hradce Králové, která se odehrála v roce 1866. A nás samozřejmě bude zajímat, co mu dělalo největší starosti i na co se nejvíc těšil. Pak se přesuneme do řezbářské dílny, kde se lipové dřevo mění v loupežníky, princezny i čerty. Mistr řezbář prozradí, jak tahle proměna probíhá a my pak nabídneme i další práce, které všechny dřevěné hvězdy hradeckých prken, která znamenají svět, tvarují do definitivní podoby.
Výroba loutek v Draku
Po stopách erbu se zlatým třmenem
Kolem řeky Úpy najdeme řadu zajímavých míst. My se vypravíme po stopách pánů s erbem zlatého třmene. Povede nás naučná stezka z České Skalice. A všichni milovníci historických památek se mají na co těšit. U zrodu rodu stále zřejmě jistý Rubín, který přišel do Skalice. Do historie se ale mnohem víc zapsal jeho synovec Petr ze Skalice, který ve třicátých letech 13. století začal s osidlováním oblasti kolem Úpy. Projdeme se Babiččiným údolím a první naší zastávkou bude hrad Rýzmburk. Po kamenném mostě, který naši dávní předci postavili tak mistrovsky, že vydržel dodnes, se přesuneme k dalšímu šlechtickému sídlu – hradu Červená Hora, kterému se staly osudnými husitské boje. A do třetice si dopřejeme prohlídku hradu Vízmburk, který vyrostl přímo na vysokém ostrohu nad řekou.
Po stopách erbu se zlatým třmenem
Poustevna
Časy, kdy u nás žily desítky poustevníků, připomíná poustevna s kostelem Panny Marie Pomocné v Teplicích nad Metují. Pobýval tu v 18. století nejvzdělanější poustevník u nás doktor medicíny a filozofie Johan Maxmilián Peither z Peithersberku. Působil v Praze, ale po smrti své ženy se přesunul blíž k synovi, který žil v broumovském klášteře. Chtěl se prý kát za smrt manželky, na níž měl tak trochu vinu. Jeho žena totiž byla velmi prchlivá a udusila se prý knedlíkem, když se zlobila, že se manžel opožděně vrátil ze společnosti. Jeho azyl, který byl vybudován v padesátých letech 18. století, je tak trochu miniaturou kapucínského kláštera. Připomíná dobu, kdy stovku poustevníků zaštitovala Kongregace bratrů poustevníků sv. Ivana. Prozradíme vám, jaká byla její pravidla a jak poustevníci žili.
Poustevna
Rozkoš
Přehradní nádrž Rozkoš bývá někdy nazývána východočeským mořem. Je oblíbeným rekreačním cílem, na své si tu přijdou milovníci lenošení, ale také třeba rybáři. Hlavním důvodem výstavby byla ochrana kraje před povodněmi na řece Úpě. První návrhy na stavbu přehrady se objevily už na konci devatenáctého století, zprovozněno bylo vodní dílo ale až o tři čtvrtě století později. Při jeho stavbě muselo být zbořeno zhruba padesát stavení. Při prohlídce vám prozradíme, že se pyšní hned několika unikáty. Jedná se vlastně o boční intervenční nádrž, nenajdete ji na žádné řece. Vodu z Úpy sbírá přivaděčem a vypouští ji do Metuje pro změnu odváděcím potokem. Nemá také bezpečnostní přeliv. A nesmíme zapomenout na to, že je taky rájem ornitologů, kteří tu napočítali bezmála tři stovky druhů opeřenců.